Krvavé hody
Jak dokonalé by mohlo být posezení po západu slunce, nebýt téhle protivné havěti! Ať už jste u jihočeského rybníka, v Chorvatsku, či na treku ve Finsku, komáři dokážou život pořádně znepříjemnit. Vážně si ale vybírají právě vás a někdo, kdo sedí hned vedl
Bzz. Plesk! Bzzz. Jestliže ponecháte komáří samičce dostatek času ke strávení hostiny, bodne vás jen jednou. Pokud ji však vyrušíte dříve, než sama skončila, riskujete dlouhou a nepříjemnou noc. Nenechá vás v klidu, dokud se nenasytí. Ano, je to vždy samička, kdo chce sát krev. Potřebuje ji k reprodukci. Komáří sameček je – s nadsázkou řečeno – úplný pohodář a užívá života takřka podle filozofie hippies. Sex, květiny a mír. Páří se, živí se nektarem z květů a jinak nechává celý svět na pokoji.
Zato komářice je k vyhlédnutí oběti vybavená vysoce účinnou kombinací smyslů v tykadlech a pro krvavou hostinu je obdařena sosákem. Zaboří ho do kůže, vstříkne do ní slinu, která místo znecitliví a zabraňuje srážení krve, aby se jí v okamžiku sání sosák neucpal. Právě tato slina vyvolává alergickou reakci lidských protilátek, projevující se protivným pupínkem, který musíme neustále škrábat a drbat. To ale jen roznese komáří sliny a povzbudí vyloučení většího množství protilátek. Ve výsledku začne ještě víc nervy drásajícího
svědění. Aby se minimalizovalo, doporučuje se studený obklad nebo gel či octanový krém z lékárny. Přinejhorším, nedokážete-li drbání odolat, je lepší kousanec zakrýt náplastí.
Komáří hostina
Komáři si vybírají hostitele prostřednictvím čichových a vizuálních podnětů. Hlavním faktorem přitažlivosti je chemie našeho těla. Především záleží na tom, kolik oxidu uhličitého člověk uvolňuje, ať už nosem, ústy, nebo kůží. Svou kořist si samičky vyhlédnou právě díky jeho zvýšené koncentraci ve vzduchu. Lidé s rychlým metabolismem, silnější lidé a těhotné ženy vydávají více oxidu uhličitého, a jsou tak pro bodavý hmyz atraktivnější. Kromě zmíněného oxidu mohou komáři vnímat další, sekundární chemikálie uvolňované jak lidmi, tak jinými obratlovci. Jde o kyselinu mléčnou, produkovanou svaly, aceton jako další vedlejší produkt metabolismu a oktanol, přítomný v lidském potu a dechu. Komáři tyto látky rozeznají a v kombinaci s oxidem uhličitým jim slouží k identifikaci vhodných hostitelů.
Komáři mají velmi dobré oči. Kromě toho, že zachytí pohyb, jsou schopni vidět svůj cíl v kontrastu proti pozadí. Tmavé oblečení dělá pro ně z lidí lepší cíl než světlé. Jakmile jsou blízko svého vytouženého objektu, dokážou vnímat i jemné podněty k lokalizaci krevních cév, aby si vybrali nejlepší místo, kam vnořit svůj sosák.
Za další faktory určující žádoucího hostitele byla považována i krevní skupina a vyšší hladina glukózy v krvi. Tyto hypotézy však nebyly vědecky podloženy.
A co světlo? Je pravda, že nemáme v noci svítit při otevřeném okně, abychom nepřitahovali komáry? Chyba lávky. Vábí je samo otevřené okno, kterým vychází zmíněný oxid uhličitý. A jakmile je už malý upír na místě, vyhledá svou oběť prostřednictvím její teploty a tělesného odéru.
Je tedy ověřeným faktem, že někteří lidé jsou pro komáry lákavější než jiní, neví se ale, jakou evoluční výhodu to komárům přináší. A také je pravda, že ti, kdo jsou přesvědčeni, že právě na ně mají komáři nejvíc spadeno, obvykle nejsou pokousáni častěji než jiní. „Existují lidé, kteří mají na kousnutí silnou alergickou reakci, a proto jim může připadat, že na ně komáři útočí mnohem častěji,“objasnil uznávaný americký molekulární biolog Laurence J. Zwiebel. On sám po více než 20 letech v laboratoři s „krvesaji“prý může strčit ruku do nádrže s komáry, nechat se stokrát kousnout, a přesto se mu na kůži neobjeví ani pupínek. Naopak děti mohou mít na štípnutí silnější reakce, protože ještě nemají zcela vyvinutý imunitní systém. Nejběžnější reakcí je malá červená rána s tečkou v centru. U některých lidí jejich imunitní systém nerozpozná látky obsažené v komářích slinách jako alergen, takže nemusí mít reakce žádné.
Velikost štípance může také být dokladem toho, jak dlouho na nás komár hodoval. „Čím déle, tím více vás vystavil svým slinám, a je tedy větší pravděpodobnost, že zareagujete víc než obvykle. Pokud jste na komáří rejdy na kůži obzvlášť citliví, míváte velké svědivě pálivé otoky, je dobré poradit se na alergologii a užívat léky na alergii,“doporučuje Zwiebel. Komáři vás sice budou kousat dál, ale budete si toho méně všímat. K předcházení rizika pokousání doporučuje mytí antibakteriálním mýdlem. Sníží se tak množství bakterií, které spolu s potem přitahují komáry k lidské kůži. „Ale samozřejmě nezapomínejte na repelenty.“
Hlavním faktorem přitažlivosti je chemie našeho těla. Především záleží na tom, kolik oxidu uhličitého člověk uvolňuje, ať už nosem, ústy, nebo kůží. Svou kořist si komáři vyhlédnou právě díky jeho zvýšené koncentraci ve vzduchu.
Falešná ochrana
Chemických repelentů obsahujících různé účinné látky rozdílných koncentrací je na trhu mnoho. Před uvedením na trh jsou posuzovány experty ze Státního zdravotního ústavu, zda obsahují povolené látky. Když jsou užívány podle pokynů, měly by být bezpečné a účinné i pro těhotné a kojící ženy.
Nejrozšířenější, nejznámější a dosud zřejmě nejúčinnější je diethyltoluamid neboli DEET, který blokuje pachovou schopnost komárů. Ze sloučenin na přírodní bázi je tu citronella (olej získaný z listů a stonků citronové trávy). Jako nárazník před komáry však účinkuje jen po krátkou dobu. Rostlinné oleje z eukalyptu, máty peprné, levandule jsou sice populární, ale studie dosud nepřinesly žádné důkazy, že by dokázaly komáří nálet odvrátit. Některé mohou naopak podráždit naši kůži.