Byčkovův milovaný přítel Čajkovskij
Projekt se zrodil v hlavě tehdejšího šéfdirigenta filharmonie Jiřího Bělohlávka. „Trvalo mi asi třicet vteřin, abych pochopil, že ten nápad je opravdu fantastický,“vzpomíná dnešní šéfdirigent Semjon Byčkov.
Bělohlávkova myšlenka a Byčkovovy zkušenosti s orchestrem položily též základ partnerství, které vyústilo v Byčkovovo následnictví na pozici šéfdirigenta.
Předpoklad, že spojením západního a částečně slovanského přístupu k hudbě, které reprezentuje Česká filharmonie, a dirigenta milujícího velkého ruského romantika, může vzniknout mimořádná nahrávka, vyšel. Již první dvě CD, která se objevila v roce 2016 (šestá symfonie Patetická a o rok později i symfonie Manfred), měla vynikající recenze.
Byčkovovo celoživotní nadšení pro Čajkovského nejlépe ilustruje příhoda o jeho posluchačském zážitku s předehrou-fantazií Romeo a Julie. Když mu bylo dvanáct, vrátil se z koncertu, kde právě tuto skladbu vyslechl. Její partituru, kterou sehnal z druhé ruky, měl čerstvě doma a toužil do ní nahlédnout. Ovšem jediné místo v činžovním domě, kde si mohl rozsvítit, aby nikoho nerušil, byla kuchyň společná pro několik rodin. „Proseděl jsem půl noci v kuchyni a dirigoval Romea a Julii. Opravdu jsem věřil, že diriguji. A od té doby se můj vztah k téhle skladbě nezměnil,“vzpomíná dnes.
Od pátku se s nahrávkami mohou seznámit i posluchači. Jedná se po čtyřiceti letech o první Čajkovského komplet u firmy Decca, navíc nahraný v nejnovějším formátu high-definition 96K/24-bit sound. Kromě šesti očíslovaných symfonií zahrnuje programní symfonii Manfred, tři klavírní koncerty v podání Kirilla Gersteina, dvě předehry Francesca da Rimini a Romeo a Julie a Serenádu pro smyčce C dur, op. 48.
Nahrávání bylo na dnešní dobu koncipováno nezvykle velkoryse. Orchestr jednotlivé skladby nejprve nastudoval, pak
zahrál v rámci abonentních koncertů a poté na zájezdech v jiných akustických podmínkách. Teprve po nějakém čase se hudebníci vrátili do Rudolfina, kde skladbu natočili. Takový přístup není v nynější době obvyklý, orchestry nemívají tolik času a nahrávky často vznikají živě jako záznamy koncertů. „Když nic nežádáte, nic nedostanete,“říká Byčkov. „Stanovili jsme si takové podmínky, abychom měli dostatek času a prostoru na vytvoření hodnotného díla.“O významu, který vydavatel projektu přikládá, svědčí i to, že dirigent měl k dispozici svého oblíbeného hudebního režiséra Holgera Urbacha a mistra zvuku Stephana Reha.
Přístup tandemu dirigent–orchestr dobře ilustruje programní symfonie Manfred. Dílo nejméně populární a nejméně nahrávané, které se dočkalo rozporuplné recepce už v době vzniku. Ostatně sám skladatel, po premiéře velmi nespokojený, si přál zachovat pouze první větu a ostatní tři zničit. Rozpornou pověst má tato skladba i mezi hudebníky a muzikology: zatímco slavný dirigent Arturo Toscanini ji považoval za jedno z největších Čajkovského děl, Leonard Bernstein ji odmítal s tím, že je to odpad, a nikdy tuto symfonii nenahrál. Když ji ale začal Semjon Byčkov studovat, prohlásil ji za mistrovskou, za skrytý démant, který bojuje s předsudky. Přístup filharmoniků popisuje takto: „Když měl orchestr hrát Manfreda na včerejší zkoušce, těšil se. Když jej měl hrát před dvěma roky, netěšil se vůbec. S Manfredem to bylo zvláštní dobrodružství. Na začátku většina hudebníků dílo nehrála nikdy, jen slyšeli, že je to špatný kus. Pak byli tací, kteří dílo hráli jednou, a ti dokonce věděli, že je špatné. A tak jsme začali od pondělí do středy zkoušet, ve čtvrtek jsme symfonii hráli v Liberci. Bylo to solidní provedení, ale nic víc.“Po pár měsících se orchestr ke skladbě vrátil a začal ji znovu hrát. „Nemohl jsem uvěřit, jakou jsem zaznamenal změnu. Najednou to znělo jako hudba. Než orchestr skladbu nahrál, nadchl se pro ni do té míry, že skladbě věřil a věnoval jí veškeré úsilí a um.“
V nejbližších měsících se bude filharmonie Čajkovskému věnovat i nadále. Třeba na zahajovacím koncertu sezony příští týden nebo v polovině měsíce na festivalu Dvořákova Praha. V říjnu orchestr odjede do Japonska, v listopadu do Vídně a Paříže a všude bude hrát Čajkovského pod taktovkou Semjona Byčkova.
A jaká je nahrávka? Na posouzení zatím nebyl čas, ale jestli se povedla jako první dvě, které jsme měli možnost vyposlechnout důkladně, pak má tandem Česká filharmonie – Byčkov světový úspěch jistý.
Komplet symfonické hudby Petra Iljiče Čajkovského na sedmi CD, který se světu představil v pátek, je výsledkem čtyřleté spolupráce České filharmonie se světově proslulým dirigentem Semjonem Byčkovem.