Malých upírů

nejčastěji pomocí letadel či lodí. A tak se teplomilné druhy, přenášející nové nemoci, objevily i v České republice a spolu s nimi virus západonilské horečky. U člověka probíhá tato infekce většinou bez příznaků nebo se podobá běžné viróze. Nebezpečnou ale může být pro oslabené jedince. V 1–2 % případů nakažených lidí může propuknout neuroinvazivní onemocnění končící výjimečně smrtí. V celé Evropské unii se loni nakazilo západonilskou horečkou 1503 lidí a 180 z nich nemoci podlehlo. V zahraničí se nakazilo i sedm Čechů, jeden z nich zemřel.

Odborníci nejsou úplně zajedno v tom, jak se bude situace dál vyvíjet. Podle jedněch zatím není důvod k panice, protože nákaza je v našich končinách nepravděpodobná. Jiní varují, že je pouze otázkou času, než k ní dojde. „Ale i když nás komár bodne, nakažených je jen zlomek. Ani kousanec od infikovaného jedince nemusí automaticky znamenat přenos nákazy. Navíc i v případě, že se nakazíme, nemoc nemusí propuknout,“uklidňuje Jan Votýpka z katedry parazitologie Univerzity Karlovy v Praze.

Vylijte bazénky, zakryjte sudy Podle předního českého odborníka na komáry dr. Oldřicha Šebesty z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje do loňského roku virus západonilské horečky cirkuloval pouze v přírodních ohniscích kolem rybníků. Nyní se už dostává do zástavby. Největší riziko se chystá právě teď, v srpnu, a pak také v září, kdy se virus pomnoží a komáři se začnou více stahovat k obydlím.

„Nebezpečí je u nás zatím velmi nízké. Přesto by ale bylo nezodpovědné tento problém přehlížet, zvláště v oblastech s prokázaným výskytem viru v komárech. Na vytipovaných lokalitách je nezbytné provádět pravidelný monitoring,“uvedl dále Šebesta a připomněl také, že bychom komárům neměli usnadňovat jejich množení. Znamená to například zbavit se venkovních předmětů, kde se může déle držet voda, od zatoulané misky až po zahradní kbelíky. Naší pozornosti by neměly ujít ani okapy a všechny odtoky, které je třeba pravidelně čistit. Komáři se mohou namnožit během 14 dnů i v troše vody ve starém květináči. Máte-li na pozemku jezírko, pomůže osadit ho rybami, které si na hmyzu pochutnají, můžete přidat vodopád či fontánku, aby se voda pohybovala. Do boje s pichlavými protivníky lze nasadit i přírodní bakterie Bacillus thuringiensis, jejichž spory produkují toxiny s insekticidními účinky. Zabíjí komáří larvy, ale jsou neškodné jak pro lidi a domácí zvířata, tak i pro rostliny.

Šíření viru zabránit úplně nelze, je však možné jej výrazně omezit. „Komáři, kteří se nyní vyskytují na jihu Moravy, zatím nejsou významnými přenašeči chorob, jsou jen nepříjemní. Každopádně pamatujte na repelenty,“upozorňuje Šebesta. „Používat by se měly od západu slunce do svítání, dobré je impregnovat si i oblečení, nosit delší rukávy a kalhoty, používat sítě na okna a dveře. Lidé vyššího věku nebo s oslabenou imunitou mohou spát pod moskytiérou a omezit po západu slunce pohyb venku,“doplňuje epidemiolog Rastislav Maďar.