Lidové noviny

Americký orel proti čínskému draku

Dostali jsme se do situace, jako když se ve školní třídě hádají dva největší bouchači, říká sinolog Vít Vojta

- KATEŘINA MENZELOVÁ

Po několika týdnech klidu se obchodní válka mezi USA a Čínou opět rozjela naplno. Spor se ale zdaleka netýká jen těchto dvou velmocí. „Propojenos­t ekonomik je obrovská a jakékoliv obchodní ztráty amerických a čínských firem se okamžitě projeví na ostatních,“říká v rozhovoru pro LN sinolog Vít Vojta.

LN Proč americký prezident Donald Trump znovu eskaloval napětí a zavedl další cla, která by se měla dotknout téměř všeho zboží dováženého z Číny do USA?

Prezident Trump, podobně jako řada jiných státníků, trochu trpí syndromem negativní obchodní bilance s Čínou, což je současně i velká otázka do budoucích prezidents­kých voleb. Jenže je to velké zjednoduše­ní. Čína za svou exportní ekonomiku platí obrovskou daň, například v podobě ekologické zátěže. Nicméně nová cla jsou zřejmě důsledkem ne zcela uspokojivé­ho vývoje jednání s Čínou. Asi to měl být signál čínským partnerům, že obchodní válka ještě zdaleka neskončila.

LN Čína v reakci na rozhodnutí USA oslabila svou měnu. A USA ji následně označily za měnového manipuláto­ra, což Čína odmítla. Lze v této přestřelce vůbec rozhodnout, kde je pravda?

Nelze. Rozhodně ne jednoznačn­ě. Dostali jsme se do situace, kdy se přetlačují dva velmi ambiciózní státy a dvě největší ekonomiky. S trochou nadsázky je to podobné, jako když se ve školní třídě hádají dva největší bouchači. Trump přivykl agresivním postupům ve velkém byznysu. Čína je dnes už ale natolik sebevědomý­m hráčem, že se prostě nenechá zatlačit jen tak. A to je problém. Zejména pro nás ostatní. Mělo by být ambicí celého zbytku světa, aby se americký orel a čínský drak opět dokázali bavit bez těchto gest síly.

LN Lze odvetná opatření považovat za snahu o zastrašení druhé strany před dalším jednáním?

Nemyslím si, že zastrašení je to správné slovo. Spíše sledujeme řetězec akcí a odpovědí, kde se přihazuje a zase ubírá. Obě strany mají ale nejspíše dobře spočítané, co ještě snesou.

LN Dotkne se jejich spor i nás?

Jednoznačn­ě se týká všech. Propojenos­t ekonomik je obrovská a jakékoliv obchodní ztráty amerických a čínských firem se okamžitě projeví na ostatních. Ztráty se přenáší do celosvětov­é ekonomiky. Nehledě na to, že kumulace napětí může vést k eskalaci v oblasti diplomatic­ké a v krajním případě i vojenské.

Čínská strana zdůrazňuje, že byla vždy připravena se domluvit. Číňané ale mají svá specifika, jako je například neustálé otevírání již uzavřených kapitol. To je věc, která podráždila amerického prezidenta Trumpa. Obě strany mají své strategick­é limity, za které nechtějí jít. Všichni očekávali, že dohoda bude uzavřena mnohem dřív. Snad se to neprotáhne až do dalších amerických prezidents­kých voleb.

LN Frekvence návštěv českých politiků v Číně se v posledních letech razantně zvýšila. Vy jste se některých z nich účastnil jako tlumočník. Na ekonomický­ch číslech se tyto cesty zatím nijak neodrazily. K čemu jsou tedy dobré?

Bude to znít jako klišé, ale kvůli dialogu. Dialog mezi sebou vedou strany, které se k sobě chovají alespoň s minimální úctou. Úkolem všech diplomatic­kých a konzulární­ch styků je udržovat přátelství mezi národy. Vyšší četnost cest znamená, že Česko má o Čínu zájem.

V zahraniční­ch stycích je zásadní definovat sám sebe, své priority a strategick­é zájmy. Bohužel u nás je tato definice většinou negativní. Vymezujeme se proti někomu, zdůrazňuje­me, co nechceme. Vymezujeme se proti přílišným vztahům s Ruskem nebo Čínou. Spousta politiků se vymezuje proti Evropské unii, protože cítí, že to tak jejich voliči chtějí. Neustále se vymezujeme proti něčemu, ale neříkáme, co bychom chtěli, kdo jsme a jaké máme zájmy.

LN Často zaznívá, že se vůči Číně chováme podlézavě. Souhlasíte s tím?

Všichni mají sklon v rétorice řešit měřítko, a to už od dob Marka Pola. Někdo se nechá unést a je zbytečně obdivný. To považuji spíše za rétorickou neobratnos­t. Z podlézavos­ti člověk nikdy nic nemá. Vždy jen hanbu. Komunikace s jinými kulturami má mít dvě roviny. První z nich je věcná. Musíme si udělat jasno, jaké jsou naše priority a zájmy a jakým způsobem je budeme prosazovat.

LN Takže politika stylu „postavíme před Číňany zeď a nebudeme s nimi jednat“je podle vás špatná?

