Mohou za to Depešáci!

Když po různých pozicích v řadě firem vystoupala na pomyslný vrchol v zábavním průmyslu, rozhodla se pro životní změnu. Odešla z korporace a s touhou vyučovat jógu si vybalila kufr v Londýně. Tenkrát Michaela Olexová ještě netušila, že tenhle obrat v kari

i když v kontaktu jsme do teď. Když jsou Depešáci na turné, jdu je pozdravit a pokecáme.

LN Souběžně s vedením jejich časopisu jste měla v Praze další zaměstnání. Všechna byla v zábavním průmyslu?

Ano. Dělala jsem PR pro Warner Music, pak jsem pomáhala s uvedením české verze hudebního časopisu Rolling Stones na trh. Působila jsem i na pozici brand marketing director v Bontonu. Nikdy jsem si vlastně nepsala životopis, mě si pořád někdo někam přetahoval. Pak jsem skončila ve Stillking Films, a když se natáčel James Bond Casino Royal, organizovala jsem k tomu první tiskovou konferenci pro české novináře, což byl úžasný zážitek.

LN Jak do života úspěšné, zaneprázdněné manažerky zapadá poklidná jóga?

Pracovala jsem vlastně nepřetržitě sedm dnů v týdnu, a abych to vybalancovala, začala jsem dělat jógu. Pak jsem jednou odjela na dvoutýdenní jógový pobyt do Indie a najednou jsem sama sebe začala víc vnímat. Věděla jsem, že musím z práce odejít. Postupně jsem se dostala ke všemu, co mě bavilo, a už nebylo kam jít dál.

LN Nevadilo vám vyměnit jistotu za neznámo?

Já mám výhodu, že jsem nadšená z nových výzev a neznáma. Po půl roce, kdy jsem dala výpověď, jsem si znovu zabalila batoh a vrátila se do Indie udělat si tam učitelský kurz. V Praze jsem si pak pronajala půdní prostor a učila tam malinkou skupinu žáků. Jóga tady prakticky teprve začínala a uvažovala jsem o tom, že si otevřu jógové studio, a hledala nemovitost. Jenže najednou se mi sevřel žaludek a já se lekla, co to vyvádím. Mým snem totiž bylo, že jakmile budeme v Unii, jedu do Anglie. Vždycky jsem se tam chtěla vrátit. I když to v Čechách mám ráda, doma jsem se cítila tam. Lekla jsem se ale, jestli nejsem už moc stará, abych spálila všechny mosty a začala od nuly. Bylo mi třicet šest. Nedokázala jsem se rozhodnout, jenže jakmile jsem to přestala řešit hlavou, měla jsem hned jasno a šla si koupit letenku.

LN Nezastavila vás myšlenka, že v Londýně dělá jógu kdekdo?

Pro mě není v životě důležitý vyniknout, pro mě je důležitý cítit se naplněná. Prodala jsem byt i auto. Co jsem mohla, jsem dala do charity nebo jsem rozdala a najednou se letenskej třípokojovej byt smrsknul do pár krabic. To byla taková očista…

LN Jaké byly začátky?

Pamatuju si, že jsem šla přes most Millenial Bridge, a najednou jsem si uvědomila, že se mi splnil další sen. Tenkrát, když jsem si jako au pair představovala, že jsem s Depešáky už na turné, aniž bych tam ještě pracovala, jsem netušila, že manifestuju své sny a vizualizace je toho nesmírně důležitou součástí. Až v průběhu let mi došlo, jak to funguje. Když něco opravdu chcete od srdce, děláte podvědomě rozhodnutí, která vás k tomu navedou. Věřím tomu, že se může splnit jakýkoli sen, když chcete. To je zákon přitažlivosti.

LN Uživila vás jóga?

No spíš jsem ze začátku přežívala. Trh je tady, v Londýně, přesycený. Je tu snad už víc učitelů

LN Proč jsou vašimi klienty jen ženy?

Protože nemají ego tak velký jak chlapi. Hrozně ráda pracuju s ženskou energií. Jsme na stejné vlně a mám pocit, že dokážeme víc. Mám klientky hlavně z oblasti wellness, protože tu branži znám skrz na skrz. Jako učitelka jógy jsem byla limitovaná zdmi studia, ale tady se můj dopad násobí. Když pomůžu svým klientům, jejich podnikání zasáhne další lidi. Něco změnit k lepšímu mě hodně naplňuje. Klientkám neposkytuju jen web design, ale i víru, že všechno je možný.

V Londýně mě v hudebním vydavatelství nasměrovali na kancelář Depeche Mode. Tenkrát o nově otevřeném trhu a fanoušcích z východní Evropy neměli informace, ode mě je dostali.

LN Jste jim inspirací, že je možné dokázat splnit si sny?

Doufám, že jo. (směje se)

LN Pořád cvičíte jógu?

Paradoxně jsem ji sama začala víc cvičit, až když jsem skončila s učením. To je ale problém všech učitelů.

Pro mě je důležitý cítit se naplněná. Prodala jsem byt i auto. Co jsem mohla, jsem dala do charity nebo jsem rozdala a najednou se letenskej třípokojovej byt smrsknul do pár krabic. To byla očista.

LN Co se vám v Londýně ještě splnilo?

Když jsem sem dřív jezdívala a bydlela jsem ještě v Praze, tak když jsem na letišti viděla nějakou Češku s anglickým partnerem, říkala jsem si, že tohle budu jednou já. Mým snem bylo se tu usadit a založit si rodinu. Teď, když takhle jedeme s mým manželem a dcerou do Čech, usmívám se, protože v duchu vím, že v životě můžu mít opravdu vše, po čem toužím, a to platí pro každého.