Bankám by bylo nejlépe bez daní

Petr Brávek (58)

„Vítám vznik fondu. Pokud bude dobře řízen, může pomoci i ekonomice,“říká Petr Brávek, člen představenstva skupiny Erste, mateřské společnosti České spořitelny, o plánech na vznik Národního fondu rozvoje, do něhož by největší české banky měly odvést až sedm miliard korun. „Dobrý byznys pro banku by byla žádná daň a žádný fond,“dodává však vzápětí.

LN Česká spořitelna oznámila v pololetí rekordní zisk. Je zřejmé, že z pohledu výnosů se dostala na vrchol a je jen otázkou času, kdy přijde zpomalení či pokles. Právě do této situace se máte od začátku příštího roku do Spořitelny vracet. Dodávat skupině solidní výsledky v době sestupu bude nejspíš těžší…

Díky tomu, že jsem v managementu Erste, vím, v jakém technologickém stavu banka je a na čem pracuje i co se děje v rámci skupiny. Spořitelně se tak daří v posledních letech budovat potřebné základy pro budoucí digitalizaci. To ostatně ukázala, když před časem spouštěla bankovnictví George. Rovněž mění svůj technologický stav tak, abychom byli do budoucna schopni konkurovat jiným subjektům než jen bankám.

LN Jak vidíte další vývoj ekonomiky?

Česko má výhodnější situaci oproti ostatním zemím, protože má korunu. Díky práci České národní banky tu máme i vyšší úroky oproti zemím eurozóny. Jsme tak velmi dobře připraveni na změnu hospodářského cyklu, který nekulminuje jen výnosově. Ale i když máme před sebou pokles ekonomiky, ČNB má nástroje, jak cyklus ovlivňovat. To v eurozóně kvůli negativním úrokovým sazbám nebude tak dobře možné...

LN A situace v Česku?

Když jsem pozoroval vývoj trhu v posledních deseti či 15 letech, stále docházelo k přibližování funkčnosti západního vyzrálého trhu a trhu východního. Myslím, že se nám podařilo tu mezeru už uzavřít. Stala se ale jiná věc – bankovnictví se začalo velmi rychle měnit kvůli digitalizaci. I tady se ale Česku podařilo dobře vystartovat. Myslím, že to bylo vidět například v tom, jak Češi rychle zaváděli platební karty, bezkontaktní placení nebo jak se podařilo přijít s Apple Pay. Je vidět, že

inzerce na transformaci, kterou dnešní bankovnictví přináší, je Česko velmi dobře připraveno.

Ta změna bude masivní. Technologické firmy, které se na bankovní trh dostávají i díky tomu, že je tu tlak na větší otevřenost bankovnictví, významně změní to, co klient od bank čeká. Změna se týká toho, jak lze pracovat s mobilním telefonem a v jiných oblastech digitálu. V následujících letech tak lze ještě čekat výraznější změnu bankovnictví.

LN Většina bank rychle posiluje digitální distribuci a obsluhu. Naopak samotné produkty procházejí pouze lehkými úpravami. Jinými slovy, vývoj se zaměřuje na prodejní kanály, méně na obsah. Není to chyba?

Je potřeba si říct, co digitalizace je. Digitalizaci jsme tu měli vždycky. Vždy jsme se snažili procesy, které byly papírové, digitalizovat a zrychlit, celé to zjednodušit. Teď se ale schopnost počítačů výrazně změnila. Proces, který vedl k danému produktu, je z pozice klienta úplně jiný. Dříve chtěl člověk spotřebitelský úvěr nebo hypotéku, teď chce prostě bydlení.

LN Kolik klientů České spořitelny z celkového počtu asi 4,5 milionu využívá internetové bankovnictví?

Asi 1,6 milionu lidí ze dvou milionů klientů, kteří nás považují za svou hlavní banku.

V současnosti systém George v celé skupině využívá asi pět milionů klientů. Když jsme to spouštěli v Rakousku, tak se do George přistupovalo přes počítač. V Česku také při spuštění převažovaly počítače, ale pak jsme změnili strategii a soustředili se na telefony. Podařilo se nám tak zvýšit původní penetraci mobilního bankovnictví trojnásobně oproti počítačům a zároveň se nám obrovsky podařilo zvýšit počet interakcí s klienty. Jinými slovy, podařilo se nám získat něco, čím lidé reálně s bankou komunikují.

LN Mimochodem, nepředstavoval konzervativní „papírový“svět větší pojistku pro existenci bank než rychlý přechod do digitální doby? Digitalizace s sebou nese i vážné hrozby pro banky, ať již se jedná o sdílení dat, anebo zavádění digitálních měn, jako je například teď diskutovaná libra Facebooku. Jejich rozvoj či implementace nadnárodními giganty může pro banky znamenat existenční ohrožení.

Jako banka chceme být „bezpapírová“banka. Pro nás papír není to, s čím bychom chtěli pracovat.

LN Otázka ale zněla jinak: nebyl ten starý bankovní svět jednodušší a snazší než dnes, kdy máte konkurenci v kdejaké IT firmě?

Určitě byl. Osobně bych si přál dělat bankovnictví tak, jak se dělalo před třiceti lety. Řeknu příklad. Když jsem se v 80. letech oženil a šel do Spořitelny pro půjčku, čekal jsem tři týdny, než mi ji dali, a pak jsem šel do fronty na pračku. Tehdy byl bankovní svět krásně jednoduchý a dobře se v tom žilo. Jenže dnes má klient jiná očekávání. Fintechy (finančnětechnologické společnosti – pozn. red.) přišly s tím, že se jim podařilo udělat produkt levně a zprostředkovat jej klientovi, tak jak si přál. Tento tlak se přenesl na banky. Ty se tak v posledních letech nesnaží soutěžit ve „starém bankovním světě“. Uvědomili jsme si, že nestačí čekat na pobočce, než si někdo přijde pro úvěr. Tenhle svět je passé.

Takže ano, přáli bychom si starý svět. Pravda je ale taková, že pak bychom nepřežili. Když se podívám na Erste, tak tak ta je tu 200 let. V každém období přijde něco, co ohrožuje její existenci. Musí se zkrátka snažit, aby neskončila jako firmy, které byly na indexu Fortune 100. Když se podíváte, tak z firem, které tam byly před 40 lety, jsou dnes asi čtyři.

Být tu 200 let znamená, že v každé etapě musíte být schopný rozpoznat, co ohrožuje kořeny té banky. Dnes je to právě digitalizace. Ano, není to příjemné a spousta lidí, kteří roky dělali úspěšně bankovnictví, se teď ptá, co dělali špatně. Odpověď je, že nic. Je ale třeba to dělat jinak. Transformace bank je dnes kvůli digitalizaci enormní. Takže ano, musíme to dělat, ale pravda je také, že to chceme dělat, abychom mohli být stále napřed.

LN Téma zisku bank a jeho odlivu je opět jedním z nejvíce skloňovaných při debatách o českém bankovním sektoru. Je zřejmé, že stát se nyní odhodlává nějakým způsobem intervenovat… Jak vnímáte ideu Národního fondu rozvoje (NFR), do kterého by největší banky v Česku měly přispět?

Určitě pozitivně. V případě Spořitelny jsme rozhodně nezanedbali naši povinnost do ní investovat. Myslím, že se ale zároveň potřebujeme na stát umět spolehnout například v digitální oblasti či v infrastruktuře.

Máme zkušenost z jiných zemí se sektorovou daní, která je alternativou tohoto fondu. Když se podíváme zpětně, co přinesly peníze ze sektorové daně ekonomice té které zemi, nebylo toho tolik, kolik se čekalo. Ukázalo se, že peníze, které z bankovního sektoru odešly na určité věci, skončily nakonec jinde. To znamená, že sektorová daň se neosvědčila.

