Až Čína technologicky dožene USA...
V umělé inteligenci jsou nejdůležitější data, jichž mají nejvíce Číňané, píše ve své knize tchajwanský IT guru Kai-Fu Lee Kai-Fu Lee (57)
Čína se chce stát do roku 2030 světovým lídrem v umělé inteligenci. Tchajwanský IT guru Kai-Fu Lee ve své knize AI Superpowers: China, Silicon Valley and the New World Order (Supervelmoci v umělé inteligenci: Čína, Silicon Valley a nový světový řád) analyzuje, proč se tento její plán může splnit.
Vlasy sestřižené do mikáda, decentní růžová halenka, příjemný hlas. Čínská hlasatelka Sin Siao-meng si nedávno odbyla televizní premiéru. Ve zhruba minutovém spotu uvedla reportáž o delegátech parlamentního zasedání. Na první pohled nezajímavá zpráva upoutala pozornost světových médií. Jde o první moderátorku na světě „založenou“na umělé inteligenci. Právě v tomto oboru se chce Čína stát světovou velmocí. A má předpoklady, proč by se její ambiciózní plán mohl splnit.
Synonymem technologického pokroku byly léta firmy v Silicon Valley. USA se i díky nim staly ekonomickou velmocí. V Asii jim ale roste vážný konkurent – Čína. V roce 2017 zveřejnila čínská vláda plán – země se do roku 2030 má stát světovou jedničkou v umělé inteligenci. Světu chce Čína vévodit v počtu inovačních center, ve výzkumu i v jeho aplikaci. Dle mnohých nejde o nereálný projekt.
„I když se zdá, že doba na splnění takového ambiciózního cíle je krátká, pro Čínu není nedosažitelný,“konstatoval pro televizi CNBC analytik William Weightman, který se zabývá technologiemi a ochranou duševního vlastnictví. A dodal: „Svět by neměl podceňovat schopnost Číny mobilizovat obrovské množství zdrojů k dosažení svých cílů.“
Vědecká převaha
Čínské vedení včetně prezidenta Si Ťin-pchinga věří, že převaha v umělé inteligenci bude rozhodující pro budoucí globální měření sil – vojenské i ekonomické. Dle studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers přispěje umělá inteligence do roku 2030 globální ekonomice 15,7 bilionu dolarů, přičemž 70 procent z této částky získají USA a Čína, na niž připadne zhruba sedm bilionů.
„Zatímco tyto dvě supervelmoci umělé inteligence budou doma zvyšovat produktivitu a sklízet zisky z trhů po celém světě, dalším státům zbudou jen zbytky,“je přesvědčen tchajwanský IT guru Kai-Fu Lee. To naznačuje i analýza Technology Trends 2019 Artificial Intelligence, kterou loni v lednu vydala Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), spadající pod OSN, a mimo jiné poukazuje na rychlý nárůst patentů souvisejících s umělou inteligencí.
Nejaktivnějšími hráči jsou USA a Čína. „Tyto dvě země převzaly dominanci. Mají náskok, pokud jde o počet žádostí o patenty i o vědecké publikace,“konstatoval Francis Gurry, generální ředitel WIPO. Zásadní rozdíl mezi oběma mocnostmi je v tom, kdo patenty vlastní. V USA jsou to převážně soukromé firmy.
V současnosti patří nejvíce patentů z oblasti umělé inteligence společnosti IBM, téměř devět tisíc, následuje Microsoft s necelými šesti tisíci. Mezi čínskými žadateli o patenty převládají akademické instituce. Dle WIPO nejde o nic překvapivého, protože mají snadnější přístup ke státním financím.
Zvyšování investic
Do vývoje umělé inteligence pumpuje Peking obrovské finanční prostředky. Jenže nejde jen o peníze. Faktorů, které nahrávají Číně, aby se do roku 2030 stala světovou jedničkou v umělé inteligenci, je víc. Detailně je analyzuje Kai-Fu Lee ve své knize AI Superpowers: China, Silicon Valley and the New World Order (Supervelmoci v umělé inteligenci: Čína, Silicon Valley a nový světový řád). Lee je přesvědčen, že pokud se čínští investoři, výzkumníci a vláda zaměří na jedno odvětví, mohou otřást světem.
„Čína zvyšuje investice do umělé inteligence, výzkum a podnikání (v této oblasti – pozn. red.) jsou na historickém maximu. Finance do umělé inteligence přitékají z fondů rizikového kapitálu, od technologických gigantů i od čínské vlády,“všímá si Kai-Fu Lee. Čínská vláda založila fond rizikového kapitálu, z něhož by na umělou inteligenci mělo přitéct více než 30 miliard dolarů. To ale není ani zdaleka celková částka do tohoto oboru.
Město Peking vyčlenilo dvě miliardy dolarů na rozvoj průmyslového parku zaměřeného na umělou inteligenci. Přístav Tchien-ťin oznámil, že dá na podporu průmyslu umělé inteligence 16 miliard dolarů. Vláda vyzvala i privátní sféru, aby se na rozvoji umělé inteligence finančně podílela. A následovala rychlá odezva. V roce 2017, jak uvádí CNBC, šlo z čínských fondů rizikového kapitálu na umělou inteligenci téměř pět miliard dolarů, zatímco americké fondy rizikového kapitálu investovaly 4,4 miliardy dolarů.
Aktivita čínských investorů je zřejmá například na rozvoji čínské společnosti SenseTime, která se zabývá vývojem technologií na rozpoznávání tváří. Startup SenseTime se loni stal nejhodnotnější firmou na světě zaměřenou na umělou inteligenci díky finančním injekcím od investorů, jako jsou Alibaba Group, Qualcomm, Temasek Holdings nebo Wanda Group. Od nich SenseTime, jehož hodnota loni vyletěla ke třem miliardám dolarů, získal od roku 2014 již více než miliardu dolarů.
I v USA investují privátní společnosti do umělé inteligence. Dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2015 celkové výdaje na výzkum a vývoj firem sídlících v USA, včetně gigantů, jako je Google, Apple, Facebook či Microsoft, dosáhly 54 miliard dolarů. Jenže OECD též poukazuje na to, že část tohoto výzkumu se neprováděla v USA, ale v Číně.
Kopírování
V soupeření o světovou velmoc v umělé inteligenci nejde jen o peníze. Čína udělala rychlý pokrok díky kopírování. Kai-Fu Lee uvádí příběh světově proslulého čínského podnikatele Wang Singa, jenž získal přezdívku Ten, který klonuje (the Cloner). „Wang okopíroval nejžhavější americké startupy a zpřístupnil je čínským uživatelům,“charakterizuje Lee podnikatelský model Wang Singa, jehož „umění“si všiml i americký časopis Forbes.
V roce 2005 Wang se svými dvěma přáteli okopíroval Facebook a vytvořil jeho verzi Xiaonei pro čínské vysokoškoláky. Dokonce prý na první kopii sociální sítě,
Narodil se na Tchaj-wanu. Později
■
s rodiči, kteří pocházeli z Číny, emigroval do USA.
Doktorát získal na Carnegie Mellon
■
University.
Zastával vrcholné manažerské pozice
■
ve společnostech Apple a Microsoft.
V roce 2005 byl jmenován prezidentem
■
společnosti Google China.
Po čtyřech letech odešel a řídí fond
■
rizikového kapitálu Sinovation Ventures, který spravuje aktiva v hodnotě dvou miliard dolarů.
Média ho označují za hvězdu čínské
■
technologické scény. Na sociálních sítích má více než 50 milionů sledovatelů.
která v Číně dodnes funguje pod názvem Renren, bylo napsáno Produkt Marka Zuckerberga. Wang síť Xiaonei prodal za několik milionů dolarů. Následně se „pustil“do Twitteru a vytvořil jeho čínský klon Fanfou. V březnu 2010 uvedl na trh firmu Meituan, obdobu americké společnosti Groupon, což je průkopník hromadného nakupování přes slevové portály.
Kopírování je součástí čínského úspěchu a neplatí to jen o umělé inteligenci. Kai-Fu Lee tvrdí, že Číňané se díky kopírování naučili, jak vyrábět produkty, a rychle se přesunuli do další fáze – inspirovali se americkými inovacemi, vyvinuli další funkce produktu a přizpůsobili je čínským zákazníkům. „Weibo je lepší než Twitter a totéž platí pro Taobao a eBay, WeChat a Facebook Messenger. Mají lepší funkce a robustnější obchodní model,“je přesvědčen Kai-Fu Lee.
Neúspěch na čínském trhu
S kopírováním je spojena etika a ochrana duševního vlastnictví. „Silicon Valley možná shledalo, že kopírování je nedůstojné a taktika je nechutná. A v mnoha případech tomu tak bylo. Ale právě toto rozšířené klonování – nápor tisíců napodobujících konkurentů – donutilo společnosti inovovat,“píše v knize Kai-Fu Lee. Čínští podnikatelé se díky kopírování stali silnými. Jsou houževnatí a tvrdě pracují.
V minulosti Čína ve srovnání s USA zaostávala. Když Bill Gates v roce 1975 založil Microsoft, potýkala se s dědictvím kulturní revoluce. Když Sergey Brin a Larry Page založili v roce 1998 Google, bylo na internet připojeno pouze 0,2 procenta Číňanů, zatímco v USA 30 procent obyvatel. „První čínští podnikatelé v technologiích, kteří se poohlíželi po mentorech a firemních modelech ve své zemi, je nemohli najít. Proto se hledali v zahraničí a kopírovali, jak mohli,“píše Kai-Fu Lee.
Pouhé kopírování západních projektů ale k úspěchu na čínském trhu nestačí. Mnoho zahraničních gigantů v Číně neuspělo, protože neporozumělo tamnímu prostředí. Jejich představa, že přenesou svůj produkt, s nímž se prosadili na Západě, do Číny a udělají mu marketing, se ukázala chybná. Své o tom ví například eBay. V roce 1999 založil Jack Ma čínské online tržiště Alibaba pro malé a střední podnikatele.
Několik let byly jeho největšími konkurenty lokální čínské firmy. V roce 2002 na čínský trh expandovalo největší internetové tržiště na světě, firma eBay. Stalo se však, s čím se nepočítalo. Ma napodobil hlavní funkce eBaye, obchodní model přizpůsobil čínským reáliím a zákazníkům nabídl internetové tržiště Taobao, kde mohli prodávat a kupovat, aniž by jim někdo strhával poplatek. Dle analýzy společnosti Morgan Stanley se Taobao více zaměřilo na zákazníky a bylo uživatelsky přívětivější než eBay, který se proto v roce 2006 zcela stáhl z čínského trhu.
Kai-Fu Lee upozorňuje, že mnoho analýz, jež se zabývají důvody neúspěchu globálních kolosů na čínském trhu, přichází s rychlým vysvětlením – svádějí to na státní kontrolu a poukazují na to, že čínské firmy přežívají jen díky protekcionismu. Kai-Fu Lee ale vidí příčiny jinde. Americké nebo západoevropské společnosti se snaží přistupovat k čínskému trhu stejně jako ke každému jinému. „Ve skutečnosti buď musejí přizpůsobit produkt čínským zákazníkům, nebo vyvinout nový, který by odpovídal potřebám poptávky na trhu,“je přesvědčen Kai-Fu Lee.
Ostrý propagační protiklad Podmínkou k dosažení cíle světové jedničky v umělé inteligenci je dostatek talentů. Americké univerzity jsou lepší než čínské, ale ambiciózní mladí Číňané se nechávají zaměstnat doma v nových startupech nebo zakládají vlastní.
„Vědí, že pokud se stanou členy čínského týmu v americké společnosti, bude na ně management firmy pohlížet jako na místní zaměstnance, jejichž schopnosti jsou omezené jejich rodnou zemí,“tvrdí Kai-Fu Lee. A dodává: „Nikdy jim nebude umožněno stoupat v hierarchii centrály v Silicon Valley.“Čína by potřebovala více odborníků. Dle výzkumu společnosti Maimai, největšího čínského konkurenta sociální sítě LinkedIn, loni Číně chybělo zhruba pět milionů odborníků na umělou inteligenci.
Ještě jeden aspekt Číně nahrává. V roce 2016 zveřejnila vláda Baracka Obamy studii o umělé inteligenci, v níž analyzuje, jak ji mohou USA využít, jaký pozitivní dopad může mít na ekonomiku, jak zvýšit financování výzkumu, jak zlepšit spolupráci vojenské a civilní sféry a jak zajistit, aby se snížily nežádoucí sociální dopady spojené s využitím umělé inteligence. Kai-Fu Lee v knize konstatuje, že studie nejmocnějšího politického úřadu na světě měla stejnou odezvu jako dokument akademického think tanku. „Nezvýšila zájem o umělou inteligenci ani nepovzbudila financování fondy rizikového kapitálu. To je v ostrém protikladu s dopadem čínského státního plánu na umělou inteligenci z roku 2017,“tvrdí Lee.
Jasná sázka
Stane-li se Čína globálním lídrem v umělé inteligenci, není nyní jisté. „USA mají jedenáctkrát více výzkumných pracovníků než Čína,“říká Kai-Fu Lee. Pro umělou inteligenci jsou však klíčová data. Čím více dat, tím lepší výsledky. „Nic není důležitější než obrovské množství dat,“říká Lee. A v tomto ohledu má Čína před USA navrch.
Podobný názor jako Kai-Fu Lee má Thomas H. Davenport, profesor na Babson College University a autor několika knih o inovacích a technologiích. „USA mají v současnosti v umělé inteligenci před Čínou náskok. Nicméně i když chci, aby USA z dlouhodobého hlediska v tomto závodě zvítězily, kdybych byl sázkař, vsadil bych na Čínu,“tvrdí Davenport.