Většina českých univerzit obstála

Česko versus Slovensko? 17 : 4

PRAHA/BRNO A pročpak není žádná česká vysoká škola v první stovce či alespoň dvoustovce nejlepších na světě? Takovou otázku si často kladou Češi, když se dívají na spoustu univerzitních žebříčků, které mají rozličná kritéria.

Ani nové vydání rankingu Times Higher Education (THE), jednoho z nejrespektovanějších, nepřináší v posunu do špičky změny. Univerzita Karlova se umístila – shodně jako v minulých pěti letech – na 401. až 500. místě, přičemž Masarykova i Palackého univerzita patří následně na 601. až 800. příčku na celém světě.

Jenže novinka tu je. A velká. Ranking THE byl poprvé rozšířen na pořadí prvních 1400 vysokých

Nové vydání žebříčku Times

■

Higher Education (THE) vybralo

1400 „nejlepších“vysokých škol na světě, přičemž se mezi nimi umístili zástupci z 92 zemí.

Česká republika má v seznamu

■

sedmnáct univerzit, daleko větší Polsko pak čtrnáct, srovnatelné Rakousko jedenáct, Maďarsko jich má v žebříčku osm, Slovensko jen

čtyři, ekonomicky silné Slovinsko dvě a Bulharsko jedinou školu – a to mimo první tisícovku.

škol, jichž je celkově na světě hodně přes dvacet tisíc. Do letošního indexu nejúspěšnějších pronikli zástupci 92 zemí.

Velké „hurá“nejen z Hradce „Univerzita Hradec Králové je poprvé v hlavním rankingu THE! Děkuji všem,“radoval se před pár dny na Facebooku královehradecký rektor Kamil Kuča.

Není divu. Jím vedené regionální vysoké škole se tím dostalo mezinárodního „zvýznamnění“, když se zařadila do skupiny škol za elitní první tisícovkou.

Podstatný je ovšem širší pohled. V úplně nové edici prestižního žebříčku se tak (s jeho rozšířením) vyjímá rekordní počet českých univerzit. Mezi 1400 zařazenými institucemi je sedmnáct českých škol, což je výrazná většina z celkového počtu 26 veřejných vysokých škol v Česku.

Do první tisícovky se vměstnají vedle tří uvedených kamenných univerzit z Prahy, Brna a Olomouce ještě České vysoké učení technické (ČVUT) a překvapivě Jihočeská univerzita. Do již blíže neškálovaného umístění mezi 1001. a 1400. místem se ovšem dostal plný tucet škol z Česka.

Kromě zmíněného Hradce jde o VUT, VŠCHT, VŠE, Českou zemědělskou univerzitu, Mendelovu univerzitu, Ostravskou univerzitu, Univerzitu Pardubice, Technickou univerzitu Liberec, Vysokou školu báňskou, Západočeskou univerzitu a konečně i Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně.

Z celkového počtu 26 veřejných vysokých škol tak chybí spíše jen menší zástupci z měst, jako jsou Ústí nad Labem, Jihlava anebo Opava, dále umělecké školy a specializovaná „veterina“z Brna.

Žádná z několika desítek soukromých vysokých škol v ČR se do téhož vzorku neprobojovala.

„Sice nemáme zásadní špičky, ale dle daných kritérií je vidět, že většina veřejných vysokých škol poskytuje vzdělání na evropské úrovni,“řekl LN Aleš Vlk, expert serveru Vědavýzkum.cz. Příčinou stavu může být i neprovedená diverzifikace, která by oddělila výzkumné od „profesních“škol.

Nový univerzitní žebříček THE přináší zajímavý pohled: české veřejné vysoké školy vykazují slušný standard, neboť hned sedmnáct z 26 existujících se vešlo do výčtu nejlepších 1400 škol světa. Bulhaři tam mají jedinou, Slováci čtyři.

Totální výbuch Bulharska Umístění tolika českých škol, jež jsou vesměs financovány ze státního rozpočtu, vynikne v porovnání s jinými státy střední a východní Evropy. Byť má Rakousko svoji nejlepší Vídeňskou univerzitu na 134. místě, do aktuálního rankingu se vešlo jen jedenáct kvalitních škol ze sousední země.

Polsko se zhruba čtyřnásobkem obyvatel Česka, má čtrnáct podobně ohodnocených univerzit; nejvýše – v sedmé stovce – je Jagellonská univerzita v Krakově, jež vznikla jen šestnáct let po Karlově (1364).

V Maďarsku je z osmičky nejlépe hodnocena Semmelweisova univerzita. Slováci bodovali čtyřikrát, ale ani Univerzita Komenského se nedostala do tisícovky, což platí i pro Sofijskou univerzitu – jediného zástupce Bulharska.

Evropě dominují Britové se stovkou škol, Němci jich mají 48.