Zároveň pokud se podívám na srovnání výnosnosti kapitálu, pak sektor bankovnictví se svými 13 procenty rozhodně není oproti tomu automobilovému či chemickému průmyslu nejvýše. Jsou tu sektory, jejichž výnosnost činí i 20 procent – to jsou podle mě kandidáti na sektorovou daň.

Přesto ale říkám, že vítám vznik fondu. Pokud bude dobře řízen, může pomoci i ekonomice. Prosperita České spořitelny je zkrátka úzce spjatá s prosperitou státu. Přijít s něčím, co umožní stát a jeho infrastrukturu efektivně rozvíjet, je správná myšlenka.

LN Není to ale spíš tak, že banky se prostřednictvím Národního fondu rozvoje vyhnou sektorové dani a ještě na tom vydělají, protože budou mít byznys se státem?

Každou věc můžete vykládat dvojím způsobem. Já to vidím tak, že stát si vyjednal velmi dobrou věc, která mu umožní vybudovat věci, které tu všichni využijí. Česká republika tak získá infrastrukturu, kterou potřebuje. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tu chce mít například centrum umělé inteligence. Ovšem pokud tu chce něco takového, pak tu potřebuje

Vystudoval ČVUT v Praze.

■

Kariéru zahájil v roce 1993 u Bank Austria Creditanstalt ve Vídni.

Zastával řídící pozice ve firmách

■

ve Vídni i v Praze, včetně Letiště Praha a České spořitelny. Roku 2012 se coby provozní ředitel stal členem představenstva Slovenské sporitelny v Bratislavě.

Od 1. dubna 2015 je členem

■

představenstva Erste Group ve Vídni, rovněž coby provozní ředitel.

LN Česká spořitelna je tradičně silná ve veřejném sektoru. Nepředstavuje pro ni z tohoto pohledu Národní fond rozvoje spíše otevírání dveří konkurenci?

Určitě se tomu nebráníme. Ostatně v Maďarsku jsme takto pomohli konkurenci se snížením sektorové daně.

LN V Česku je Spořitelna vnímána jako dojná kráva Erste, z které do Rakouska odcházejí miliardy korun ročně. Jak ji vnímá Vídeň?

Jako významnou banku, a to jak vzhledem k jejím příspěvkům do skupiny, tak proto, jaké know-how tu buduje v oblasti digitalizace. Řízení banky není jen o tom, že sedíte ve Vídni a pak běháte s košíkem a sbíráte dividendy. Musíte řešit i směr, kam ta banka půjde, řešíte regulaci a pak i to, jak banka pracuje s technologiemi. Spořitelna má díky své velikosti a řízení zpětný vliv i na celou skupinu, například právě v oblasti technologií.

Zdanění odlivu dividend je věc, která se velmi dobře a populisticky prezentuje voličům, ale nevím, jestli je to něco, co pomůže ekonomice

LN Představenstvo Erste poměrně náhle opustil v červenci Čech Jozef Síkela, z vedení skupiny předčasně odcházíte i vy. V rozhovoru s časopisem Reportér jste uvedl, že jste měl smlouvu do konce roku 2020. Jak lze vnímat, že v představenstvu Erste nebude ani jeden Čech, přestože Česko je z pohledu finančního i objemového zcela klíčovou zemí skupiny?

Myslím, že ve skupině je velký důraz na to, co jsme tam dokázali. Například má funkce bude nahrazena dvěma novými, do nichž nastoupí dva moji podřízení. Pro svůj návrat do Spořitelny mám také osobní důvody. Navíc některé věci lze řídit i z ciziny. Možná, že Česká spořitelna bude takto ovlivňovat věci ve skupině i více.

LN Proč se Erste zbavuje českých manažerů ve vedení?

To je možná zjednodušený pohled. Je dobré vědět, že skupina má také takzvaný výkonný výbor, v němž zasedají šéfové jednotlivých zemí, a podílejí se tak na celoskupinových rozhodnutích. Ano, opticky to určitě vypadá tak, že když tam není žádný Čech, bude to Česká spořitelna mít složitější. Tak to ale nebude. Spořitelna má ve skupině obrovský respekt.