Mokřady uniknou z daňové pasti

Za některé cenné krajinné prvky, které umí zadržet vodu, se zatím platí jako za sálající betonovou plochu. Nově budou mít výjimku

PRAHA Koncem roku 2017 se na finančních úřadech rozmnožily dotazy znepokojených zemědělců. Najednou jim přišla složenka, že za svůj mokřad mají odvést daň z nemovitosti podle základní sazby dvou tisíc korun za hektar. Když je úplně stejná bažina na zemědělské půdě, je to krajinotvorný prvek od daně osvobozený. Jestli je ale v katastru na takzvané ostatní neplodné ploše, má bažina smůlu. V očích berňáku je pak totéž jako betonová plocha.

Ustaraní zemědělci mohou přestat vzácné mokřady vysušovat – ministerstvo financí vyslyšelo jejich volání a připravilo novelu, která už prošla ve sněmovně prvním čtením. Od příštího roku tak bude každé slatiniště od daně z nemovitostí osvobozené. Současný stav nedával smysl, protože ministerstvo životního prostředí zároveň vydává miliardy na to, aby se mokřady, bažiny či remízky do vyprahlé české krajiny vracely, protože jí pomáhají pít.

Zrovna mokřady v tom vysloveně excelují. Vyrovnávají teplotu v okolí, zvládnou zadržet vodu a fungují jako obrana před jejím nedostatkem i nadbytkem při záplavách, chrání před půdní erozí, coby přirozený filtr vodu čistí, v jejich prostředí žije řada rostlin a živočichů, kteří to jinde neumí.

„Změna v právní úpravě osvobození od daně je součástí opatření zaměřených na zachování biodiverzity zemědělské krajiny a boj proti nedostatku vody v ní,“stojí v důvodové zprávě zákona.

LN na paradox, kdy jedna část státu komplikuje, co ta druhá podporuje, upozornily na jaře na příběhu šestašedesátiletého zemědělce Miloše Honců, jemuž patří bažinaté pozemky u Harrachova. „Směrnice od Generálního finančního ředitelství mluví o osvobození od daně u pozemků, které nelze žádným způsobem využívat. A tam stojí, že i budoucí možné využití je důvod k tomu, aby se danilo,“popsal tehdy a dodal: „Dohromady mám dva až tři hektary mokřadů. Já vím, že je to mrňavá plocha, ale jde mi o princip. Lidé v dobré vůli mohou něco udělat, a pak jsou za to trestaní.“

Postoj berního úřadu ho vlastně nutil, aby mokřad vysušil. Pak by na něm mohl něco pěstovat a z výnosu hradit vyměřenou daň. Neplodící hektary si na sebe vydělat neumějí. Coby člověk s hlubokým vztahem k půdě to ale Honců udělat nechtěl a zoufale obcházel i obesílal všemožné úřady. Takových jako on, bylo víc – i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve sněmovně uvedla, že jí chodí přehršel dotazů.

Nově budou příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže zbavené daňové povinnosti, pokud se nacházejí mimo zastavěné území obce a nejsou využívané k podnikání. Když mez, příkop, mokřad či stromořadí nesplní podmínku uvedenou za slovem „pokud“v předešlé větě, osvobodí je od odvodů zařazení do ekologické evidence vedené u ministerstva zemědělství. To je kvůli spekulantům, aby si někdo neosázel chystané komerční parkoviště pásem keříků s cílem vyhnout se dani.

A kde se na konci roku mokřadová pohroma vůbec vzala? Stálo to trochu pátrání, protože daňové zákony se v tomto ohledu neměnily. Nakonec ministerští úředníci přišli na to, že se předělávaly, respektive modernizovaly zápisy v katastru. To, co se dřív vedlo jen ve zjednodušeném režimu, tedy že se neuváděl typ pozemku, se v předmětné době přepisovalo tak, aby tam už typ pozemku byl. Kvůli tomu řada majitelů remízků nebo slatinišť usínala s krajinotvorným prvkem a budila se s daňovým výměrem. Orná půda má sazbu 0,75 %, trvalý travní porost a hospodářský les 0,25 % z ceny a výměry pozemku. Ostatní plocha – ovšem takzvané géčko – má napevno daných 20 haléřů na metr čtvereční.