Máme zkušený tým, cílem je postup
PRAHA Po Blakeu Schilbovi je Pavel Pumprla druhým nejstarším mužem současné české reprezentace. Má za sebou dva evropské šampionáty, mistrovství světa však zažije poprvé. Stejně jako celý český mužský basketbal – vždyť naposledy, ještě za éry Československa, na něm startoval v roce 1982. Pumprla očekává, že historky z něj uslyší od tehdejších účastníků na dnešním vyhlašování ankety Basketbalista roku.
„Stejně tak budeme my říkat své příhody z mistrovství světa v Číně generacím, které přijdou po nás,“říká v rozhovoru pro LN třiatřicetileté křídlo, které má kromě basketbalového povolání také vystudovanou anglistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
LN Cítíte, že se už šampionát blíží?
Je pravda, že na trénincích nám to zatím připadá jako v předchozích letech, ještě necítíme žádné extra vibrace. Myslím, že to všechno víc přijde až s tím, jak se bude šampionát blížit, jak se tam budeme přesouvat. V místě konání to na člověka vždycky víc dýchne. Ale samozřejmě poznáváme, že je teď na nás upřena větší pozornost, vidíme se na billboardech po celé republice, což je nezvyklá věc. Ale jen to podtrhuje ten úspěch, jakým postup na mistrovství světa je, je o nás víc slyšet, což je pro náš sport jedině dobře.
LN Jak se připravujete na Čínu, která je oproti Česku tak odlišná?
Řešíme to hodně, protože je to trochu složitější. Od víz po vyřizování cesty pro rodiny. Snažíme se věci přizpůsobit, abychom se pak na místě dokázali i co nejrychleji aklimatizovat. Na druhou stranu by to pro nás mělo být jednodušší v tom, že na akcích tohoto typu je všechno pečlivě zorganizované. V podstatě budeme fungovat tak, že před hotelem nastoupíme do autobusu, dojedeme do haly, na jídlo půjdeme taky na hotelu, takže si myslím, že tu pravou Čínu zažijeme asi jen z oken pokojů nebo z autobusu. Ale samozřejmě to, co můžeme ovlivnit a co je potřeba, abychom hráli dobře, si snažíme ohlídat co nejvíc.
LN Zmínil jste, že někteří berou na šampionát své rodiny. Týká se to i vás?
Já zrovna ne. Dlouho jsme se rozmýšleli, ale jelikož máme tři relativně malé děti, byla by to pro manželku na takovém místě extrémní zátěž. Nakonec tedy budou radši fandit z domova.
LN Speciální natěšení podle svých slov ještě úplně neprožíváte. A co nominační konkurence v týmu? Aktuální patnáctka se totiž bude zužovat ve finální dvanáctku.
Nechci, aby to znělo namyšleně, ale to je spíš otázka na ty, kdo bojují o místo v sestavě. Většina týmu má nominaci jasnou a zbývá souboj o dvě tři místa. Myslím však, že to všichni tak berou a hráči na hraně tuší, že by to nemuselo klapnout. Věřím, že i když pak dostanou černého Petra, budou nám fandit.
LN Berete mistrovství světa jako vrchol kariéry?
Co se reprezentační kariéry týče, určitě. Pokud bych se ještě za dva roky zúčastnil mistrovství Evropy, jehož jedna ze skupin se bude hrát v Praze, bylo by to taky v něčem speciální, ale mistrovství světa má samozřejmě jiný zvuk – je to v Číně, budeme hrát proti Američanům. Myslím, že v kariéře jsem měl těch highlightů a zajímavých momentů hodně, ale na tohle se extra těším. Přesně o tom se pak bude dobře vyprávět.
LN Jste typ, který prožívá před velkými turnaji nervozitu?
Takový velký turnaj jsem vlastně ještě nezažil, takže nedokážu říct. Ale myslím si, že už toho za sebou mám tolik, že nervozitu jsem si už odbyl. A navíc nejsem v pozici nejstěžejnějšího hráče, jak tomu v minulosti možná občas bylo. Nikdy jsem to extrémně neprožíval, a tak předpokládám, že to teď bude téměř na nule.
LN Ani pozice kapitána vás nesvazuje? Sice jste ve funkci už dva roky, nicméně bude na vás směřovat pozornost i tlak, co se týče vedení týmu a zodpovědnosti.
Jsem rád, že máme Tomáše Satoranského, a je škoda, že nemůže jet i Honza Veselý, protože ti logicky strhávají pozornost úplně nejvíc. Já budu rád mužem v pozadí, který se bude snažit kluky podržet, kdyby se nedařilo, a vést tým, když se bude dařit. Vím, že jsem pro tým důležitý, i když můj příspěvek na hřišti zrovna nemusí být takový. Skrytá důležitost této pozice mi přidává na sebedůvěře a ubírá nervozity.
LN Přibližte svoji kapitánskou roli, ať už co se týče vztahu k realizačnímu týmu, či spoluhráčům.
Myslím, že v tom je od každého trošku. Trenér se mnou probírá organizační věci, když chce třeba znát pohled hráčů na to, jestli dáme trénink, nebo si radši odpočineme. Co se týče našich názorů ke hře, je jim náš trenér dost otevřen, takže aspoň my zkušenější můžeme říct svůj postřeh, jak by se některá situace mohla řešit. Dokonce to i občas vyžaduje. A obráceně. Když hráči přijdou, že něco potřebují, je mým úkolem komunikovat to s realizačním týmem. Ale jelikož jsme už zaběhlá parta a spolu s realizačním týmem toho máme spoustu za sebou a oni dobře vědí, co kdo chce, je takových věcí k vyřizování minimum.
LN Jde poznat i na vaší hře a sebedůvěře, že jste zkušený tým? Řada hráčů má bohaté evropské zkušenosti, Tomáš Satoranský i zámořské.
Když to porovnáme s výběry z minulých šampionátů, třeba na mistrovství Evropy 2017 bylo patrné, že trochu proběhla generační obměna, chybělo hodně jmen a nesehranost asi byla vidět. Ale v této kvalifikaci, kdy nám chyběly největší hvězdy z Euroligy a NBA, byla vidět ohromná soudržnost. Pomáhá tomu, že se jádro z Nymburka, pět šest hráčů, v národním týmu neustále motá. Je to velké plus, jsme zvyklí spolu hrát. Teď se k nám přidali i ostatní, a navíc máme nezvykle dlouhou čtyřtýdenní přípravu, takže si myslím, že souhra u nás vůbec problém nebude.
České basketbalisty povede na mistrovství světa jako kapitán Pavel Pumprla. Tuto funkci v národním týmu zastává už téměř dva roky, i proto tvrdí: „Nervózní nejsem, to jsem si už odbyl.“
LN Jak si věříte proti jednotlivým soupeřům? Spojené státy jsou jasným favoritem, Turecko patří do širší evropské špičky a Japonsko je velkou neznámou?
Papírové předpoklady, co tak člověk může tušit dopředu, vypadají jednoduše. S Američany to půjdeme zkusit na velkou náhodu, jestli se nám nepovede je zaskočit a hrát co nejdéle vyrovnaný zápas. Na to, aby je někdo porazil, si budou věřit asi později jiní. Japonsko bychom chtěli jednoznačně porazit, protože to podle aspoň malé zkušenosti, když jsme s nimi hráli, není tým naší úrovně. Turci jsou asi papírově silnější, zvlášť pokud budou v plné sestavě, ale půjdeme do zápasu s nimi s tím, že to je klíčový duel o postup. Myslím, že si na ně věříme, sestavu máme slušnou, zkušenou. Samozřejmě bude také záležet na momentální formě, jak se ten zápas povede. Doufám, že to bude utkání o všechno s dobrým koncem pro nás.
LN Sledujete tvorbu amerického týmu, jemuž postupně odříkávají největší hvězdy?
Tohle je u nich už tradiční. Záleží, o jak zajímavý turnaj a destinaci jde. Je ale jejich výhodou, kterou nemá nikdo jiný, že když jim odpadne prvních dvacet jmen, dalších dvacet je pořád skoro stejně zajímavých. Úroveň týmu tolik neutrpí, spíš to bude méně zajímavé pro fanoušky.
LN Připravujete se speciálně na jednotlivá jména v americkém mužstvu? Pro potenciální úspěch bude jistě klíčové, zda dokážete ubránit jak tým, tak jednotlivce. Zvlášť pro vás, jenž míváte záběr obranných povinností široký...
Tohle určitě bude na pořadu dne, ale spíš až s blížícím se turnajem. V přípravných zápasech se na to až tolik nedbá, i když se na jednotlivé hráče připravujeme, abychom měli zaběhnutý nějaký systém. Stejně zdaleka není jasná jejich sestava, a tak by nemělo smysl připravovat se na patnáct dvacet hráčů. Až uvidíme záběry z přípravných zápasů, jak vypadají, zaměříme se na to víc. U Američanů to asi stejně nebude tolik podstatné, protože oni umí všichni všechno. Proto se budeme snažit vypomáhat si navzájem týmovou obranou. Teď si ale vůbec netroufnu odhadnout, jak proti nim budeme vypadat.
LN V pondělí jste se definitivně dozvěděli, že hvězdný pivot Jan Veselý nebude kvůli zranění k dispozici. Jak velká je to ztráta?
Ztráta je to jedna z největších, vždyť snad jen Američané by pohrdli MVP (nejužitečnější hráč) Euroligy. Tým, jako jsme my, si takovou absenci „nemůže dovolit“, zároveň se musí počítat s tím, že kvůli zranění nebo z jiného důvodu se ten který hráč nezúčastní. Dá se to shrnout do jednoduché větičky – nedá se nic dělat. Musíme se připravovat s tím, co máme, a v žádném případě se na to nebudeme vymlouvat. Zranění k basketbalu patří, bohužel přišlo v pro nás nevhodnou dobu.
LN Na jaké cíle na mistrovství pomýšlíte?
Jednoznačným cílem je postup ze skupiny, i když to bude těžké, a dál už to bude nadstavba. Myslím ale, že primárně do toho jdeme s tím si to užít, protože to bude akce, na niž se spousta z nás už nepodívá. Tohle je pro mě nejdůležitější, protože těžko můžeme pomýšlet na nějaký větší úspěch, to by se muselo sejít hodně faktorů.