Němci Gotta zbožňovali
BERLÍN/PRAHA Pokud měl Karel Gott někde v zahraničí věrné a nadšené fanoušky, tak to bylo v Německu.
Nepřekvapí proto, že zpráva o jeho úmrtí včera dominovala zpravodajství všech sdělovacích prostředků. Na úvod většiny nekrologů se téměř okamžitě objevily i názvy nejznámějších písní, které Gott nazpíval pro německojazyčné publikum: Einmal um die ganze Welt (Jednou okolo celého světa) nebo Babička, případně německé verze Zvonků štěstí, kterou nahrál v roce 1985 a s níž bodoval i v německých hitparádách. A v neposlední řadě nesměla chybět zmínka o seriálu Včelka Mája, kde nazpíval úvodní píseň.
Gott, jemuž se v německy mluvících zemích v narážce na amerického zpěváka Franka Sinatru přezdívalo „Sinatra Východu“, byl jedním z mála, kteří dokázali slavit úspěchy jak ve východním, tak i v západním Německu.
Ve východoněmecké televizi se stal známým díky estrádám typu „Ein Kessel Buntes“, na druhé straně hranice pak vystupoval v pořadu „Hitparade“, který byl v sedmdesátých letech stěžejní lodí televizní zábavy.
„Karel byl vždycky férový, skutečně velká hvězda, která si na nic nehrála,“vzpomínal Wolfgang Lippert, který byl koncem 80. let jedním z moderátorů „Ein Kessel Buntes“.
„Dnes odešel úžasný člověk. Moje soustrast všem pozůstalým,“napsal na Instagramu jedenačtyřicetiletý německý raper Bushido, s nímž Gott nahrál německou verzi písně Být stále mlád („Forever young“). Připojil k tomu svou fotografii s Gottem a doplnil ještě osobní vzkaz. „Milý Karle, pozdrav od nás, prosím, moji mámu. Chybí nám.“
„Komm, Karel, komm“
Jak moc silné bylo pouto mezi Karlem Gottem a jeho německými posluchači, ukázala aféra okolo zpěvákovy původně odřeknuté účasti na výstavě Expo v Hannoveru v roce 2000. Jeho fanoušci tenkrát bombardovali německé pořadatele mimo jiné slovy: „Expo bez Gotta je jako Včelka Mája bez Vilíka.“
A regionální veřejnoprávní rozhlasová stanice NDR se následně chopila iniciativy a odstartovala kampaň „Komm, Karel, komm“(„Přijeď Karle, přijeď). Nabádala jeho příznivce, aby dali najevo, jak moc si přejí, aby Gott do Hannoveru dorazil. Stanice tenkrát kvůli tomu zřídila i mimořádnou horkou telefonní linku „Gott-Line“, kde registrovala stovky rozhořčených telefonátů denně. Zlatý slavík nakonec skutečně přijel.
Obzvlášť intenzivně se Gottovu úmrtí věnoval německý bulvární deník Bild, který o něm informoval na svém webu jako jeden z prvních. Uveřejnil mimo jiné výpověď svého reportéra Marka Pittelkaua, který českého zpěváka přes dvacet let doprovázel při nejrůznějších koncertech v Německu.
Pittelkau dal k dobru historku, jak jednou před televizním natáčením Gotta zachránil, když mu narychlo zapůjčil svůj opasek. List zavolal i některým dalším českým zpěvákům, kteří ještě mohou být v povědomí německých televizních diváků, jako například Heleně Vondráčkové. Ta Bildu popisovala, že prý ještě před týdnem Gotta doma navštívila a on byl plný naděje, že se mu podaří rakovinu porazit.
„Zlatý hlas z Prahy“, jak byl český zpěvák pravidelně ohlašován moderátory, byl mimořádně populární v západním i ve východním Německu. Fanoušci se za „Sinatru z Východu“neváhali postavit, ani když původně na protest odřekl svou účast na výstavě Expo v Hannoveru v roce 2000.
Cédéčko pro Borussii
Na Gottovo úmrtí reagoval i prvoligový fotbalový tým Borussia Dortmund, který včera pobýval v Praze, kde se utkal se Slavií v rámci Ligy mistrů. K mužstvu Borussie, jehož klubové barvy jsou černá a žlutá, měl Karel Gott vřelý vztah. V roce 1996 nazpíval spolu s bývalým útočníkem a dnešním hlasatelem dortmundského stadionu Norbertem Dickelem klubovou hymnu „Černožlutí jako včelka Mája“.
Karel Gott měl věrné fanoušky i v Rakousku. Reprezentoval ho v roce 1968 při hudební soutěži Eurovize, což bylo tehdy považované za jeden z projevů uvolňování v rámci pražského jara. Nápad oslovit Gotta měl údajně tehdejší ředitel veřejnoprávní televize a pozdější starosta Vídně, Helmut Zilk. S písní Tausend Fenster (Tisíc oken), kterou složil rakouský zpěvák Udo Jürgens, který soutěž vyhrál o dva roky předtím, se umístil Karel Gott na 13. místě.