Tunisko volí prezidenta, favorit sedí ve vězení
TUNIS/PRAHA Více než sedm milionů Tunisanů se v neděli bude moci vypravit k volebním urnám, aby vybrali novou hlavu státu. Předchozí prezident, dvaadevadesátiletí Kaíb Sibsí, totiž v červenci zemřel, což vyvolalo nutnost předčasného hlasování.
Tuniské volby budou ostře sledované i proto, že právě v této zemi započaly v prosinci 2010 lidové protesty, které přerostly v tzv. arabské jaro, jež se rozšířilo do řady dalších arabských zemí od Egypta přes Sýrii až po Bahrajn. Roznětkou i symbolem nepokojů, původně namířených proti zkorumpovanému režimu dlouholetého autoritářského vůdce Zíny ben Alího (zastával tuniský prezidentský úřad od roku 1987 do ledna 2011), se tehdy stala smrt pouličního prodejce Muhammada Buazizího. Ten se ve městě Sidi Búzid demonstrativně upálil na protest proti tomu, že mu úřady zabavily zboží prodávané na tržišti a on již nebyl schopen uživit svoji rodinu. V Tunisku jako v jediné arabské zemi vedla revolta k instalaci demokratického systému vlády a dělbě moci blízké té, která je normou na Západě.
Nedělní prezidentské volby budou v Tunisku od roku 2011 již druhé v pořadí, následovat budou v říjnu volby parlamentní. Půjde o závažný test toho, do jaké míry demokratické zvyklosti v zemi skutečně zakořenily. Existuje přitom nemálo znepokojivých signálů o tom, že s „láskou k demokracii“to v zemi není slavné.
Mediální magnát v čele
O prezidentský úřad se uchází celkem 26 kandidátů včetně několika „těžkých vah“, mezi nimiž je mj. úřadující předseda vlády Jússef Čahed či ministr obrany Abdelkarim Zbídí. Podle místních analytiků je sice obtížné určit jednoznačného favorita, průzkumy však mírně favorizují mediálního magnáta a majitele jednoho z nejvlivnějších tuniských televizních kanálů Nessma TV – populistu Nabila Karúího.
Pokud zítra nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, což je pravděpodobné, bude se konat druhé kolo, v němž se utkají dva nejsilnější kandidáti.
Karúí ovšem již tři týdny sedí ve vězení kvůli podezření z praní špinavých peněz a krácení daní. Nejen jeho příznivci tvrdí, že jde o účelové obvinění, za kterým stojí premiér Čahed a jehož cílem je vyšachovat konkurenta ze hry.
Zítřejší prezidentské volby v Tunisku jsou testem jediné demokracie, která vzešla z revolty zvané arabské jaro, započaté v roce 2011. Hlavním tématem hlasování je ekonomická situace.
Chléb, nebo demokracie? Hlavním tématem voleb je ekonomická situace – tu totiž mnozí Tunisané považují za horší, než byla před začátkem protestů na konci roku 2010. „Stále více lidí má potíže s tím, aby zaplatili základní účty za potraviny a bydlení, aby svým dětem mohli dát vzdělání. Když se podíváte na ceny jídla nebo oblečení, jsou v porovnání s rokem 2010 dvoj- až trojnásobné,“řekl televizi al-Džazíra mladý inženýr Hičem el-Amri.
Jeho slova potvrzují i statistické údaje. Tuniská ekonomika rostla v posledních letech jen nepatrným tempem (kolem 1 procenta ročně) a série teroristických útoků v roce 2015 těžce zasáhla turistický ruch, jeden z významných sektorů hospodářství. Nezaměstnanost, zejména mezi mladými, zůstává vysoká.
Stagnující ekonomika zjevně podrývá obecnou víru v to, že demokratické uspořádání je tím správným lékem na řešení problémů, což ukázal i nedávný průzkum agentury Afrobarometer. Podle něj v roce 2013 preferovalo demokratický systém vlády přes 70 procent Tunisanů, dnes je to ale jen asi 46 procent. A zhruba stejný podíl populace by podle průzkumu byl pro vojenskou vládu pevné ruky.