Ústav pro jazyk český není konzervativní

Petr Zídek ve svém článku Za svobodu vlastního jména, jenž 11. září vyšel v názorové rubrice Lidových novin, mimo jiné volá po otevření diskuse o křestních jménech. Jazykovědci ani pracovníci Ústavu pro jazyk český, který má rovněž znalecké oprávnění k ověřování podob osobních jmen pro jejich zápis do matričních dokladů, se takové diskusi jistě nebrání.

Pokud však autor článku označuje v souvislosti se znaleckými posudky Ústav pro jazyk český i soudní znalkyni Miloslavu Knappovou za konzervativní a další soudní znalkyni Janu Valdrovou

naopak za liberální, je třeba se proti tomu ohradit.

Zákon je jediná berná mince

Při vystavování znaleckých posudků se totiž všichni soudní znalci musí řídit platným matričním zákonem. Pokud by s ním posudky v souladu nebyly, matriky a jim nadřízené ministerstvo vnitra by je neuznaly jako relevantní.

Soudní znalec tedy může mít velmi liberální názory, přesto nemůže doporučit zápis domácké podoby jména (například Janička), vymyšleného neexistujícího jména (Američan) nebo zápis ženského jména osobě mužského pohlaví a naopak (podoba Walter jako ženské jméno), protože to zákon nepřipouští.

Údajná konzervativnost nebo liberálnost soudních znalců tedy nehraje žádnou roli, všichni mají stejné mantinely, které překročit nemohou, dokud se zákon nezmění. Navíc označení knihy Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? za „velmi zastaralou příručku“je nespravedlivé. Příručka je totiž pravidelně aktualizována a doplňována o nově ověřená jména. Její nejnovější vydání z roku 2017 tak už obsahuje na 17 tisíc jmen (předcházející vydání z roku 2010 jich mělo 14 tisíc).

Pokud se bude dále rozvíjet diskuse o možnostech volby jmen pro děti, přimlouval bych se za to, aby diskutující přihlédli k tomu, že v případě dětí není důležitá jen svobodná volba ze strany rodičů, ale neméně podstatná by měla být i ochrana dětí před neuváženými rozhodnutími jejich rodičů.

Z dlouholetých zkušeností s vystavováním znaleckých posudků totiž zcela jasně vyplývá, že případy, kdy rodiče požadují pro dítě jméno urážlivé, nebo dokonce vulgární, rozhodně nejsou ojedinělé. Právo dítěte na jméno, které mu v životě nebude působit zbytečné problémy, bychom v žádném případě neměli přehlížet.

Spor o -ová není pro ústav novinkou

Pokud jde o přechylování příjmení, autor článku správně poukazuje na to, že přechýlená příjmení mohou ženám žijícím v zahraničí působit nemalé potíže. Zapomněl však, že matriční zákon ženám, které žijí v zahraničí, volbu nepřechýlené podoby příjmení umožňuje.

Otázka přechylování příjmení byla předmětem zájmu politiků již na přelomu let 2012 a 2013. Někteří senátoři se tehdy neúspěšně pokusili zbavit ženy povinnosti užívat přechýlenou podobu příjmení. Ústav pro jazyk český tehdy pro Senát vydal stanovisko, v němž upozornil na to, že i při současné právní úpravě je zákon velmi často obcházen, a to na základě výjimek, které matriční zákon připouští. V této situaci by tedy podle Ústavu pro jazyk český nebylo nevhodným řešením ponechat rozhodnutí o užívání přechýleného nebo nepřechýleného příjmení na konkrétních ženách.

Takové bylo stanovisko Ústavu pro jazyk český před několika lety – a nic se na něm nemění ani dnes, a to přesto, že z hlediska gramatického systému češtiny je užívání přechýlených podob výhodnější.

Označení Ústavu pro jazyk český za konzervativní instituci tedy podle mého názoru není namístě. Je ale třeba říci, že politici a tvůrci zákonů stanoviska jazykovědců berou v úvahu jen velmi zřídka.

Autor je vedoucí oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR