Lítý byl spor o litevský potok

Osmnáctiletý student je jedním z mocných vládců české verze internetové encyklopedie Wikipedie. Zamykal i článek o Babišovi

PRAHA Mezi lidmi, kteří v Česku tvoří a spravují obsah internetové encyklopedie Wikipedie, se o Martinu Urbancovi mluví jako o Davidu Copperfieldovi mezi „ajťáky“. „Naučil jsem se to metodou pokus-omyl,“říká student střední školy specializované na informatiku. LN už popsaly, co se odehrává v článcích jediných tří českých politiků – Andreje Babiše, Miloše Zemana a Tomia Okamury –, jež musely kvůli editačním válkám či vandalismu pod zámek. Urbanec zamykal ten o premiérovi.

LN Jak jste se k Wikipedii dostal?

Byla to náhoda. Nějak mě začalo bavit editovat Wikipedii, pak jsem jel na wikipedickou konferenci do Brna a od té doby se tomu aktivně věnuji.

LN Můžete popsat svou evoluci od běžného editora ke správci encyklopedie a členovi spolku Wikimedia Česká republika?

Pár měsíců poté, co jsem začal být na Wikipedii aktivnější, jsem si řekl, že bych mohl pomoci více. Podal jsem žádost o práva správce a kupodivu to vyšlo. A dál to bylo vždy na nějaký impulz. Když se mi něco nelíbilo, například že je něco pomalé, tak než abych říkal lidem, že dělají něco špatně, raději jsem to začal řešit sám.

LN Co vás na tom nejvíc baví?

Spíše než editace mě baví věci technického rázu. Ale je to každou chvíli něco jiného. Tam je těch věcí tolik, že si lze vybírat. A vzhledem k tomu, že jsme všichni dobrovolníci, nemůže mi nikdo vyčítat, že jsem s něčím přestal.

LN Od člověka z české pobočky Wikimedie jsem slyšel, že když si nevědí s něčím rady, jdou za vámi a vy pokaždé něco vykouzlíte. Jste opravdu takový David Copperfield české Wikipedie?

Víceméně to pravda je v těch zákulisních technických věcech. Například zautomatizuji něco, co se jinak dělalo ručně.

LN Je vám 18 let, studujete střední školu. Kde jste se to všechno naučil?

Metodou pokus-omyl. Buď se někoho zeptám, jestli neví, jak to udělat. Nebo zkusím nějaké řešení, o němž si myslím, že by fungovat mělo – a to často nefunguje. Pak nad tou chybou bádám a hledám východisko. Umím několik programovacích jazyků, programovat jsem začal už na základní škole.

LN Dle vaší editační historie to vypadá, že editujete každý den od rána do večera. Jak to stíháte se školou?

Některé změny za mě dělají roboti, které jsem naprogramoval. Jeden robot za mě například zamyká obsah hlavní strany encyklopedie, aby ji nějaký vtipálek nepoškodil. Práci na Wikipedii věnuji zpravidla několik hodin denně. Se školou se to snažím kombinovat, jak to jde. Takže škole se snažím věnovat co nejméně času, abych ho využil na encyklopedii. (smích)

LN Editujete články ze všech oblastí, nebo se zaměřujete na konkrétní problematiku?

Na to není jednoduché odpovědět. Často píšu články o informatice, v níž se vyznám. Někdy však edituji články i z jiných oblastí, abych se o nich něco dozvěděl. Třeba z historie jsem přeložil článek o atentátu na Abrahama Lincolna.

LN Wikipedista prostřednictvím editací získává trochu všeobecné vzdělání, učí se i argumentovat a pracovat se zdroji. Jste díky Wikipedii chytřejší?

Hlavním důvodem, proč to dělám, je, že mě to baví. Ale stejně jako každá činnost, i toto přispívá k většímu vzdělání.

LN Kolik editací jste na Wikipedii provedl se svými roboty? Aspirujete na nejaktivnějšího českého wikipedistu?

Já osobně 50 767 editací a moji roboti pak 159 841 editací. O pořadí mi tak nejde.

LN Na Wikipedii často zuří editační války, LN popsaly, jak editoři válčí v článku o premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Vy jste tento článek uzamkl. Podle čeho se rozhodujete, kdy to udělat?

Rozhoduji se na základě toho, kolik vrácení editací v článku proběhlo. Platí pravidlo tří tzv. revertů. To znamená, že jeden člověk může vrátit něčí změnu maximálně třikrát, pak už může být jeho účet na Wikipedii na 24 hodin zablokován. Většinou si ale prostě někdo všimne, že se v článku hádají o jedné větě, a pak si toho všimne i správce. Tam je to jednoduché, nedbá se tolik, jakou verzi správce zamyká, není-li to vyloženě škodlivé.

LN Jaký nejzajímavější editační spor vám utkvěl v paměti?

Pamatuji si diskusi o článek Ošupis. Je to potok v Litvě, který je na české Wikipedii docela podrobně popsán, více než na litevské. Diskuse běžela o tom, zda je potok natolik encyklopedicky významný, aby na české Wikipedii zůstal. Nakonec bylo navrženo jeho smazání. Hlasování skončilo s výsledkem ponechat, a potok je proto v encyklopedii dodnes.

LN Wikipedické články využívají novináři i studenti. Uvědomujete si, kolik studentských prací a článků v médiích nepřímo ovlivňujete? Nepadnou na vás někdy pochyby, že jste něco napsal špatně či si nejste jistý?

Občas mě to napadne. Ale ne, když na ty články zrovna klikám, tehdy mě to nenapadá. Často jsou však ty věci jednoduché. Třeba někdo lže, že opravil gramatickou chybu, zatímco já vidím, že vymazal část textu. Někdy ale vandalové škodí chytřeji. Třeba na arabské Wikipedii někdo naprogramoval robota, který dělal desítky tisíc vandalských editací za minutu. Na anglické verzi byl tak chytrý vandal, že se musela

LN Je podle vás Wikipedie relevantní zdroj?

Jak pro co. Je to kvalitní zdroj, chcete-li o něčem získat základní přehled. A díky tomu, jak funguje, poskytne v ideálním případě odkazy na další zdroje. Není ale určená pro akademické účely a v odborné práci bych ji neuváděl. To neplatí jen o Wikipedii, ale o jakékoliv encyklopedii.

LN Wikipedie čelí odlivu editorů a možná i čtenářů kvůli infoboxům Googlu. Vytáhnou informace na svou stránku a na encyklopedii už není třeba klikat. Myslíte, že časem zanikne a nahradí ji třeba encyklopedie psaná převážně editačními algoritmy?

Vyloučit to nelze. Co ale nezanikne, je její odkaz. Obsah z encyklopedie je na různých webech a mnohokrát archivovaný. Obsah samotný tedy nevymizí, ale je možné, že vymizí Wikipedie jako jeho nosič. Třeba proto, že bude výhodnější psát algoritmy, jež obsah samy vytvoří. Ale nebude to hned.