Dovolená v Itálii
Osobní výběr ze světového tisku
Letní volno se dá trávit různě: na horách, u vody, v kruhu rodiny či přátel. Politici nejsou výjimkou. Najdou se i tací, kteří léto využijí k cestám za svými potenciálními voliči a dovolenou přemění v jakési předvolební turné.
Letošní rok ale politickým prázdninám zcela nový rozměr a tón neudává nikdo jiný než megastar současné italské politické scény, ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini. Muž, který proslul tvrdým postojem k africkým imigrantům, zahájil tento týden „plážovou roadshow“, jak Salviniho letní kampaň nazval server Politico. Nikoli náhodou právě teď: v srpnu, jako každý rok, vysílají všechny velké italské podniky své zaměstnance na dovolenou a synové a dcery dědiců římské říše po milionech vyrážejí k moři. A Matteo Salvini jde za nimi. Kdo by čekal, že ho potká na náměstích v Římě či ve Florencii, hrubě by se mýlil. Vicepremiér míří mezi své Italy na pláže a letní tour má precizně naplánovanou. Začal, oblečen do půl těla a v rytmu populárních italských hitů, na jadranském pobřeží v severní Itálii, ale jeho cesta se rychle stáčí na jih. Ve čtvrtek se Salvini družil s dovolenkáři u moře v okolí Pescary a jde dál.
Itinerář Salviniho „beach tour“není samozřejmě náhodný. Zdvojnásobení voličských preferencí od loňských voleb (jeho Liga by nyní brala kolem 36 procent hlasů) ho sice nepochybně může těšit, ale vicepremiér ještě potřebuje dobýt jih. Ten italský jih, často pejorativně nazývaný Mezzogiorno (Poledne), kde nejvíce obyvatel ve své nevědomosti stále ještě podporuje Salviniho koaličního partnera, ve skutečnosti však největšího politického soka – populistické Hnutí pěti hvězd (M5S).
Ministr vnitra teď dělá vše pro to, aby i chudší obyvatelstvo jihoitalských regionů pochopilo, že Liga pod jeho vedením je to pravé ořechové. Stihne toho hodně,
například dnes smočí nohy (a hlavně agituje mezi plážovými zvědavci) hned ve třech mořích: v Jaderském (Polignano a Mare), Jónském (Policoro) a Tyrhénském (Amantea). Během čtyřiadvaceti hodin to reprezentuje pozemní přesun dlouhý přes 400 kilometrů plus nesčetná selfie a mojita u blankytně modrého moře.
Salvini se bezděky postaral o zrušení okurkové sezony v italských médiích a jeho stopu podle pobřeží detailně sledují úplně všechna periodika včetně těch seriózních, jako je La Repubblica či La Stampa. „Ligu jsem nikdy nevolil, ale příště budu. Salvini je jediný z politiků, kteří jedná a mluví jako my, obyčejní lidé,“řekl v úterý listu Corriere della Sera pětatřicetiletý Marco Codagnone, který se chystal na „Salviniho večírek“na jedné z pláží v regionu Abruzzo. Co může politik chtít víc?
Zítra už hvězdný Matteo bude zase jinde: na Sicílii, poblíž proslavené Taorminy, pod mohutnou Etnou. Odtud může ministr zahlédnout i jinou siluetu než jen nejvyšší vulkán Evropy: tu od některé z lodí, jež – naloženy bědnými uprchlíky, kteří se od libyjských břehů vydali na cestu na sever – brázdí Středozemní moře a snaží se domoci zakotvení v některém z italských přístavů. Matteo Salvini jim to zakázal. A hodlá v tom vytrvat.
Způsob trávení dovolené Angely Merkelové nemůže být od Salviniho odlišnější – kancléřka čas dělí mezi horské procházky se svým manželem a večery u sklenky místního vína
***
V Itálii tráví dovolenou i další přední postava evropské politiky, německá kancléřka Angela Merkelová. Jedna z nejmocnějších žen světa se vydala jako tradičně do Jižních Tyrol (Horní Adiže, italsky Alto Adige), oblasti, která historicky patří do německojazyčné oblasti a k Itálii byla připojena teprve po první světové válce.
Způsob trávení dovolené Merkelové nemůže být od Salviniho odlišnější – kancléřka čas dělí mezi horské procházky se svým manželem a večery u sklenky místního vína –, nicméně o „politiky prosté“volno se také nejedná.
Šéfka německé vlády si totiž na balkoně svého hotelu občas také čte – a ne tak ledasjakou literaturu. Reportéři deníku Bild ji vyfotografovali, jak v rukou drží dílo amerického shakespearologa Stephena Greenblatta Tyran: Shakespeare o politice. Kniha sice líčí peripetie mocenských bojů v Británii v době Williama Shakespeara, ale paralely se současným děním jsou zřetelné. Potvrzuje to i propagační text vydavatele: „Co nám Shakespeare může říci o Trumpovi, Putinovi a podobných postavách? Jak se může velký národ dostat do rukou tyrana? Proč lidé akceptují lži od člověka, který jejich zemi prokazatelně škodí?“
Jméno Trump se v Greenblattově díle samém nevyskytne ani jednou, přesto se právě na něj kancléřka volnočasovou četbou možná chystá. Takže také dovolená jen napůl.