Celníci se vrhnou na kybernetický zločin

PRAHA „Prosil bych sto gramů kokainu. Pošlete to na p. o. box.“I takto stručně může vypadat inzerce na skrytém internetovém tržišti darknet. Za zásilku se platí ve virtuální měně bitcoin, aby byla anonymita prodávajícího a nakupujícího co nejvyšší. Od prvního října bude proti podobným transakcím bojovat nová jednotka Celní správy. V její sekci pátrání totiž vznikne referát kybernetické kriminality, jehož hlavním úkolem bude odhalování zločinů na internetu. A to nejen v oblasti drog. Na darknetu jsou totiž k mání i zbraně a střelivo či produkty ze živočichů a rostlin podléhajících mezinárodní ochraně.

„Vytvoříme pracoviště na kybernetický zločin, protože sekce pátrání se věnuje obchodu s omamnými a psychotropními látkami a paděláním a to vše se přesouvá na internet, kde je to hůře zjistitelné,“uvedl včera Robert Šlachta, zástupce generálního ředitele Celní správy, pod kterého sekce pátrání spadá. Upozornil, že nové pracoviště si sice vyžádá nemalé investice do techniky a do proškolení zaměstnanců, ale bez jejich přičinění by se do budoucna kyberkriminalita postihovat nedala.

V útvaru mají zpočátku pracovat tři lidé, které si vybral ze zaměstnanců Celní správy, již prošli patřičným výcvikem.

Tvrdá data

Oproti roku 2015 se podle evidence celníků téměř zdvojnásobil počet zadržených dopisů a balíčků, které směřují do Česka a obsahují drogy. Trend nárůstu je evidentní zejména na Letišti Václava Havla.

Zatímco před čtyřmi lety tam bylo drogových psaníček zachyceno 428, v dalších letech počet rostl až na loňských 890. To je přitom jen zlomek, který se podařilo zachytit při namátkových kontrolách. Poštovní zásilky obsahují sice malé množství látky, výrazně však stoupá jejich objem. Nejvíce starostí celníkům dělá kokain z Nizozemí.

Mezi nejčastější země, odkud k nám zadržené zakázané látky proudí, patří Španělsko (33 případů), Kolumbie (4), Čína (4) a Keňa (3). Česko je spíše tranzitní zemí a zásilky přes něj putují dál do západní Evropy a měst jako Londýn, Paříž či Dublin.

„Problémy nám dělají turisté, kteří vyjedou do Amsterodamu. Objednají si tam drogu a nechají si to poslat na P. O. Box. Kurýrů už není moc,“upozornil Šlachta na změnu v distribuci drog. Nejvíce nelegálních zásilek, 459, zachytili celníci na trase Amsterodam–Praha–Bratislava.

V podobné situaci, jako je pražské letiště v Ruzyni, jsou i němečtí celníci ve Frankfurtu nad Mohanem. I od nich se Češi učí, jak správně reagovat na vzrůstající trend poštovních zásilek se zakázaným obsahem.

Přetahovaná mezi sbory

Podle šéfa celníků Milana Poulíčka je aktuálním problémem sboru podstav. Celníkům chybí až 80 lidí. Celkem bylo loni ve sboru 5656 příslušníků. V sekci pátrání mělo být 759 lidí, avšak část míst zůstala neobsazená.

„Bohužel, tak jako policie i Celní správa má problémy obsazovat tato místa. Nové osoby se těžko hledají. Nabíráme lidi z vlastních zdrojů, máme nově nastoupivší z ostatních bezpečnostních sborů. Pro nás je to výhoda, protože znají trestní řízení. Snažíme se nabrat i nové příslušníky, zejména s právnickým a ekonomickým vzděláním, ale i s technickým zaměřením,“řekl včera Poulíček.

Odmítl ale zároveň, že by cíleně „lovil“v policejních řadách. Naopak upozornil, že policejním detektivům může nabídnout nižší ohodnocení a mnohdy naopak zkušení vyšetřovatelé míří od celníků do policie.

Jedním z důvodů je mimo jiné skutečnost, že ačkoli celníci už od roku 1997 prověřují vybranou kategorii trestných činů včetně daňových úniků nebo hazardu, nemohou vést vyšetřování a ještě před obviněním konkrétních osob musí Celní správa předat výsledky prověřování do rukou policie. Na ní je pak dovést případ až případně k soudu.

Ačkoli se roky hovoří o potřebě zvýšit pravomoci Celní správy, nerýsuje se zatím žádný posun. „Samozřejmě není dobře, když vyšetřování dělá jiný bezpečnostní sbor než prověřování. Ale to je realita, kterou nejsme schopni ovlivnit,“konstatoval včera Šlachta.