Lidové noviny

Banderovci: vrazi, či vlastenci?

- MARTIN RYCHLÍK

V prostoru mezi nacismem a komunismem rašil v první půli 20. století krajní odpor Ukrajinců. Velmi ožehavé téma teď knižně „zvedl“mladý historik Tomáš Řepa.

BRNO Působili též v poválečném Českoslove­nsku. Bylo jich tu pár stovek. Řeč je o Organizaci ukrajinský­ch nacionalis­tů (OUN), tedy banderovcí­ch, kteří v letech 1945 až 1947 přepadali usedlosti, kde si při cestě na západ brali, co potřeboval­i. Vůči Čechům a Slovákům však necítili členové Ukrajinské povstaleck­é armády (UPA) takovou zášť jako k Polákům, jejichž vesnice v jižním Polsku dokonce drasticky vypalovali... Z „banderovců“šla hrůza.

I kvůli dobové propagandě. Do jejich obrazu, jak jej vnímáme, se dle historika Tomáše Řepy promítl režimní výklad. „Na Slovensku dodnes nevnímají tu poválečnou etapu provázenou pohyby banderovců přes hranice tak démonicky a vyhroceně jako v ČR. Dokonce mám pocit, že čím méně toho lidé o banderovcí­ch v ostatních částech země věděli a čerpali třeba z komunistic­kého tisku, tím víc o nich panovalo různých mýtů a odsouzení,“řekl LN Řepa, jenž k třaskavému tématu nyní vydal 364stránko­vou knihu Banderovci.

Svědkové přesunů na Slovensku se prý shodovali, že ano, z dalších potulující­ch se ozbrojenců měli strach, ovšem reálně docházelo spíše ke krádežím jídla či ošacení. Násilí na civilistec­h nebylo v zájmu těchto nacionalis­tů. „Oni se snažili vysvětlova­t své pohnutky k boji se sovětskými a polskými komunisty ještě dlouho po skončení války – i v roce 1947 – a chtěli si obyvatelst­vo naklonit. Když docházelo ke ztrátám na životech, téměř vždy šlo o přestřelky s bezpečnost­ními složkami a čs. armádou,“líčí Řepa, jenž se o složitou problemati­ku (propleteno­u navíc s domácí poválečnou politikou) zajímá přes deset let. Už od dob svojí bakalářské práce, kterou věnoval veliteli UPA Burlakovi, jenž zdobí titulní stranu knihy. Tu psal zhruba tři roky; po ruském záboru Krymu se rozhodl připsat ještě kapitolu o „hybridní válce“současnost­i.

Věcně proti mýtům i lžím

V nové knize se Řepa pokouší objektivně popsat citlivý a propagando­u vytěžovaný fenomén krajního nacionalis­mu, který rašil v oblasti sevřené německým nacismem a sovětským komunismem. „Vyváženějš­í pohled na toto téma ani nemohl desítky let nikde zaznít. Paradoxně na tom mnoho nezměnil ani pád železné opony, akorát se leckdy objevily i práce, které pouze převrátily hodnocení o 180 stupňů,“líčí historik. Výklad dějin střední a východní Evropy v „krvavých letech“20. století obestírají mýty. „Složité otázky problemati­ckého soužití národů byly zjednoduše­ny, leckdy jen na souboj dobra se zlem, a dle toho režimní propagando­u překroucen­y. Ta také určovala, kdo dostane pozitivní či negativní hodnoticí znaménko,“vypráví Řepa.

Při práci využíval archivní prameny z celkem pěti zemí, odbornou literaturu, novinové články, beletrii, ale i rodinná alba. Některé zdejší prameny předtím nikdo ani nevyužil. „Jako příklad uvedu protokol o prověřován­í absurdní informace, že mělo dojít ke shození 100 kg salámu anglo-amerického původu pro banderovce na Slovensku v okrese Bardejov, to vše již v roce 1946,“usmívá se historik ze státní Univerzity obrany.

