Conte už není „pan nikdo“
Staronový italský premiér po týdnech konfliktů s ministrem vnitra a šéfem Ligy Matteem Salvinim politicky vyrostl a stal se nejoblíbenějším politikem v zemi. Uřídit novou koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany nebude o nic jednodušší.
ŘÍM/PRAHA Italská vládní krize je, zdá se, zažehnána. Přinejmenším do chvíle, kdy se na obzoru objeví další.
Prezident Sergio Mattarella včera jmenoval do čela vznikajícího spojenectví mezi populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) a levicovou Demokra- tickou stranu (PD) znovu dosavadního premiéra Giuseppa Conteho. Jeho předchozí vláda padla poté, co tehdejší ministr vnitra a šéf pravicové Ligy Matteo Salvini vypověděl spolupráci s M5S s cílem dosáhnout vypsání předčasných voleb. Pokud by k nim skutečně došlo, pravděpodobně by je přesvědčivě vyhrál.
Jenomže Salviniho plány zkřížili vedle prezidenta jeho dnes už bývalí partneři, kteří se dohodli na většinové koalici s opozicí.
Pro 55letého Conteho nebude nová mise v čele vlády o nic lehčí než ta předchozí. Jeho kabinet totiž tvoří dvě politické strany, jejíž představitelé se ještě před měsícem nelítostně slovně napadali.
Zástupci M5S nadávali demokratům do „pidiotů“(kombinace zkratky PD a slova idiot), opačným směrem létala nadávka „grullini“, odvozená od zkomoleného jména zakladatele M5S, komika Beppeho Grilla a italského slova grullo, což je výraz pro „blbce“. Odbourat po léta nahromaděnou vzájemnou nedůvěru bude pro Conteho představovat hlavní výzvu.
Když nastupoval před 14 měsíci profesor práv Conte do čela vlády, neměl žádné předchozí politické zkušenosti. Rodák z jihoitalské Apulie sice sám sebe tehdy označoval jako „advokáta lidí“. Ve skutečnosti byl ale klasickým kompromisním kandidátem, neboť vůdcové obou tehdejších vládních stran Salvini a Luigi Di Maio (M5S) nechtěli jeden druhému přenechat pozici premiéra. Oba mu proto hned od počátku dávali najevo, kdo vládu ve skutečnosti řídí.
Z loutky se stal uznávaný premiér
Dobře to ukázala památná scéna v parlamentu, když chtěl novopečený premiér poprvé promluvit před poslanci. Šel se tehdy dovolit šéfa M5S Di Maia, ale ten mu vystoupit nedovolil.
Miliony Italů tak prakticky v přímém přenosu viděly, jak nízkou autoritu úřadující premiér má. Začalo se mu proto říkat „pan nikdo“(„Signor Nessuno“) a později se jako lavina šířily vtipy, které si braly na mušku buď jeho složité akademické vyjadřování či styl oblékání. Stejně tak se mnozí pozastavovali nad tím, že podobně jako miliony Italů patří i jejich premiér ke ctitelům katolického světce, kapucínského kněze otce Pia (Padre Pio), jehož obrázek prý nosí stále u sebe.
Navzdory všemu ale prošel Conte za poslední měsíce velkou proměnou. Čím víc se lídři Ligy a Hnutí pěti hvězd veřejně hádali a obviňovali z podrazů a nedodržování koaliční dohody, tím víc vynikalo premiérovo klidné vystupování. Odměnou mu za to byl nečekaný nárůst popularity, kdy je s 58 procenty nyní nejoblíbenějším politikem v zemi. Detailní analýzy mimochodem ukázaly, že obzvlášť velkou podporu má Conte u voličů Ligy a Hnutí pěti hvězd.
Premiérova největší chvíle přišla před více než týdnem, kdy bylo jasné, že jeho první vláda nadobro skončí. Během padesátiminutového „rozlučkového“projevu v italském Senátu slovně rozcupoval politický styl svého vicepremiéra Salviniho, jemuž vytkl, že prý upřednostňuje osobní zájmy nad zájmy státu.
Salvini, který seděl v tu chvíli v Senátu po premiérově pravici, místy nevěřícně kroutil hlavou a občas teatrálně gestikuloval, klidně argumentující Conte si ale toto zúčtování zjevně užíval. Když pak svůj projev skončil a následně se vydal za prezidentem, aby podal demisi, musel si dosluhující premiér klestit cestu špalírem příznivců, kteří se mezitím shromáždili před parlamentem.
I s pozměněnou sestavou bude hlavním úkolem Giuseppa Conteho schválit na podzim rozpočet, s kterým římská vláda nenarazí v Bruselu. Zároveň bude zajímavé sledovat, do jaké míry se například změní dosavadní přísná migrační politika vlády, jež byla sice spojena hlavně se Salvinim, ale kterou Conte podporoval.