K bůčku ležák, ale i saké

Bůčkové bochánky (recept na ně najdete v rámečku vpravo) Čechům nemůžou nechutnat, myslí si Vojtěch Bregant z pražské asijské restaurace Sansho. Naráží tím na fakt, že svým složením už na první pohled připomenou českou klasiku vepřo-knedlo-zelo: nadýchaný knedlíček, křupavý bůček a sladkokyselá, lehce fermentovaná zelenina jako obměna zelí zkrátka fungují dost podobně.

A totéž platí o jejich pivním, respektive vinném doprovodu: stejně jako českou klasiku je podle Jana Leitla, šéfkuchaře plzeňských restaurací Na Spilce a Na Parkánu, skvěle doplní prakticky jakékoli chmelené pivo s vyšší hořkostí. „Klidně i to typu Pale Ale,“dodává.

Relativní pálivost thajské a vůbec jihovýchodoasijské kuchyně zkrátka stejně výrazný doprovod unese – chuťový požitek z doušku dobře navazuje na zakousnuté

sousto, výrazné chutě se prolínají a doplňují.

Podle Leitla to ale zároveň není jediný přístup k pivnímu párování. I když on osobně dává první možnosti přednost, početné zástupy fanoušků má i postup opačný, a sice vyhledávající protiklady: například suchý a hořký stout servírovaný ke sladkým ústřicím.

Rýžový slad a voda z Himálaje Pokud byste chtěli pivní doprovod s obsahem talířů sladit i geograficky, je možné sáhnout po některém z asijských ležáků. Dobrou volbou může být thajský Singha (značka se lvem na etiketě je oficiálním partnerem fotbalového klubu Manchester United), Chang (Slon) či San Miguel Pale Pilsen, filipínský ležák plzeňského typu. Za vyzkoušení ovšem určitě stojí i Lao, podle mnohých nejlepší pivo Asie. Tradice tohoto laoského piva sahá až do roku 1973 a vyrábí se z ručně sbírané jasmínové rýže a křišťálově čisté vody získávané z úpatí Himálaje.

Stejně dobře jako pivem lze ovšem sladkokyselý pokrm doprovodit i vínem. Podle vinaře Štěpána Doležala z jihomoravských Hrušek například Svatovavřineckým rosé, což je lehké víno korálově růžové barvy s vůní lesních jahod a citrusovým závěrem.

Anebo se znovu nabízí možnost zůstat v regionu, odkud pokrm pochází: ač jihovýchod Asie není vinařsky nijak proslulou oblastí, réva tady – v podstatně nižších zeměpisných šířkách, než pro ni bývá obvyklé – prospívá relativně dobře. Pěstovány jsou hlavně stolní odrůdy jako Cardinal či Muškát. „Mnohem běžnější jsou ale kvašené nápoje na bázi vína z manga, liči nebo jiného exotického ovoce,“doplňuje Bregant.

Třetí možností je sáhnout po víně rýžovém, například Choya saké. To je možné pít studené, ale taky teplé: tradičně se servíruje v karafě ponořené do teplé vodní lázně (38–55 stupňů Celsia), z níž se rozlévá do malých kalíšků soudkovitého tvaru.