Nepodporuji experimenty na postižených dětech

Na poslední schůzi Senátu jsme schválili novelu zákona o nelékařských povoláních, který zavádí novou nelékařskou profesi terapeut neurovývojových a behaviorálních poruch. Složitě znějící název profese, která má zlepšit dostupnost péče o děti i dospělé s psychiatrickým onemocněním, včetně autismu.

Celá problematika se však mediálně zúžila pouze na problematiku autismu a terapie ABA (aplikovaná behaviorální

analýza). To mi přijde velmi nešťastné. Navíc se v médiích objevují zkreslené a neobjektivní informace, aniž by někdo kontaktoval předkladatele návrhu, případně odborné společnosti, které za návrhem stojí.

Především je třeba uvést na pravou míru skutečnost, že zákon rozhodně neruší profesi terapeuta ABA ani nepodmiňuje jeho působení indikací psychiatra (viz článek LN 14. 8.). Novela zavádí novou profesi, která bude stát samostatně, v novém paragrafu.

Naopak, terapii ABA respektujeme a vítáme ji jako jednu z cest, jak pomoci těm, kdo to potřebují. Dětí i dospělých, kteří potřebují vhodnou terapii, je však mnohem víc, nejsou to jen děti s autismem. Také terapií, jak jim pomoci, je celá řada. A navíc – a to vnímám jako velmi důležité: i když vznikne nová nelékařská profese ve zdravotnictví, může zákon pomoci i v oblasti školství a sociálních služeb – tedy tam, kde děti i dospělí s těmito problémy tráví většinu času. A nepřímo tak může pomoci i k lepšímu zvládání práce s dětmi, které v inkluzivním vzdělávání vykazují největší obtíže v začleňování do běžných tříd, tedy děti s poruchami chování a další.

Noví odborníci totiž budou studovat na pedagogických fakultách a odtud budou moci jít rovnou do škol a sociální oblasti. Odborník pro zdravotnictví, tedy novým zákonem definovaný terapeut, bude muset splnit podmínky jako každý nelékařský pracovník, který vstupuje do zdravotnictví. Navíc bude na rozdíl od analytiků ABA pracovat na základě indikace, tak jak je to standardní, a bude tedy kontrolován, zdali terapie, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, má výsledky. Rozhodně nepodporuji „experimentování na postižených dětech“, jak je nám podsouváno.

Skutečně mi nejde o metodu, ale o způsob, jak nastavit funkční systém péče. Ve speciální škole Svítání v Pardubicích, jejíž jsem dlouholetou ředitelkou, úspěšně pracujeme s těmito dětmi více než dvacet let. Vnímám však jako nutnost, aby financování této péče nesly na svých bedrech všechny resorty. Krok k tomu jsme učinili v Senátu.

Noví odborníci, novým zákonem definovaní terapeuti, budou studovat na pedagogických fakultách a odtud budou moci jít rovnou do škol a sociální oblasti

Senátorka byla zvolena za KDÚ-ČSL a Nestraníky