Péče o nemocné ničí živnostníky

Dobrovolně si platí nemocenské pojištění, ale když jejich blízcí onemocní třeba rakovinou, na ošetřovné OSVČ nedosáhnou

Živnostník nemá nárok na vyplacení dlouhodobého ošetřovného, i když se stará o na smrt nemocnou blízkou osobu. Je to v podstatě finanční a psychická likvidace nemocného i toho, kdo se něj stará...

PRAHA Pan Jiří (celé jméno si nepřál zveřejnit; pozn. red.) pracuje sám na sebe jako obchodník. Ve chvíli, kdy mu na jaře letošního roku těžce onemocněla manželka, se rozhodl, že o ni bude pečovat. Netušil, co je čeká.

„Když to začalo být kritické, tak mi lékařka řekla, že mám nárok na týden ošetřovného. Nevěděla ale, že jako živnostník na to nemám podle zákona nárok. Když jsem si zažádal na České správě sociálního zabezpečení, přišlo mi po čtrnácti dnech, že na dávku nemám nárok. Odvolal jsem se tedy a v reakci na to mi odpověděli, že v příslušném paragrafu zákona o nemocenském pojištění je jasně napsáno zaměstnanec, a nikoliv pojištěnec, takže nic nedostanu ani přesto, že si dobrovolně platím nemocenské pojištění,“řekl LN pan Jiří.

Změnit to chce poslanec Patrik Nacher (ANO), který problém řeší s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Sdružením podnikatelů a živnostníků ČR (SPŽ ČR). Podporu by Nacher měl přitom patrně i od ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO).

Jediné slovo

„Fakticky jde jen o změnu jednoho slova v zákoně ze zaměstnance na pojištěnce. Jde podle mého sice o drobnou, ale zároveň systémovou nespravedlnost. Pravděpodobně se to týká nejspíše jen několika desítek, možná stovek lidí, kteří by toho využili. Princip, že nárok na ošetřovné mají jen zaměstnanci, je zvláštní,“uvedl Nacher. S tím, že se záměrem chce nejprve seznámit své kolegy v poslaneckém klubu. „Je možné, že například ministerstvo práce a sociálních věcí (MPO) s tím bude mít problém, protože se bojí finančních nároků. Když jsem se ptal, nedostal jsem žádnou vazbu, proč je současný stav správně,“dodal poslanec.

„Jednou z priorit MPO je podpora živnostníků a podnikatelů. Z nedávno představeného živnostenského balíčku je zřejmé, že to myslíme vážně. Bylo by tedy logické, aby při splnění stanovených podmínek měli živnostníci stejné zacházení, jako mají zaměstnanci. Samozřejmě by se nejdříve muselo vše vyhodnotit, i co se týče sociálně-ekonomických dopadů,“řekl LN ministr průmyslu Havlíček.

„Ve věci ošetřovného usilujeme o to, aby OSVČ byly konečně brány jako osoby první kategorie, a nikoliv, tak jak je to dnes, občané druhé kategorie,“potvrzuje Jiří Víšek, předseda SPŽ ČR.

Jak vyčíslit ušlý příjem?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) to však opodstatněný důvod má. „Dávky nemocenského pojištění obecně nahrazují ušlý příjem z činnosti, kterou pojištěnec nemůže z důvodů sociální události vykonávat. To se týká i ošetřovného. S ohledem na skutečnost, že v případě ošetřovného by bylo ve výše uvedených případech jen stěží doložitelné, zda tato dávka pojištěnci skutečně nahrazuje ušlý příjem, když uvedené osoby nemají pevně stanovenou pracovní dobu, byl zmíněný okruh osob z nároku vyloučen,“říká mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová. A dodala, že MPSV proto o změně ve prospěch živnostníků neuvažuje.

„Dle současného znění zákona dochází ke zcela zjevné nespravedlnosti, kdy si dvě osoby platí pojištění, ale čerpat jej může pouze jedna z nich – zaměstnanec. Nemáme pochyb o tom, že pokud odvádí pojistné zaměstnanec i živnostník, pak by nárok na ošetřovné měli mít oba, a nikoliv právě pouze zaměstnanec, tak jak to zákon nyní předpokládá,“reaguje šéf AMSP ČR Zdeněk Tomíček.

Proti zavedení ošetřovného i pro živnostníky by přitom nebyl ani odborový předák Josef Středula. „Dokážu si představit, aby podnikatelé měli nárok na ošetřovné, pokud se o někoho budou starat. Jednou z otázek, kterou by však bylo třeba vyřešit, je, z čeho se bude počítat základ pro výpočet dávky,“říká Středula s jedním velkým „ale“.

„Bezpochyby by to zatížilo současný systém pro výplatu dávek. Tady je i otázka, jak se dnes podnikatelé OSVČ na nemocenském pojištění podílejí a přispívají do něj. Pokud něco chtějí, tak by se měla zavést nějaká platba, která oprávní OSVČ z tohoto titulu čerpat,“soudí Středula.

Hlava sedm

Podle Tomíčka z AMSP ČR přitom nehrozí, že by se najednou ozvaly tisíce živnostníků a začaly ošetřovné hromadně využívat a tím nějak výrazně zatížily státní rozpočet. „Ošetřovné je jednou ze šesti dávek našeho nemocenského systému a v podstatě pomáhá v situaci, kdy se rozhodnete ošetřovat nemocného člena vaší domácnosti. Je zřejmé, že nemocného člena domácnosti může mít živnostník stejně tak jako zaměstnanec,“doplňuje Tomíček.

Dnes mají OSVČ, které si nemocenské pojištění dobrovolně platí, nárok na nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné. Podle Víška ze sdružení podnikatelů a živnostníků i tady může nastat problém, konkrétně u posledního zmíněného bodu. „Závažným nedostatkem zákona je hlava sedm, kde mezi podmínkami nároku na dlouhodobé ošetřovné je uvedena nesmyslná podmínka, že došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně,“vysvětluje Víšek.

Důvodem „nesmyslnosti“podmínky podle něj je, že v případě těžkých onkologických postižení není nemocná osoba hospitalizována buďto vůbec, nebo jen dva až tři dny a je okamžitě propuštěna domů, a to i přesto, že se jedná o tak závažné onemocnění, které končí ve většině případů fatálními následky během měsíců, týdnů či pouhých dnů.

Ostatně to potvrzuje příklad pana Jiřího, který si právě z těchto důvodů už o dlouhodobé ošetřovné raději nežádal. „V případě onkologického postižení nemá blízká osoba nemocného vůbec nárok na vyplacení dlouhodobého ošetřovného, a to i přes skutečnost, že se stará o na smrt nemocnou blízkou osobu. Je to v podstatě finanční a psychická likvidace nejen nemocného, ale i jeho blízké osoby, která se o nemocného v nejtěžších chvílích stará,“říká závěrem pan Jiří.