Na vysokou na poslední chvíli
Volná studijní místa má ještě téměř 155 bakalářských oborů veřejných vysokých škol
Prázdniny se pomalu, ale jistě blíží ke konci a většina maturantů má už jasno, na které vysoké škole bude pokračovat ve studiu. Ale ani ti, kteří se zatím nikam nedostali, nemusí zoufat. Míst je totiž stále dost a možnost podat si přihlášku pro akademický rok 2019/2020 nabízí ještě deset veřejných
vysokých škol na téměř sto pětapadesáti bakalářských oborech. Pro srovnání: loni touto dobou to bylo zhruba o patnáct oborů méně. Karlova univerzita, stejně jako podobně prestižní Masarykova univerzita v Brně sice své brány už uzavřely, ale stále je z čeho vybírat. A další příležitosti navíc skýtají soukromé školy. Ty přijímají přihlášky obvykle až do konce září a šanci studenti mají i na vyšších odborných školách či v pomaturitním jazykovém studiu.
Technika, ekonomie, jazyky
V současné nabídce vysokých škol převažují technické obory, do přihlášek ale mohou zájemci uvést i velmi žádané cizí jazyky. Třeba francouzštinu, italštinu nebo španělštinu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, anglický či německý jazyk se zaměřením na vzdělávání na Technické univerzitě v Liberci či angličtinu v kombinaci s francouzštinou, němčinou či ruštinou pro komerční praxi na Západočeské univerzitě v Plzni. Slezská univerzita v Opavě zase nabízí několik ekonomických oborů, a to například podnikovou ekonomiku a management či finance a účetnictví. Až do 3. září si na Technickou univerzitu v Liberci mohou podávat přihlášky také budoucí zdravotní sestry nebo záchranáři. A ani pro zájemce o studium dnes žádaných informačních technologií není vše ztraceno. Zlínská Univerzita Tomáše Bati nabízí jejich studium v češtině (například obor softwarové inženýrství nebo inteligentní systémy s roboty) a některé i v angličtině.
Maturantů letos není mnoho Důvodem, proč mají mnohé vysoké školy problém kapacitu svých oborů vůbec naplnit, je fakt, že stále ještě (podobně jako loni) maturují populačně slabé ročníky. To se odráží i na zvýšené šanci uspět u přijímacího řízení, protože množství studijních míst prakticky neklesá. Podle údajů MŠMT v roce 2018 přijaly veřejné vysoké školy celkem 81,2 procenta ze všech uchazečů. Ještě před deseti lety se přitom dostal jen zhruba každý druhý zájemce. Nárůst počtu maturantů (a tedy i přihlášek podaných na vysoké školy) se dá očekávat až po roce 2023.
Jde to i bez přijímaček
Některé veřejné vysoké a vyšší odborné školy i letos v rámci dodatečného přijímacího řízení rezignují na zkoušky a přijmou každého, kdo se přihlásí.
Jistější je ale poslat přihlášku co nejdříve, protože ani kapacita studijních míst není neomezená. „Studenty budeme přijímat postupně, až dokud nezaplníme všechna volná místa. Takže čím dřív přihlášku podáte, tím větší bude vaše šance,“píše se například na webu Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Další školy si mohou vybírat na základě prospěchu či jiných, předem stanovených kritérií (například účasti v olympiádě nebo soutěži apod.). Bez nutnosti skládat přijímací zkoušku lze nastoupit na většinu soukromých škol.
Variace na vysokou školu Poměrně atraktivní, a navíc více prakticky zaměřené mohou být pro studenty obory nabízené vyššími odbornými školami. Lze si vybrat ze specializace ekonomické, pedagogické, zdravotnické, ale třeba i umělecké či orientované na cestovní ruch a hotelnictví.
Například na pražské Vyšší odborné škole publicistiky se druhé kolo přijímacího řízení letos koná 28. srpna. Hlásit se lze na obory, jako je žurnalistika, PR a komunikační studia či audiovizuální a digitální média. Přijímacích zkoušek se ale na této škole úplně nevzdávají – každý uchazeč absolvuje pohovor. Komise při něm zjišťuje uchazečův kulturní i společenský rozhled a orientaci v aktuálním mediálním dění.
Nevýhodou vyšších odborných škol je fakt, že jejich studium nevede k získání plnohodnotného vysokoškolského vzdělání, ačkoli trvá zpravidla stejně dlouho jako to bakalářské. Absolventi získávají pouze titul DiS., který lze uvádět za jménem. Řada takzvaných „vošek“však spolupracuje s vysokými školami, na nichž si lze bakalářský stupeň vzdělání doplnit a případně pokračovat ve studiu magisterském.
Rok angličtiny pro váhající
Pro ty, kdo netouží upsat se ke studiu na celé následující tři roky, se nabízí takzvané jednoleté pomaturitní studium s intenzivní výukou cizích jazyků. Čerstvým maturantům zůstanou po celý rok všechny výhody, na jaké byli jako středoškoláci zvyklí, včetně nižších daní a levnější veřejné dopravy. Status studenta je zachován ale jen v případě, je-li studium zahájeno do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce a příslušná jazyková škola má akreditaci MŠMT.
Pomaturitní jazykové studium slibuje zlepšení v jazykových kompetencích obvykle o dvě úrovně. Na konci školního roku mají jeho účastníci možnost složit některou z mezinárodních jazykových zkoušek a získat certifikát. Prohloubení znalostí cizího jazyka jim navíc může pomoci i při dalším případném pokusu u přijímaček.
Na webu ministerstva školství je k dispozici seznam akreditovaných škol, které poskytují jednoleté kurzy cizího jazyka, společně se základními informacemi o studiu. Rok v „jazykovce“přijde obvykle na dvacet až třicet tisíc korun.
V současné nabídce vysokých škol převažují technické obory, do přihlášek ale mohou zájemci uvést i cizí jazyky
Nultý ročník nebo gap year Zvolit je možné také studium nultého ročníku na vysoké škole. Pokud ale není v kombinaci právě s pomaturitním jazykovým studiem, ve většině případů nezachovává status studenta. Pro zájemce o vylepšení schopností domluvit se cizí řečí může být dobrou volbou také takzvaný „gap year“neboli „rok volna“. Oblíbený je hlavně mezi zahraničními studenty, zejména ve Velké Británii a USA, ale na chuť mu přicházejí už i Češi. Vycestovat do ciziny můžete jak po vlastní ose, tak s agenturou. Kromě zkušeností, zážitků z cest, případné dobrovolnické práce a vylepšení jazykových znalostí je i v tomto případě možné získat mezinárodně uznávaný certifikát.
Další šanci nabízí jednoleté pomaturitní studium cizích jazyků, nultý ročník vybrané vysoké školy či takzvaný gap year neboli „rok volna“