Žáci se ve škole nudí
38 29 16 14 10 11 4 4 4 Syndromem vyhoření trpí podle průzkumu každý pátý kantor.
Ministerstvo problém v obou zmíněných státních zkouškách nevidí. „Jsou koncipovány tak, aby jejich obsah vycházel v maximální míře z celého rámcového vzdělávacího programu pro základní či střední vzdělávání,“napsala LN mluvčí resortu Lednová.
Tyto programy určují, co by měl žák umět. Jak toho škola docílí, je na ní. „Školy ze zákona musejí rámcové vzdělávací programy plně respektovat. Je v zájmu ředitelů, aby byla výuka komplexní a kvalitní,“doplnila Lednová.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale koncept jednotných přijímacích zkoušek v minulosti kritizoval: „Myslím si, že nemá smysl rozhodovat o budoucnosti dětí na základě jednoho či dvou testů z češtiny a z matematiky.“Podle něj by se měl především využít maximální potenciál žáka. Letos v nich dopadli uchazeči hůře než loni. Studenti hlásící se na čtyřleté obory dosáhli průměrné úspěšnosti v matematice 39,4 procenta, což je oproti loňsku pokles o necelé čtyři procentní body. V češtině průměrně dosáhli 57,2 procenta, což je mírný pokles oproti loňsku.
Jednotná zkouška spolkne 60 procent z celkového hodnocení, jestli žák je, anebo není přijat na střední školu. Zbylých 40 procent, která jsou v gesci škol, ve většině případů může uchazeč získat za účast na olympiádách nebo výborný prospěch. V rámci tohoto menšího podílu dává střední škola uchazeči někdy i test cílený na všeobecné znalosti či angličtinu. Osobní pohovor je ojedinělý.
Čím více testů, tím větší šance „Dcera se připravovala na přijímací zkoušky zhruba od Vánoc. Zkoušeli jsme různé testy. Zjistili jsme totiž, že v tom spočívá základ přípravy. Příliš se nezohledňuje, jestli uchazeč má, nebo nemá studijní předpoklady,“svěřila se před začátkem letošního přijímacího klání Hana Zahradníčková, maminka páťačky Amálie.
Problém se přenáší i na střední školy, pro něž je zase klíčová státní maturita. Průběh výuky tam kritizoval ještě v průběhu letošních prázdnin ministr Plaga, když oznámil odklad povinné maturitní zkoušky z matematiky nejméně o deset let. „Chybu vidí rovněž v současném rámcovém vzdělávacím programu, který nenabízí dostatek času na procvičování matematických úloh,“vysvětlila jeho krok mluvčí Lednová.
Podle Plagy se musí docílit toho, že studenti budou umět matematiku aplikovat i v reálném životě. „Na základě porovnání výsledků maturitní zkoušky z matematiky u vybraných úloh se ukázalo, že největší neúspěšnost je u úloh z takzvané aplikované matematiky, kde mají prokázat žáci logické myšlení a schopnost aplikovat matematiku na každodenní situace,“dodala Lednová.
Podle odborníků žáky škola více baví, nedochází-li k takzvané frontální výuce, kdy učitel vykládá u tabule a žáci sedí v lavicích. Více se do látky ponoří, pokud se v průběhu hodiny objeví možnost skupinové práce.
Tu ale žáci prý moc nezažívají. Česká školní inspekce se zeptala žáků, jak často ve výuce poslouchají výklad učitele. Téměř 70 procent z nich uvádí, že téměř každou hodinu. Když se tázala na skupinovou práci se spolužáky, jen devět procent jich uvedlo, že se s ní setkávají každou hodinu.