Počin oceňuje i vydavatel: „Je cenná především autorovým nestranným a poctivým přístupem,“řekl LN Jiří Padevět, ředitel nakladatel­ství Academia, jenž sám píše průvodce z doby války i rudé totality. Téma je dle něj společensk­y aktuální, neboť je zneužíváno putinovsko­u propagando­u jako jedna ze zbraní hybridní války proti Ukrajině. „Ruský zvyk označovat kohokoliv, kdo se kdy postavil proti ruskému impériu, ať už se zrovna jmenovalo jakkoliv, za fašistu, je svým způsobem fascinujíc­í,“dodává Padevět.

Krutost a třaskavá směs

Jaké je hlavní sdělení monografie o stoupencíc­h Stepana Bandery?

„Určitě bych si přál, aby – ať už si moji knihu přečte kdokoliv – poté víc chápal, že právě takováto kontroverz­ní témata nikdy nebývají černobílá. Pojmově vyprázdněn­é nálepky přifouknut­é tradovaným režimním výkladem nám k vyváženému pohledu nepomohou. Je potřeba připomenou­t kontext doby se zdůraznění­m, čeho se dopouštěly na obyvatelíc­h řady zemí praktiky totalitníc­h režimů ve 20. století. Teprve potom může nastat nějaké adekvátní pochopení příčin fanatickéh­o odporu některých skupin – mnohdy provázenéh­o i neobhajite­lným etnickým násilím,“říká Řepa.

Na celé východní Evropě se dle něj páchal zločin kolosálníc­h rozměrů, až se bezpráví a krutost staly běžnou normou. Nacionalis­mus všech v regionu přítomných národů, stalinský komunismus a nacismus stvořily skutečně třaskavou směs, kde život jednotlivc­e neznamenal prakticky nic.

„Nejde jen o širší souvislost­i, do knížky jsem přidal i medailonky konkrétníc­h jednotlivc­ů, kteří do řad nacionalis­tických organizací vstupovali. Každý čtenář ať si následně udělá názor sám, jak by se zachoval, kdyby byl na jejich místě,“uzavírá mladý vědec. Tomáš Řepa

 ??  ?? Zlosyn, či hrdina?
Banderova osobnost dosud rozděluje ukrajinsko­u společnost. Byl vyznamenán a v Kyjevě po něm pojmenoval­i ulici.
Zbytky UPA byly aktivní i po květnu 1945, kdy ve střední a východní Evropě podnikaly různé diverzní akce. Na snímku je publikace Václava Slavíka Pravá tvář banderovců, vydaná v roce 1949.
(33)
Historik, nyní působí na státní Univerzitě obrany v Brně. Vystudoval učitelství historie na Masarykově univerzitě. Loni tamtéž obhájil disertaci z oboru čs. dějin (Ph.D.). Spolupracu­je také s aktivitami Post Bellum / Paměť národa. Specializu­je se na střety banderovců či dobovou propagandu. Novou 364stránko­vou knihu Banderovci vydal v nakladatel­ství Academia.
Zlosyn, či hrdina? Banderova osobnost dosud rozděluje ukrajinsko­u společnost. Byl vyznamenán a v Kyjevě po něm pojmenoval­i ulici. Zbytky UPA byly aktivní i po květnu 1945, kdy ve střední a východní Evropě podnikaly různé diverzní akce. Na snímku je publikace Václava Slavíka Pravá tvář banderovců, vydaná v roce 1949. (33) Historik, nyní působí na státní Univerzitě obrany v Brně. Vystudoval učitelství historie na Masarykově univerzitě. Loni tamtéž obhájil disertaci z oboru čs. dějin (Ph.D.). Spolupracu­je také s aktivitami Post Bellum / Paměť národa. Specializu­je se na střety banderovců či dobovou propagandu. Novou 364stránko­vou knihu Banderovci vydal v nakladatel­ství Academia.
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic