Gott může odejít Havlovou cestou
PRAHA Zemřel Karel Gott. Nejznámější český zpěvák skonal krátce před úterní půlnocí doma, mezi blízkými. V osmdesáti letech prohrál boj s leukemií. „S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás po těžké a dlouhé nemoci opustil můj milovaný manžel Karel Gott,“sdělila včera dopoledne jeho žena Ivana Gottová.
Zpráva se okamžitě začala lavinovitě šířit. Krátce po jejím zveřejnění na chvíli „zamrzl“český Twitter. Tolik lidí se ke skonu pěvecké hvězdy chtělo vyjádřit. Před jeho vilou na pražských Malvazinkách začaly přibývat svíčky i smuteční věnce. Příznivci Karla Gotta sem mířili i ze vzdálenějších koutů republiky. Sousedé na něj zase vzpomínali jako na příjemného a milého člověka.
Gott byl populární nejen doma, jeho věhlas přesahoval hranice. A i když nedosáhl takové mezinárodní proslulosti jako první polistopadový prezident Václav Havel, je vláda připravena vystrojit Mistrovi státní pohřeb, jehož se v novodobých českých dějinách dosud dočkal pouze symbol sametové revoluce.
Vše je ale podmíněno souhlasem Gottových nejbližších. „Čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát a jaké měl pan Karel Gott představy,“řekl po mimořádném zasedání vlády premiér Andrej Babiš.
Zároveň naznačil další havlovskou paralelu. Zmínil totiž, že by se smuteční obřad mohl uskutečnit v katedrále svatého Víta. Tomu je nakloněn i prezident Miloš Zeman. Před osmi lety sloužil zádušní mši za zemřelého exprezidenta kardinál Dominik Duka. Včera řekl, že je připraven respektovat přání Gottovy rodiny. „Myslím, že Mistr Gott si od nás zaslouží poděkování za celý svůj život,“podotkl kardinál.
Vlajky na půl žerdi
Podle informací LN zpěvák při úvahách o tom, co bude s jeho tělem po smrti, nejprve s možností velkolepého státního „adié“nepočítal. Později ale připouštěl, že k němu může dojít, pokud se takováto varianta vynoří.
Kvůli skonu zlatého slavíka se včera odpoledne narychlo sešla vláda. Kromě organizace případného státního pohřbu jednala i o tom, jak dále může zpěváka uctít. Nakonec to bude opět v podobném duchu jako v případě Václava Havla.
V den, kdy se bude konat poslední rozloučení s Gottem, vyhlásí vláda státní smutek. Na všech úřadech v Česku tak budou vlajky na půl žerdi.
Rozhodnutí ponechat režii smutečního dne v rukou zpěvákovy rodiny kvituje dlouholetý spolupracovník prezidenta Havla a přední odborník na společenské chování Ladislav Špaček. „V tuto chvíli by prioritu před všemi dalšími úvahami měla mít rodina. Také je možné, že zesnulý po sobě zanechal nějaké přání, poslední vůli, ve které vyjádřil přání, jak by mělo vypadat poslední rozloučení s ním. Vše ostatní mi připadá předčasné,“řekl LN.
V případě, kdy zemřelý není státník, je podle něj používání pojmu „státní pohřeb“trochu problematické. „Za posledních čtyřicet let měli státní pohřby pouze dva lidé a oba byli prezidenti republiky. Ludvík Svoboda a Václav Havel.“
S první polistopadovou hlavou Československa i samostatné České republiky se lidé loučili v ulicích Prahy, jimiž rakev s ostatky projížděla ve smutečním průvodu. „Pamatujeme si vystavení rakve ve Vladislavském sále, zesnulý byl vezen na lafetě děla, za ním kráčí generálové, čestná vojenská jednotka, střílejí se salvy z děl, projevy čtou nejvyšší ústavní činitelé,“vyjmenoval Špaček atributy pohřbu státníka.
Česko zažije den smutku. Kvůli zesnulému zpěvákovi budou vlajky vlát pouze na půl žerdi. Zlatý slavík by mohl mít státní pohřeb s rozloučením ve Svatém Vítu. Vše záleží na jeho rodině.
Pohřeb bez generálů
Gotta jako umělce by čekalo zřejmě něco trochu jiného. „Armáda s tím patrně nebude mít nic společného. Spíše si myslím, že do organizace více zasáhne ministerstvo kultury,“řekl LN ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
„Jestli existuje nepolitik, který má na státní pohřeb právo, tak je to Karel Gott. O tom nemám sebemenší pochybnost. Kdybych měl použít příměr, tak my všichni jsme lidé, kteří stoupali a padali v éře Karla Gotta. Je to výjimečný fenomén, který si zaslouží mimořádný pohřeb,“řekl serveru Lidovky.cz ministr několika vlád Cyril Svoboda. Zároveň upozornil, že v Česku není přesně daný rozvrh, jak má poslední rozloučení pod taktovkou státu vypadat. „Na rozdíl třeba od Velké Británie, kde se aktualizuje nekrolog královny, aby se v případě jejího úmrtí do minuty vědělo, co nastane, u nás nemáme ustálené pravidlo, co je to státní pohřeb,“popsal.
Při přípravách Havlova pohřbu takový „manuál“sestavil Jindřich Forejt, někdejší šéf protokolu na Hradě. Je toho mínění, že když se rodina rozhodne uspořádat zesnulému státní pohřeb, neměl by se jeho průběh příliš přizpůsobovat jejím přáním. „Pokud se použije pouze část tradice, ztratí se návaznost. Není možné dělat státní pohřeb na míru jedné osobě, musí být stejný pro všechny.“míní.
Slavný běžec Emil Zátopek se v roce 2000 dočkal pohřbu se státními poctami. Zazněla při něm hymna i vojenské salvy.
S přispěním Roberta Sattlera
a Veroniky Krejčí