Frajer Pál v šachovém nebi
Benkő. Proto se vsadili o dalších deset dolarů, že studie je korektní a že Bobby Fischer nemůže najít dva rozdílné první tahy, po kterých půjde dát mat třetím tahem. Na toto hledání měl celou noc, ale ráno jediné, co mohl přinést svému staršímu kolegovi, bylo dalších deset dolarů.
Život v Maďarsku
Vraťme se v čase mnohem více nazpět a připomeňme život tohoto jedinečného muže. Pálův otec byl inženýr, ale cítil se jako umělec a miloval cestování, a proto hodně času trávívali v umělecké Mekce 20. let 20. století – ve Francii, kde se v Amiens i 15. července 1928 Pál Benkő narodil.
Po šťastném dětství, kdy se u sportovně nadaného kluka projevil i velký talent pro šachy, které ho naučil tatínek, přišla druhá světová válka a po ní okupace Maďarska Sovětským svazem (SSSR). Šťastné a bezpečné dny skončily. Když mu bylo šestnáct, dostal povolávací rozkaz a poslali ho na frontu kopat zákopy. Podařilo se mu však dezertovat. Jeho starší bratr a otec skončili v sovětském lágru jako váleční zajatci, a proto se musel starat o nemocnou matku a mladší sestru.
Matka zemřela dřív, než se otec s bratrem vrátili. Maďarsko připadlo po válce do sféry vlivu SSSR a Pálův otec se záhy po propuštění ze sovětského tábora a zjištění, že jeho žena již nežije, rozhodl emigrovat do USA, což se mu podařilo. Pál se musel v těžkých poválečných letech starat sám o sebe a živil se i díky šachu. Na šachových turnajích se v tehdejším Maďarsku nezískávaly za první ceny peníze, ale něco mnohem cennějšího – potraviny.
Přestože neměl žádného trenéra a jen tři šachové knihy, v roce 1948 ve 20 letech vyhrál mistrovství Maďarska a začal zemi v šachu reprezentovat. Chtěl emigrovat za otcem do USA, o což se pokusil v roce 1952, kdy hrál turnaj ve východním Německu (NDR). Jenže pohraničníci ho chytili a v poutech poslali zpět do Budapešti, kde byl za pokus o útěk odsouzen. Ve vězení strávil 1,5 roku a v následujících letech nesměl vycestovat do zahraničí ani hrát šachové turnaje v jiných zemích východního bloku.
Útěk do USA
V roce 1956 soudruzi usoudili, že Pál Benkő již zmoudřel a trest byl dostatečný a že by mohl zemi zase reprezentovat i v zahraničí. V roce 1957 ho poslali na mezinárodní turnaj do Irska a poté na studentské mistrovství světa na Islandu. V Reykjavíku zašel na americkou ambasádu a požádal o politický azyl. Napodruhé se mu podařilo do USA emigrovat.
Neměl peníze, neuměl anglicky, ale získal svobodu. Našel si práci a začal objíždět otevřené turnaje. Na začátku 60. let se stal nejlepším americkým šachistou a mohl se živit jen šachem. Osmkrát vyhrál mistrovství USA (1961, 1964, 1965, 1966, 1967, 1969, 1974 a 1975), mnohokrát reprezentoval na olympiádě a na nejsilnějších turnajích šedesátých a sedmdesátých let a dvakrát hrál na turnajích kandidátů mistrovství světa (Záhřeb 1959 a Curaçao 1962). Pravděpodobně by hrál i potřetí, ale v roce 1970 udělal věc, která nemá v historii šachu obdoby a jež ukazuje i jeho lidskou velikost.
Velmistr Benkő se v roce 1970 opět probojoval na mezipásmový turnaj, odkud se postupovalo do kandidátských zápasů, ale své místo přepustil vycházející hvězdě amerického šachu Bobbymu Fischerovi. „Bylo mi přes čtyřicet a šachové ambice už jsem moc neměl, zatímco Bobbymu bylo 26 let, měl velký talent a reálnou šanci turnaj vyhrát,“vysvětloval Pál své rozhodnutí.
Fischer turnaj v Palma de Mallorca 1970 vyhrál, pak rozdílem třídy deklasoval všechny soupeře v kandidátských zápasech a ve slavném souboji v Reykjavíku v roce 1972 porazil Borise Spasského a stal se jedenáctým mistrem světa šachové historie. Prokázal za to svému staršímu příteli nějakou vděčnost? „Ne, vůbec žádnou, ani mi nepoděkoval.“
Na konci letních prázdnin zemřel ve věku 91 let maďarsko-americký velmistr Pál Benkő, legenda světového šachu. Přátelil se s geniálním Bobbym Fischerem, ovlivnil současnou šachovou generaci a v uplynulých letech navštívil Česko.
Žádný bolestín
V 80. letech začal Benkő pendlovat mezi USA a Budapeští. Jeho žena Gizella i jejich děti – David a Palma – žily v USA, kde se věnovaly matematice, zatímco on trénoval mladé nadějné šachisty a skládal šachové úlohy. V Maďarsku pomáhal sestrám Polgárovým, v USA byl později jedním z jeho svěřenců 14letý Fabiano Caruana.
Byl zván jako čestný host na významné šachové akce a až do 90. let cestoval po světě a žil aktivně. Loni v listopadu na Česko-slovenský šachový zápas manažerů ke 100. výročí vzniku Československa už sice ze zdravotních důvodů nepřijel, ale pro účastníky složil několik trojtažek ve tvaru písmen z názvu akce.
O pár měsíců později mu zdravotní problémy nedovolily vyhodnotit výsledky šachové skladatelské soutěže na jeho počest. Rozhodování proto předal Američanovi Richardu Beckerovi, který za vítěznou vyhodnotil studii Jana Timmana. Nizozemský velmistr o soutěži napsal před několika týdny v časopisu New In Chess a utěšoval, že zdravotní indispozice Pála Benkőa není vážná. Ten však nebyl bolestín, nestěžoval si, ani když byl důvod, a jeho nemoc se ukázala vážnější, než o ní referoval. V neděli 25. srpna šachový velmistr a velký člověk Pál Benkő zemřel. Čest jeho památce.
V roce 1957 zašel Pál Benkő v Reykjavíku na americkou ambasádu a požádal o politický azyl. Napodruhé se mu podařilo do Spojených států emigrovat.