Jed proti hrabošům ohrozí přírodu, zlobí se ochranáři

PRAHA Ministerstvu zemědělství došla trpělivost s přemnoženým hrabošem polním. V boji proti němu přiostřilo, když umožnilo jeho hubení pomocí plošného šíření jedu Stutox II. Výrazně toxický rodenticid je však nebezpečný nejen pro hlodavce, ale i pro další živočichy, zejména pak ptáky. S krokem resortu proto důrazně nesouhlasí ministerstvo životního prostředí či ornitologové.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který spadá pod resort zemědělství, povolil bez konzultace s ministerstvem životního prostředí plošnou aplikaci přípravku – jenž v kombinaci se žaludeční kyselinou zabije hraboše do několika minut – v období od 5. srpna do 2. prosince. Zemědělci jej mohou rozmisťovat volně po povrchu ve 48 okresech z celkových 76. Dle ÚKZÚZ tak zatím nikdo neučinil. Kdo by chtěl látku na poli použít, musí to tři dny před „akcí“nahlásit ústavu. V blízkosti obydlí platí i povinnost informovat obecní úřad a oblast musí být označena varovnou cedulí. Je-li pozemek součástí honitby, dovědět by se to měli i myslivci.

Dle ministerstva životního prostředí je však plošné rozhazování rodenticidu v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Podle Jana Šímy, šéfa odboru druhové ochrany, představuje Stutox II hrozbu pro řadu dalších zvířat, například zajíce, srnce, ohrožené tchoře, ale i pro psy a kočky. Přiotrávení hlodavci mohou ublížit i ptákům, kteří se jimi živí – poštolkám, káňatům, sýčkům či čápům. A stejně jako u jiných jedů se přípravek může v případě přívalových dešťů dostat do podzemních vod. „Je to krok o 50 let zpět,“řekla mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

Ministerstvo životního prostředí vyzvalo inspekci, aby případné porušení legislativy prošetřila.

Na přemnožení hrabošů si stěžovali zemědělci. Ústav už dříve povolil aplikaci jedu přímo do nor; zemědělci ovšem tvrdili, že takové odsypávání není v jejich silách. Prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, který plošné použití jedu hájí, upozornil, že přemnožení hlodavci mohou ohrozit lidi přenášením chorob. „Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, začne se to stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob,“uvedl pro ČTK s odkazem například na tularémii.

Dle ornitologů by si s hraboši, jejichž počty nyní kulminují, lépe poradila pestrá krajina, ve které se daří dravcům a sovám.