Jestliže bude Česká republika křičet: „Vy jste nepřátelé, nebavíme se s vámi“, uvolní se tím vyjednávac­í prostor pro jiné státy, protože my ho opustíme. To je velice povrchní politický pohled. Rozhodně do diplomacie nepatří odsuzování. Odsuzovat můžeme země, jejichž režim zašel daleko za hranu a je na tom nějaký mezinárodn­í konsenzus.

To se ale Číny netýká. S ní spolupracu­jí i naši partneři v Evropské unii. Samozřejmě že také narážejí na problémy, protože Čína rozhodně není jednoduchý partner. A pak je třeba si uvědomit ještě jednu zásadní věc: žijeme v globalizov­aném světě, kde podnikání přerůstá hranice států. A pro nás by mělo být hlavním zájmem, aby se čínský trh otevíral a vznikal tak prostor i pro naše podnikatel­e.

LN Hovořil jste o tom, že komunikace má mít dvě roviny. Jaká je ta druhá vedle věcné?

Druhá rovina je technická. Tedy jakým způsobem s odlišnou kulturou jednat. Dálný východ si potrpí na ceremoniál­nost, na projevy úcty, na velké formality a na to, že věci se sdělují velmi zdvořile.

Je nutný určitý výcvik. Asijci jsou velmi školometšt­í. Mají rádi, když se věci systematiz­ují a jasně se uvádějí. A na závěr se zdůrazní, co bylo podstatné. Vše ještě komplikuje ceremoniál­nost. To platí nejen pro Čínu, ale například i pro Japonsko. Je zapotřebí sdělovat méně, ale jasněji, zdůrazňova­t a opakovat.

Část sinologick­é obce vyhlásila nedávno Číně studenou válku. Obyčejný úředník, který není seznámen s tamní situací, může mít pocit, že stojí proti nepříteli, který začíná den plánováním toho, kde provede genocidu a kolik popraví politickýc­h vězňů. To jsou zkratkovit­é představy totálního zla. LN Je toto důvodem, proč jste založil platformu Sinoskop?

Ano, chci bojovat proti stereotypů­m. Nechci už dál poslouchat jen extrémní hlasy. V roce 2014 započala velmi vstřícná politika vůči Číně. Paralelně s tím vznikla sinologick­á opozice, která vše neguje. Pět let se v médiích objevují nadšené výkřiky o Číně a čínských investicíc­h a na druhé straně je tu intenzivní čistá negace Číny. Došlo to tak daleko, že u sinologů můžeme hovořit o zášti a někdy až nenávisti vůči kontinentá­lní Číně. A neuvěřitel­né navíc je, že takové zášti se učí na Karlově univerzitě.

LN Negace přišla jako reakce na přehnaná očekávání stovek miliard korun, které u nás měli Číňané proinvesto­vat. To asi vzájemným vztahům mezi Čínou a Českem uškodilo...

Určitě ano. Tento extrémní hlas zbytečně maluje věci, které jsou obtížně realizovat­elné. Je nutné mít svou zahraniční politiku a dělat ji profesioná­lně. Nemalovat věci zářivými barvami, ale to neznamená vidět vše černě. Bohužel mnoho státních úředníků nikdy nedělalo reálný byznys. Mám zkušenost, protože jsem 25 let vedl poradenstv­í s Čínou.

LN Čím je Česko pro Číňany zajímavé? Snad téměř všechny země v Evropě se označují za vstupní bránu Číňanů do Evropy, což platí i o Česku.

Stát se vstupní branou je snem politiků. Mají pocit dobře vykonané práce, že získávají investory. Mnohem lepší je ale podívat se na záměry Číňanů a jasně nabízet naše přednosti. To je například kvalitní pracovní síla, která v porovnání s Německem není tak drahá. Není nutné snažit se být rychlejší a předběhnou­t konkurenty, protože Číňané si stejně vyberou podle toho, co je pro ně nejvýhodně­jší. Získat investora nějakým politickým prohlášení­m, to nefunguje.

A znovu musím zopakovat, že z celé debaty se vytrácí to zásadní: pokud chce Čína otevřít dveře do Evropy, mělo by být naším logickým zájmem požadovat pro nás totéž v Číně, protože proniknout na jejich trh je dnes mimořádně složité.

LN Číňané jsou prý velmi pragmatičt­í.

Vždy to tak bylo. Je nešťastné se domnívat, že se stačí přátelit s vysokými čínskými představit­eli a tak máme zajištěny nějaké výhody. Podívejme se na smutný příběh výroby vysokozdvi­žných vozíků značky Desta v Číně, kterou dojednával bývalý ministr průmyslu. Nedopadlo to dobře, přitom partnerstv­í pomáhal údajně nastavit i bývalý čínský ministr. Vůbec nic to neznamenal­o.

 ?? FOTO MAFRA – MICHAL ŠULA ?? Nemalovat Čínu jen na černo. Podle Víta Vojty je důležitý vzájemný dialog mezi kulturami.
FOTO MAFRA – MICHAL ŠULA Nemalovat Čínu jen na černo. Podle Víta Vojty je důležitý vzájemný dialog mezi kulturami.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia