V Kašmíru sílí obavy z další války
ŠRÍNAGAR/PRAHA „Ulice jsou úplně vylidněné, nepotkal jsem nikoho jiného než indické ozbrojené síly. Když jsem pomáhal pacientům, někteří vojáci mě bili. Co jsem udělal špatného?“Tuto řečnickou otázku položil včera podle katarské televize al-Džazíra Ghulam Muhammad Mir, řidič sanitky v oblasti nedaleko Šrínagaru, správního střediska indické části Kašmíru. Svou manželku a dvě děti od pondělí neviděl ani s nimi nemluvil po telefonu. Není totiž jak.
Poté, co indická vláda v pondělí stvrdila zrušení zvláštního statutu teritoria Džammú a Kašmír, de facto odřízla politicky třaskavé území od světa. V očekávání protestů bylo zcela přerušeno telefonické a datové spojení, v oblasti platí přísný zákaz vycházení a naprostá většina obchodů a dalších služeb zůstává zavřená. Místní klanoví vůdci byli uvězněni a do již tak silně militarizované oblasti poslala Indie další desítky tisíc vojáků, kteří patrolují ve všech městech a na silnicích. V milionovém Šrínagaru jsou nyní podle al-Džazíry „vojenské hlídky každých 200 metrů, zátarasy z ostnatého drátu a jinak nikdo a nic“.
Území historického Kašmíru je od roku 1948 de facto rozděleno podle linie příměří na indickou, pákistánskou a malou čínskou část. Indický díl Kašmíru byl až do konce minulého týdne spravován jako svazový stát Džammú a Kašmír a požíval rozsáhlé autonomie: tamější úřady rozhodovaly o všech záležitostech kromě obrany, zahraniční politiky a komunikací. Území mělo také, jako jediné v rámci Indie, vlastní vlajku a ústavu. S tím je však nyní konec – článek 370, který kašmírský status upravoval, indická vláda (ovládaná nacionalistickou hinduistickou Indickou lidovou stranou, BJP) zrušila a rozhodnutí posvětil i parlament v Novém Dillí.
V Kašmíru žije etnicky a nábožensky smíšené obyvatelstvo, oblast byla od rozpadu Britské Indie (1947) dějištěm tří otevřených válek a situace tam trvale zůstávala napjatá. K jejímu poslednímu vyostření došlo letos v únoru, kdy při cíleném útoku na kolonu indické policie u Šrínagaru přišlo o život 46 lidí. K akci se přihlásilo islámské militantní hnutí Džajše Muhammad; indické úřady dlouhodobě obviňují Pákistán, že teroristickým skupinám v Kašmíru poskytuje krytí.
Příprava na kolonizaci? Muslimové tvoří v Indií ovládané části Kašmíru 68 procent obyvatel, hinduistů je jen o něco málo více než čtvrtina. Kašmírští muslimové se nyní obávají, že odejmutí autonomního statusu usnadní indické vládě organizování masové imigraci hinduistů z jiných částí Indie do oblasti tak, aby tito postupně získali početní převahu nad muslimy.
Autonomní status dával kašmírským úřadům mimo jiné právo (ne)udělovat trvalý pobyt. Mohly také nekašmírským Indům zabránit v nákupu pozemků a nemovitostí. To teď již nebude možné.
Kašmírský zpravodaj BBC Ámir Pírzada – jeden z mála korespondentů, kterému se podařilo spojit se s vnějším světem – včera zmiňoval „hmatatelný pocit vzteku a zrady mezi obyvatelstvem“. Podle dalších zdrojů došlo ke sporadickým případům menších protestů, ve Šrínagaru prý lidé házeli na indické vojáky kameny. Tyto skutečnosti však není možné spolehlivě ověřit.
Zvrat poměrů v indické části Kašmíru se dočkal příkrého odsouzení v muslimském Pákistánu, který ovládá západní část někdejšího knížectví. Předseda pákistánské vlády Imran Chán včera médiím řekl, že změna statusu v Indií ovládané části Kašmíru je porušením mezinárodního práva. „Obáváme se etnických čistek, budou tam organizovat přistěhovalectví a z místních lidí se stanou leda tak otroci,“vyjádřil se pákistánský premiér.
Islámábád také včera oznámil, že kvůli Kašmíru omezí diplomatické a obchodní vztahy s Indií.
Panují obavy, že aktuální napjatá situace může brzy přerůst v otevřené násilí. Od roku 1989 v Kašmíru probíhají občasné přestřelky mezi indickými a pákistánskými jednotkami a dochází k teroristickým útokům; násilnosti připravily o život celkem přes 70 tisíc lidí.
Po zrušení autonomního statusu úřady vyhlásily v Indií ovládané části Kašmíru zákaz vycházení. V převážně islámské oblasti roste hněv a Pákistán, spojenec kašmírských muslimů, mluví o obavě z etnických čistek.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8