Fanfáry pro Fitzpilarku

Co ve městě se povídá, je samý drb a klep, klepy neminou tě, směj se anebo breč… Snad není nedůstojné připomenout jeden z nejcharakterističtějších výkonů zpěvačky, která se právě dnes dožívá osmdesátky. Kdo viděl jednou skvělou televizní komedii Magnetické vlny léčí, nezapomene nikdy na elegantně roztomilý taneček Jana Wericha s Evou Pilarovou a její zpěv. Stejně tak je i po desítkách let živý zpěvaččin výkon ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zejména v duetu s Karlem Gottem (Je nebezpečné dotýkat se hvězd) nebo její Vanilka v Suchého a Šlitrově Dobře placené procházce či zpěvačka Clara Regina ve Zločinu v šantánu. Scénář pro ni osobně tehdy napsal Josef Škvorecký, jenž ji obdivoval natolik, že ji přezval na Fitzpilarku.

Jistě vůbec není nutné připomínat její a Waldemara Matušky nesmrtelný hit starý skoro půl století Tam za vodou v rákosí. Úlohy pěvecko-herecké, jichž se zhostila vždy s profesionální jistotou, jsou tím něčím navíc, čím Eva Pilarová ještě obohatila svou vysokou a ceněnou kvalitu zpěvačky schopné zpívat různé žánry, party náročné i hravé.

Osud jí nadělil vpravdě hořkosladký koktejl, v němž nechybí snad nic z lidských trápení, jež za jediný život lze prožít – odchody partnerů, tragickou smrt kolegů, těžkou chorobu... Zároveň však v něm mohla bohatě okusit i největších úspěchů na vrcholu kariéry a užít si nezpochybnitelného obdivu vrstevníků i mladších kolegů a kolegyň.

V takový den, jakého se Eva Pilarová dnes dožívá, je dobré připomenout si její zpívání, poslechnout si ji třeba dnes na rozhlasové Dvojce, těšit se na album Pilarka 80 aneb Inventura těla, které vyjde v září, a přát naší dlouholeté „královně popu, jazzu i swingu“jen zdraví!