Radní vzali vodní klenot pod ochranu
Politici po sérii článků LN nepovolili výstavbu nad cenným vodním zdrojem. Vzrostla pochybnost nad činností vlivných úředníků
PRAHA Dvacet článků od loňského prosince a přesně osm měsíců věnovaly LN odkrývání kauzy boje o podzemní vodní dílo na pražském Smíchově. Cenný zdroj vody se mohl ocitnout v nebezpečí masivní výstavby. Včera nastal konečně posun.
Alespoň prozatím rada hlavního města ustála nátlak tajemného developera CWI Smíchov, kterému svým postupem nahrály magistrátní odbory a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Radní v pondělí zastavili řízení, ve kterém se hrálo o sejmutí stavební uzávěry ležící na několika smíchovských pozemcích poblíž nádraží
LN a Císařské louky. „Vzniklo to v dobách dřívějších, spousta věcí tu probíhala podezřele,“řekl LN primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Udělení výjimky ze stavební uzávěry požadoval developer CWI Smíchov, který kvůli ní nemůže postavit na svých pozemcích obří komplex kanceláří a bytů. Uzávěra tam však neleží jen tak. Pod pozemky se nachází cenný vodní zdroj a dílo, které by v případě nouze mohlo pitnou vodou napojit až 600 tisíc obyvatel. Odborníci mají obavu, že rozsáhlý projekt může vodní dílo poškodit.
Marvanová v akci
Klíčovou roli v zamítnutí stavební výjimky sehrála radní a právnička Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Zjistila, že problém způsobili úředníci magistrátu. O zrušení stavební uzávěry ve smíchovské oblasti požádali již na podzim 2017 radu hlavního města ředitelé odborů pro územní rozvoj a strategické investice Martin Čemus a Karel Hana Kordová Marvanová Prajer. Povolení výstavby na pozemcích developera mělo být součástí revitalizace a rozšíření Nádražní ulice. Vzhledem k tomu, že politici bezmála dva roky o stavební uzávěře nedokázali rozhodnout, vložilo se do akce ministerstvo pro místní rozvoj. Pražským radním v červenci nařídilo, aby do 30 dnů ve věci rozhodli. To Martin Roman však byl problém, protože radnice si ze všeho nejdřív potřebuje opatřit znalecké materiály, které určí, za jakých okolností lze v místě stavět, aniž by se riskovalo poškození podzemního vodního pokladu.
Podle Marvanové není záměr přestavby Nádražní ulice a s tím spojené povolení výstavby i na pozemcích CWI Smíchov nikde oficiálně evidovaný a magistrátem schválený. „Celé je to absurdní. Návrh akce a záměru revitalizace Nádražní ulice ze strany investičního odboru nebyl vůbec evidován a vůbec není aktuální. To znamená, že žádost o výjimku ze stavební uzávěry je irelevantní. Žádost byla stažena a řízení zastaveno, protože odpadl jeho důvod,“řekla LN Marvanová. Přístup dotčených úřadů považuje za podezřelý. Proč se to stalo? „Investiční odbor dle mého názoru překročil své pravomoci. Je divné, že toto nezjistilo ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho nařízení, abychom ihned rozhodli, bylo zvláštní. Zřejmě na tom byl nějaký zájem,“uvedla Marvanová a směrem k pražským úředníkům dodala: „S udělením výjimky ze stavební uzávěry souhlasily investiční odbor, odbor pro územní rozvoj a též Institut plánování a rozvoje (IPR). V tomto případě všichni selhali, protože danou vadu měli zjistit. Nezlobte se, já jsem to zjistila za 20 minut, odbory během dvou let nikoliv. Toto je zkrátka podezřelé.“
Dlouholetou bojovníci za ochranu podzemního klenotu je bývalá radní Jana Plamínková (STAN), která proti projektu CWI Smíchov bojovala v koalici primátorky Adriany Krnáčové (ANO). I teď přiložila ruku k dílu. „Minulý týden jsem rozvířila diskusi. Dozvěděla jsem se o dopise MMR, který jsem následně rozeslala radním, předsedům klubů a výboru životního prostředí. Všichni reagovali velice promptně, myslím, že to dopadlo výborně. Hlavní zásluhu na tom má paní Marvanová. Povedl se cimrmanovský úkrok stranou, ale správným směrem,“řekla LN Plamínková.
Ochránit celé dílo, ne jen část Z vyjádření členů Hřibovy koalice vyplynulo, že výstavbě ve smíchovské lokalitě jako takové nebrání. Na základě kritiky odborníků však politici trvají na tom, že podzemní komplex je nutné ochránit tak, aby se ho žádná výstavba nedotkla.
Developer radním navrhl, že městu bezplatně přenechá pozemky s jímacími vrty (jejich pomocí lze dostat vodu na zemský povrch). Jenže ty tvoří jen část podzemní stavby. Ochránit je třeba i takzvaný gravitační přivaděč, který plní funkci vodojemu. Ten však leží pod větší částí pozemků developera. Díky tomu by se výstavba komplexu bytů a kanceláří významně zmenšila. „Zaměříme se na ochranu vodního zdroje. Je nutné vyřešit otázku, zda je či není možné nad vodním dílem zakládat stavbu,“slíbil primátor Hřib.
Mluvčí developera Radek Stavěl včera uvedl, že firma se teprve s rozhodnutím radních seznámí. Až pak se rozhodne, jak bude dále postupovat. Skupina CWI je přesvědčena, že projekt vodní dílo neohrozí. Usilovat prý i nadále bude o dohodu s vedením Prahy.