Obdivoval jsem jeho slušnost
LN Vzpomínáte, jak jste se na neznámého zpěváka šli podívat do kavárny Vltava?
Ano, když jsme ho s Jiřím Šlitrem začátkem šedesátých let objevili, byl to amatérský zpěvák. Ale hned jsme si uvědomili, že stojíme před mimořádným talentem, a okamžitě jsme ho angažovali.
LN Zpočátku jste ale nevěděli, jak ta první písnička, kterou jste pro něj složili, u semaforského publika zabere…
No, my jí ani moc nevěřili, uvažovali jsme, že ji dokonce stáhneme, ale Karel Gott svou interpretací naprosto přesvědčil, úspěch byl ohromný a okamžitý. LN Byla to píseň Oči sněhem zaváté. Nedávno jste ji Karlu Gottovi promítl v archivní nahrávce, když jste se setkali při natáčení dokumentu, který o vás pořídila Olga Sommerová.
Ano, to bylo příjemné setkání u nás doma, docela jsme se oba tím naším mládím pobavili. LN Před časem jste se o Karlu Gottovi vyjádřil jako o umělci, jemuž sláva nestoupla do hlavy a jenž se díky přirozené inteligenci velmi rychle vypracoval.
Já ho velice obdivoval právě pro jeho korektnost, slušnost, proto, že mu ta nebetyčná sláva nepopletla hlavu. Záleželo mu na tom, co dělá a říká, jednou po něm v divadle někdo něco chtěl a on se zamyslel a řekl: „Ne to by anglický gentleman neudělal.“To bylo jeho krédo, chovat se jako anglický gentleman.
O Karlu Gottovi hovoří s úctou i jeho někdejší šéf z Divadla Semafor a autor jeho prvního hitu Jiří Suchý – jako o zvláštním, talentovaném chlapci, který k nim přišel z továrny.
LN Ze Semaforu Karel Gott nicméně odešel do vlastního divadla a věnoval se potom sólové dráze. Byli jste dál ve styku?
Byli, tím že se naše cesty rozešly, nerozpadl se náš vztah. Potkávali jsme se při různých příležitostech. Dokonce mi pomáhal, když jsem nesměl skoro nic, dal mi otextovat několik písní, které pro něj složil Karel Svoboda, a pozval mě jako kmotra na křest trojalba.