Kyberútok šetří jako špionáž

PRAHA Česká diplomacie je opakovaně terčem kyberútoků. Včera ráno se kvůli tomu sešla bezpečnostní rada státu. A byť v prohlášení popřela dřívější usnesení senátního výboru, že za útokem stojí cizí stát, policie se touto variantou podle informací LN intenzivně zabývá.

Případ útoku nyní rozplétají detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kteří se specializují na problematiku zločinu na internetu. Pátrají po pachateli, který neoprávněně naboural interní systémy ministerstva zahraničních věcí. Věc prověřují pro trestný čin vyzvědačství. Tím se v dikci trestního zákona rozumí systematické sbírání utajovaných informací, jejichž vyzrazení může Českou republiku vážně ohrozit, „s cílem vyzradit ji cizí moci“.

Mluvčí národní cetrály nechtěl vyšetřování blíže komentovat. „Mohu pouze sdělit, že náš útvar se tímto zabývá,“napsal LN Jaroslav Ibehej z NCOZ.

Podrobnější informace odmítla prozradit také šéfka vrchních žalobců Lenka Bradáčová, jejíž lidé celou kauzu dozorují.

Zmíněné sousloví „cizí moc“je ve vyšetřování důležité i vzhledem ke slovní přestřelce, která se rozpoutala po zveřejnění zprávy, že za útokem údajně stojí ruské tajné služby. Právě to před týdnem zdůraznil senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Nejnovější incident, při kterém bylo kyberneticky napadeno ministerstvo zahraničních věcí, je podle informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) útokem cizí státní moci,“konstatoval v usnesení orgán, kterému v Senátu předsedá Pavel Fischer (nestraník).

Nespokojený premiér

Jenže včera se kyberútokem zabývala bezpečnostní rada státu – a ta se od závěrů senátního výboru distancovala. „Ředitel NÚKIB Dušan Navrátil konstatoval, že se jednání senátního výboru za NÚKIB nikdo neúčastnil a nikomu ze senátorů nebyly poskytnuty žádné informace, na jejichž základě senátní výbor následně přijal své usnesení,“uvádí pondělní tisková zpráva Úřadu vlády.

Už v neděli se kvůli závěrům senátního výboru pustil do Navrátila ministerský předseda. „V médiích už běží informace, že za kyberútokem stojí Rusko, a NÚKIB to měl údajně potvrdit na pracovní úrovni, tedy neformálně, jednomu ze senátorů. Ano, čtete správně, jednomu ze senátorů. Nám ne, vládě ne,“rozčiloval se Andrej Babiš (ANO) ve svém tradičním hlášení Čau lidi na Facebooku.

Čínské a ruské nitky

Ačkoli oficiálně žádný z úřadů nechce potvrdit, že za útoky na Černínský palác stojí zahraniční mocnosti, jmenovitě Rusko a Čína, lidé z bezpečnostní branže to mají podle informací LN za jisté. Na stopu je dovedla jejich úzká spolupráce s experty z USA. Právě díky nim se podařilo rozplést nitky ukazující na špionážní aktivity Moskvy a Pekingu. Ruská ambasáda nicméně popřela, že by se snažila proniknout k citlivým informacím českých diplomatů. „Je otázka, co by nastalo, pokud by se podařilo vystopovat konkrétního plukovníka čínské nebo ruské rozvědky,“naznačil obtíže spojené s vyšetřováním důvěryhodný zdroj LN.

Zatímco Washington zaujímá vůči státem placeným hackerům tvrdý postoj a i za pomoci zatykače Interpolu se je snaží dopadnou kdekoli po světě, jiné státy volí v podobných případech méně ofenzivní postup. Spočívá v tom, že byť pachatele odhalí, ponechají si informaci pro své zpravodajské aktivity a o případný trestní postih neusilují.

Nedostatečné zabezpečení informačních systémů využívaných státem je předmětem aktuálních dohadů v koalici. A to zejména kvůli vysokým nákladům na jejich ochranu. Vláda avizuje, že se kyberobranou aktivně zabývá.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) včera uvedl, že jeho resort počítá pro příští rok s částkou 1,6 miliardy korun na kybernetickou bezpečnost. V meziresortním připomínkovém řízení je také novela zákona o vojenském zpravodajství. Armádní rozvědce by umožnila reagovat na útoky po sítích, jež zamíří na kritickou infrastrukturu.