Mýtus věčného návratu
Prázdninová lapálie okolo ministra kultury skončila. Až se národ vrátí z dovolené, bude mít nového ministra kultury a plný klid na práci. My, kteří se politikou musíme zabývat detailněji, se budeme tvářit, jako by se nic nestalo. Ale stalo.
Nicméně nešlo o blesk z čistého nebe, z ústavy jsme si udělali trhací kalendář už před drahnými lety.
V dubnu 2011 požádal premiér Petr Nečas o odvolání ministrů za Věci veřejné, Radka Johna a Josefa Dobeše (Vít Bárta podal demisi). Václav Klaus je však neodvolal. Výslovně neodmítl, jen říkal, že hledá vhodný čas. Trval na tom, že chce vědět, jaký má premiér Petr Nečas plán, když ztratí parlamentní většinu. Byl to sice políček premiérovi, ale zároveň i stabilizační krok, aby republika neupadla do úplného chaosu. O tom všem jsme v současné krizi psali. Nebýt analytika týdeníku Ekonom Davida Klimeše, asi bychom ale zapomněli, že tady došlo k velikému a explicitnímu porušení ústavy: pan John nakonec sám odstoupil, ale pan Dobeš na místě zůstal. Zcela bezprecedentní porušení páteřního zákona. Nikoho to však nezajímalo, neboť premiér vládu zrekonstruoval a na odvolání Dobeše již netrval. Nicméně protože návrh na odvolání ministra
nestáhl, byl dalších jedenáct měsíců Josef Dobeš vlastně ilegálním ministrem.
A zdaleka nešlo o první pošlapání ústavy. Vzpomeňme, jak tentýž prezident vyžadoval v roce 2004 po premiérovi Stanislavu Grossovi při rekonstrukci vlády 101 poslaneckých podpisů – věc, pro niž neměl v konstituci pražádnou oporu.
Ostatně největší obětí letní přetahované je ČSSD. Ta stejná ČSSD, která na podzim 2013 hlasovala pro důvěru vládě, již Miloš Zeman složil jen ze svých kamarádů (Benešová, Kohout), konjunkturalistů (Fischer, Rusnok) a kandidátů neparlamentní strany „SPO – Zemanovci“(Koníček, Pecina, Lukl, Toman, Žák). Ačkoli měla bývalá vládní koalice 101 hlasů a chtěla za premiérku Miroslavu Němcovou, ČSSD podpořila partičku, která byla složená bez jakéhokoli respektu k výsledkům parlamentních voleb.
Co tím vším chce Chlívek říci? Jak sociální demokraté, tak my všichni sklízíme, co jsme roky zasévali.
Všem naivům, kteří mávají „kompetenční žalobou“, pro jistotu zopakujme jeden argument. Jak Václav Klaus v případě nejmenování soudců, tak Miloš Zeman v případě nejmenování profesorů ukázali, že čeští prezidenti dovedou ignorovat rozhodnutí soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. Opravdu jste si jisti, že by Miloš Zeman Ústavní soud respektoval? Sám jeho předseda letos v létě opakovaně řekl: „Velmi se obávám situace, kdyby Ústavní soud v jakékoliv kauze rozhodl a subjekty, jejichž povinnost byla stanovena, by ji odmítly plnit.“
Jak Václav Klaus v případě nejmenování soudců, tak Miloš Zeman v případě nejmenování profesorů ukázali, že čeští prezidenti dovedou ignorovat rozhodnutí soudů. Jsme si jisti, že by Zeman Ústavní soud respektoval?