Jaderný „buřňák“zabíjel
Smrt nejméně pěti lidí a únik radioaktivity – to je důsledek havárie při zkoušce nové zbraně na severu Ruska. O tom, co přesně se stalo, úřady stále mlží.
SEVERODVINSK/PRAHA Havárie ve vojenském prostoru na severu Ruska by možná zůstala „pod pokličkou“, pokud by ji neprozradily meteorologické senzory umístěné v každém větším městě. Ty v Severodvinsku ukázaly ve čtvrtek 8. srpna v 11.50 místního času nárůst radioaktivity na dvacetkrát vyšší hodnotu, než je běžné. O dvě hodiny později už ale hodnota klesla. Místní radnice vydala na svém webu varování, které vyvolalo bouřlivé reakce, zakrátko ho však bez vysvětlení stáhla.
Co se vlastně stalo, se pomalu vyjasňuje v těchto dnech, i když úřady všemi silami mlží. Při zkoušce na vojenské střelnici v Dvinském zálivu vybuchla raketa, zřejmě prototyp střely Burevěstnik s jaderným pohonem. Zemřelo nejméně pět lidí, další utrpěli zranění.
Oběti měly pohřeb ve městě Sarov asi 400 kilometrů východně od Moskvy, které je uzavřeno pro cizince a kde sídlí federální jaderná agentura Rosatom. „Doprovázíme na poslední cestě své kolegy, kteří tragicky zahynuli při zkouškách nového speciálního výrobku,“prohlásil šéf ústavu Alexej Lichačov s tím, že všichni budou posmrtně vyznamenáni.
Podle deníku The New York Times jsou americké tajné služby přesvědčeny, že ruští výzkumníci testovali prototyp rakety Burevěstnik, v kódu Severoatlantické aliance (NATO) nazývané Skyfall. Jde o zbraň, kterou loni během prezentace před prezidentskými volbami velebil ruský lídr Vladimir Putin. Burevěstnik, nazvaný podle mořského ptáka buřňáka, má podle něj neomezený dolet a je nesestřelitelný žádnou soudobou zbraní. „Nikdo ve světě takové rakety nemá,“vyzdvihl během prezentace Putin.
Největší zajímavostí burevěstniku a zřejmě i důvodem, proč u jeho zkoušek byli zaměstnanci Rosatomu, je jeho pohon. Podle dostupných informací využívá proudový motor, fungující na principu prudkého ohřívání vstupujícího vzduchu, pohon obstarává miniaturní reaktor.
O mírovém využití koncepce jaderných reaktivních motorů Rusko nemluví. Soudě podle útržkovitých informací ale zatím tento typ pohonu nedosahuje potřebné spolehlivosti, protože k haváriím, naštěstí bez lidských obětí, došlo zřejmě i při minulých pokusech. Americká televize CNBC s odvoláním na zdroj z tajných služeb uvedla, že loni musela být raketa s jaderným reaktorem vyzdvižena ze dna Barentsova moře, Rusko to označilo za dezinformaci.
Jodová panika
V případě současné havárie oznámil Rosatom výbuch rakety „s radioaktivním izotopním zdrojem energie“až v noci na 10. srpna, téměř dva dny po havárii. Federální televizní kanály pak o celé události informovaly velmi krátce a až po deseti hodinách. V tu dobu už ale v Severodvinsku vypukla panika, lidé skoupili po lékárnách jod a o překot volali známým lékařům, jak si ho správně natírat na tělo v případě jaderné havárie. Někteří si snažili obstarat si dozimetry, ty ale neukazovaly nic mimořádného.
„Vybuchl raketový motor na kapalné palivo, ale k žádným únikům radioaktivity nedošlo,“uklidňovalo později obyvatele ministerstvo obrany, ani měření už žádné mimořádnosti neindikovalo. Místní lidé však zůstávají nadále ostražití například kvůli uzavření teritoria v místě neštěstí nebo zprávám archangelského serveru 29.ru o tom, že raněné doprovázeli na let do Moskvy záchranáři ve speciálních ochranných oblecích proti radiaci.
„Informace o ohrožení mají být běžně dostupné, jenže to se v Rusku neděje,“řekl Rádiu Svoboda (RFE-RL) Alexandr Nikitin, bývalý ruský námořní důstojník a dnes výzkumník norské ekologické organizace Bellona. Mlžení úřadů provázelo i nedávný požár hlubinné ponorky Lošarik v Barentsově moři, při kterém zahynulo 14 vyšších námořních důstojníků. I tady šlo o plnění přísně utajeného úkolu.
Podle Nikitinova kolegy Andreje Zolotkova přehnané utajování ničemu nepřispívá: „Případ s panickým skupováním jodu jen ukazuje nedůvěru, kterou mají Rusové k úřadům a jejich veřejnému informování v podobných situacích,“cituje Zolotkova RFE-RL.