Recese přijde, jen nevíme kdy
Komentátor LN Jan Macháček se ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.
Průmyslová výroba v Německu klesá a v USA zřejmě také. Směřují Evropa i USA do drobné recese, nebo se zopakuje velká krize jako v roce 2008? Má severní Evropa v čele s Německem přistoupit k proticyklické fiskální expanzi? Má hrozbu recese předjímat v návrhu rozpočtu na příští rok také Česko, nebo budou stačit takzvané automatické stabilizátory (menší příjem daní a pojistného a větší výplata dávek a podpor v případě zpomalení růstu)?
Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost
Edvard Outrata:
Od začátku minulé krize již uplynulo jedenáct let, proto není divu, že se objevují signály, které vedou k předpovědi další deprese. Vlády i národní banky se
budou snažit ji zmírnit nebo oddálit, jako vždy s nevelkým úspěchem. To není nutně špatně, protože cyklický vývoj národního hospodářství vede po recesi k vyčištění trhu a obnově fixního kapitálu, které ekonomika potřebuje.
Přicházející zpomalení či recese budou zřejmě slabé, větší krize se neopakují těsně za sebou. Velké krize vznikají, až když jednak lidé na velkou krizi zapomněli, jednak trhy pracují s mizernými novotami, jimž nikdo pořádně nerozumí. Nic z toho se teď nechystá.
Česká ekonomika již dlouho zpomalení očekává a její současným problémem se zdá spíše přehřátí. Krátkodobě nemám velké obavy. Horší je dlouhodobá perspektiva, protože nenastane-li rychlejší automatizace a robotizace, mohla by se snižovat naše konkurenceschopnost.
EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě
Recese a hospodářský cyklus obecně lze špatně předvídat. Jisté je, že recese přijde, jen nevíme kdy. Americká ekonomika se
v současnosti nachází v nejdelší konjunktuře od druhé světové války, už překonala dlouhou konjunkturu z devadesátých let, na kterou se dnes vzpomíná jako na období prosperity. Za 20 let asi budeme podobně mluvit o současnosti. Jednou však expanze skončit musí, pokud se někdo domnívá, že jsme nad světem vyzráli natolik, že už bude navždy jen expanze, pak, jak říkají v USA, tady mám most, který bych mu mohl prodat.
Český rozpočet není na recesi v žádném případě připraven. Automatické stabilizátory rozpočtovou situaci ještě zhorší – bude se více vyplácet na dávkách a daňový příjem bude nižší. Česká vláda – ale nejen ona – promarnila dobu hospodářské expanze, neučinila prakticky žádné reformy veřejných financí a navyšovala státní dluh.
UMARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
čebnice, z nichž jsme studovali ekonomii před poslední krizí, učí, že ve špatných časech centrální banky snižují sazby a vlády zvyšují výdaje a snižují daně. A protože si málokdy vytvoří v dobrých časech rezervu, musejí se zadlužit. To vše je v nenávratnu. Sazby nemáme kam snižovat a zadlužení řady zemí je na hraně bankrotu. Česká vláda má ještě k zadlužování prostor, ale bez úsilí centrálních bank to v příští krizi stačit nebude. Zůstává jediná droga, která může tuto párty udržet naživu – kvantitativní uvolňování.
Japonci se tam, kde jsme, dostali před 20 lety. Nemusíme proto věštit budoucnost, protože ji jasně vidíme v Tichém oceánu. Centrální banky budou ve velkém nakupovat. A budou to stále více centrálně plánované monopolní instituce, nikoliv soukromí kapitalisté, kdo bude investovat do firem. Akciové trhy to zachrání před pádem. Jakou ale budou mít takové firmy motivaci existovat, když budou vlastněny komisí, a nikoliv lidmi zajímajícími se o zisk? Firmy budou žít a trochu se hýbat, ale spíše jako zombie.
DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen
Existence velkých krizí ukazuje, že jejich předpovídání zůstává největší a nejtěžší otázkou ekonomie – kdyby je ekonomové uměli spolehlivě a včas identifikovat, neopakovaly by se.
Proto expert, který sebevědomě tvrdí, že krize umí předvídat, nevyzní lépe než pozorovatel labutí velkých (Cygnus olor) předpovídající, kdy a kde nad Vltavou přelétne labuť černá (Cygnus atratus) – převzato z knihy Nassima Nicholase Taleba Fooled by Randomness z roku 2001. Po jejím zveřejnění by si veřejnost otázku, zda/kdy krize přijde, neměla klást, ale nahradit ji otázkou, zda jsme udělali dost, abychom byli připraveni, až velká krize přijde.
Otázkou je, zda stimulovat trh, což tvrdil John Maynard Keynes, nebo nestimulovat, což tvrdil Friedrich A. Hayek. Tato otázka v souvislosti s velkými krizemi nebyla přesvědčivě zodpovězena, přestože praxe posledních desetiletí naznačuje, že Keynes měl pravdu.
JAN PRAVDA investor a zakladatel společnosti Pravda Capital