Jsou zpátky. Česko už není země bez spalniček
PRAHA Spalničky jsou smrtelná nakažlivá nemoc, proti které se dá očkovat. Svět přesto nyní čelí jejich epidemii, která sužuje také vyspělé země. Vrátily se i do Česka, kde se je v minulosti už podařilo vymýtit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto nyní odebrala České republice status země bez spalniček. Loni u nás totiž bylo 207 případů nemoci a letos už 585. Choroba, které podlehne zhruba jedno dítě z tisíce, si zatím v Česku oběť nevyžádala.
V Evropě letos WHO registruje zatím zhruba 90 tisíc nemocných. Její seznam slouží jako informace pro lidi, kteří se chystají cestovat, aby věděli, proti čemu se očkovat. „Je to velmi negativní reklama pro Česko,“řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
O status země, které se podařilo spalničky vymýtit, přišly spolu s Českem také Británie, Řecko a Albánie. V Británii loni zaznamenali 950 případů, v Řecku 2200 a v Albánii asi 1500. V evropském regionu je tak nově už jen 35 z 53 zemí se statusem „bez spalniček“.
Lidstvo svůj cíl nenaplní Program vymýcení spalniček ve světě vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1998. Jejich úplnou eliminaci plánovala do roku 2020. Místo toho nyní čelí celosvětové epidemii. Jedinou infekční chorobou, které se lidstvo dokázalo zbavit, tak zůstávají pravé neštovice.
Onemocnění spalničkami vyvolává jeden z nejnakažlivějších lidských virů. Nemocný je zdrojem infekce už několik dní před nástupem typických příznaků choroby, takže prevence je obtížná. Každý třetí případ onemocnění spalničkami provázejí vážnější zdravotní komplikace. Někdy trpí nemocný silným průjmem a následně čelí těžké dehydrataci organismu. Jindy se přidají ušní záněty nebo zápaly plic, výjimkou nejsou ani záněty mozku. Spalničky vyčerpávají imunitní systém, a na několik dalších let tak u dětí zvyšují riziko nákazy dalšími infekčními chorobami.
Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok, asi 90 tisíc. Ve světě bylo od ledna potvrzeno téměř 365 tisíc případů, což je nejvíce od roku 2006.
Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo (155 tisíc případů), Madagaskar (130 tisíc) a Ukrajina (54 tisíce). V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109 tisíc úmrtí, většinou šlo o děti mladší pěti let.
Za šířením viru v zemích s vyspělým zdravotnictvím může především obava z očkování. V roce 1998 totiž vyšla vědecká studie, která spojovala kombinovanou vakcínu proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím s autismem. Ve skutečnosti šlo zřejmě o nejškodlivější medicínský hoax (blud) za posledních sto let. Studie byla stažena, její autor přišel o právo vykonávat lékařskou praxi.
Jenže mnohé maminky si o ní stále čtou a sdílejí ji na sociálních sítích. Očkování pak odmítají nebo se ho snaží co nejvíce oddálit, přestože je povinné. „Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,“konstatovala proto včera Kate O’Brienová z WHO.
Proočkovanost klesá
Kořeny současné epidemie spalniček v Česku jsou trojí. Na prvním místě je šíření viru v okolních evropských zemích. „Každá velká epidemie u nás začala importem ze zahraničí. Například z Ukrajiny, kde se potýkají s velkou epidemií, ale i ze západních zemí,“uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Dále je to nedostatečná proočkovanost populace. Nemoc projevující se vysokými horečkami a vyrážkou se nešíří, pokud se nechá očkovat 95 procent populace. To pak chrání i nemocné, které očkovat ze zdravotních důvodů nelze.
Jenže zmíněné hranice Česko nedosahuje už od roku 2015. Aktuálně je proočkovanost v Česku podle Prymuly pod 90 procenty, v Praze dokonce ještě nižší. „Mezi nemocnými dětmi byla naprostá většina těch neočkovaných,“uvedl.
Třetím faktorem pak může být vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti. Až u třetiny lidí, kterým je okolo čtyřicítky, už může být očkování neúčinné. Některé starší populační ročníky pak nemusí být očkovány vůbec, protože s vakcinací se v Česku začalo u malých dětí teprve v roce 1969.
V současné době se přitom spalničky v ČR příliš nešíří, v minulém týdnu se objevily jen čtyři nové případy. „V posledních týdnech došlo k výraznému zpomalení epidemie,“potvrdil Prymula.