Bod zlomu v kauze Oleo

V roky se táhnoucí spletité kauze Oleo Chemical soud zastavil kontroverzní reorganizaci.

PRAHA Kauza olejářské firmy Oleo Chemical je jednou z nejkomplikovanějších právních tahanic. Liberecká firma se zabývá výrobou biopaliv. Před pěti lety začala policie kvůli údajnému tunelování Olea Chemical vyšetřovat právníky a podnikatele v čele s mocným lobbistou Ivem Rittigem. Věc doputovala před soud, který Rittig a spol. vyhráli. Někteří manažeři však museli jí do vězení. Tím ale příběh neskončil.

Několik let se vede tvrdý souboj o ovládnutí lukrativní firmy, jež jako jedna z mála v Česku umí vyrobit bionaftu, ale její dluhy dosahují stamilionů korun. Místem bojiště se stal insolvenční soud, kauzu řeší od roku 2011. V soudní bitvě teď nastal výrazný zlom.

Liberecký výrobce dluží velkou sumu peněz příbramskému výrobci koupelen Ravak; ten požaduje zpátky přes 700 milionů korun. Dlužník, Oleo Chemical, v únoru 2017 navrhl, že svou znepokojivou finanční situaci vyřeší takzvanou reorganizací. Jako řešení, jak vybřednout z dluhů, společnost Oleo Chemical navrhla své spojení s firmou Temperatior. Ta financuje provoz linky pro výrobu bionafty a je jedním z věřitelů, jimž Oleo Chemical také dluží. Temperatior nabídl, že poskytne 400 milionů na to, aby se Oleo Chemical zbavilo dluhů a firma se postavila na nohy.

S tím ale Ravak nesouhlasil. Nabídl, že za firmu zaplatí 500 milionů. Zástupci Ravaku jsou přesvědčení, že Temperatior chce ovládnout Oleo na základě podezřelých a fiktivních pohledávek neprůhledných firem s nedohledatelnými vlastníky – jinými slovy offshorových společností z daňových rájů.

Od února 2017 se odehrává bitva plná soudních zvratů. Pražský městský soud za tu dobu třikrát pravomocně schválil řešení úpadku Olea formou reorganizace, jež nahrávala Temperatioru. Do kauzy dvakrát vstoupil Ústavní soud, který vyhověl stížnostem Ravaku a potvrdil, že tento věřitel má právo na spravedlivý proces.

Letos na konci července dal výrobci koupelen za pravdu i Městský soud v Praze a poslal Oleo do konkurzu. „Podstatu reorganizace dlužník postavil na klíčovém a jediném subjektu, věřiteli, firmě Temperatior, nedal možnost jiným svým věřitelům, popřípadě jiným subjektům podílet se na způsobu řešení úpadku, na přípravě a na návrzích opatření k realizaci reorganizace,“uvedla v rozsudku soudkyně Margita Víšková. Podle ní nebyl reorganizační plán z dílny Olea a Temperatioru v souladu s insolvenčním zákonem. „Soud považuje tyto zásadní rozpory se zákonem za důvod předpokládat, že tímto plánem je sledován nepoctivý záměr,“uvedla soudkyně.

Za firmou Temperatior původně stáli podnikatelé Kamil Jirounek a Michal Urbánek, kteří figurovali také u zrodu firmy Oleo Chemical. V roce 2018 je však soud za tunelování této firmy poslal do vězení. Temperatior postupně ovládl třinecký podnikatel Grzegorz Hóta. V minulosti na sebe upozornil například ovládnutím jihlavské továrny Motorpal či výrobce lyží Sporten, když finance na tuto operaci mu poskytla padlá záložna Metropolitní spořitelní družstvo.

Mediální zástupce Temperatioru Karel Samec uvedl, že kroky činěné v insolvenčním řízení činí vedení firmy. „Pan Grzegorz Hóta do insolvenčního řízení nijak nezasahuje,“řekl LN Samec. A dodal, že se závěry soudu firma nesouhlasí: „Společnost Temperatior je přesvědčena o tom, že současné rozhodnutí soudu je založené na nesprávných skutkových zjištěních, nesprávném právním posouzení a z velké části je bohužel i nepřezkoumatelné. Závěry Městského soudu v Praze (včetně jeho úvahy o „možné nepoctivosti plánu“) jsou v rozporu s platnou právní úpravou, judikaturou odvolacích soudů, Evropského soudního dvora i odbornou literaturou.“

U Jiřího Kreysy, spolumajitele Ravaku, ale Hóta vzbuzuje pochybnosti. „Je to další v řadě podezřelých insolvencí Grzegorze Hóty. Na rozdíl od předchozích případů má teď stát ještě možnost tyto machinace zastavit,“uvedl Kreysa.