Cesta ke katastrofě
Dnes a zítra se v Polsku ve velkém stylu připomíná osmdesáté výročí vypuknutí druhé světové války v Evropě. Z příslušných zahraničních celebrit bude chybět jen ruský prezident Putin, neboť nebyl pozván z důvodů velmi pochopitelných, protože reprezentuje zemi, která Polsko v září 1939 spolu s Hitlerem přepadla a rozdělila si ho.
Lup přisouzený mu Hitlerem si ponechalo ruské bolševické impérium až do svého zhroucení. Ostatně sám Putin ono zhroucení (včetně ztráty východoevropských gubernií) nazval „největší geopolitickou katastrofou“. A evidentně sní o nápravě této katastrofy.
Všeobecně se má za to, že tzv. smlouva Ribbentrop–Molotov z 23. srpna 1939 otevřela dveře k druhé světové válce v Evropě.
To je jistě pravda, i když i bez ní by válka vypukla jindy a jinak. Jenže onen pakt poskytl Hitlerovi příležitost, která se nedala odmítnout: bez obav se mohl věnovat válce na jedné frontě proti Západu. A podle smlouvy mu expresní vlaky z Ruska dovážely statisíce tun ropy, pšenice, olejnatin a surovin všeho druhu.
Takto dobře promazávané mašinerii wehrmachtu brzy odporovala jen Velká Británie, a to celé dva roky. Nutno přiznat, že do jisté míry sklízela, co zasela. Byla tehdy vedoucí mocností Evropy, Francie na ní byla zcela závislá.
Když polský maršál Piłsudski, dobře znaje své německé pappenheimské, navrhl vzápětí po nástupu Hitlera Západu, že vojensky zakročí, byl Západem odmítnut. Uzavřel tedy s Berlínem v roce 1934 smlouvu o přátelství. A to použil Hitler k mírové ofenzivě, protože ještě nebyl vyzbrojený. Zarazil německo-nacistickou propagandu v Gdaňsku a kdykoliv poté otevřel hubu, padala mu z ní mírová slova. A chamberlainovský Londýn naivně uvěřil. Zavedl Hitler brannou povinnost? Každá velká země má přece právo na přiměřenou armádu. Sársko? Porúří? Rakousko? České pohraničí? No nebere si jen své? To byly nenápadné kroky k paktu Ribbentrop–Molotov, vrcholící tzv. mnichovskou dohodou ze září 1938, ke které Rusko nebylo přizváno, ačkoliv bylo vojenským spojencem jak Francie, tak Československa.
Dá se říci, že Mnichov byl vlastním otcem paktu Ribbentrop–Molotov, neboť pro Stalina to byl signál: Evropa nás nechce, starejme se jen o sebe! I propustil Žida Litvinova z postu ministra zahraničí a nahradil jej svým árijským slouhou Molotovem. Jasnozřivý Churchill po Mnichovu nepochyboval! Londýn volil mezi hanbou a válkou. Zvolil hanbu a bude mít válku!
Pakt Ribbentrop–Molotov byl zajisté hnusný a otevřel cestu válce. Neměli bychom však zapomenout, že jeho vzniku nemálo napomohla i naivní, až stupidní víra Západu v mírová slova agresora, který výsledek první světové války také chápal jako geopolitickou katastrofu. JIŘÍ HANÁK