Globální hasiči, na něž je spoleh
Mezinárodní měnový fond, který má od úterý novou šéfku, potvrdil oprávněnost své existence
Mezinárodní měnový fond je momentálně nezpochybňovanou institucí, a od úterý 1. října navíc dostal novou šéfku, bulharskou ekonomku Kristalinu Georgievovou. Fond je celosvětově uznáván jako „hasič“případných problémů globální ekonomiky. Dávno pryč je druhá polovina devadesátých let, kdy ve světě existovalo tak silné hnutí odporu proti této instituci, že se v jeho centrále ve Washingtonu v tichosti analyzovaly kroky a postupy, které by případné zavření této instituce vyžadovalo, a řešení případných důsledků.
Jak řekl na letošní vzpomínkové konferenci k 75. výročí založení fondu respektovaný finanční guru současnosti a bývalý dlouholetý šéf jednoho z největších institucionálních investorů ve Spojených státech Mohamed El-Erian, kdyby globální ekonomika v dnešní podobě neměla MMF, musela by si ho založit. Jeho role se projevila jak na vrcholu dosud poslední globální krize, tak mj. při řešení řecké krize či v ekonomické podpoře Ukrajiny nebo při čelení bankrotu Argentiny.
Svět, který je bezprecedentně propojen obchodem, investicemi, spekulativními finančními i informačními toky, je totiž velmi náchylný k panikám. Panika v ekonomické oblasti je jako požár: i kdyby vznikla z malicherné příčiny, rychle se šíří a působí rostoucí škody. Globální trhy potřebují vědomí, že existuje požární prevence a že pro případ požárů existují hasičské stanice, které mají právo, nástroje a schopnosti bezodkladně zasáhnout.
Dvě poslání
Tím systémem prevence je existence institucí, které vývoj sledují v celku, nejen po škatulkách (MMF je jednou z nich), mají k tomu potřebnou kvalifikaci a zkušenost, mají od centrálních bank a vlád právo přístupu i k neveřejným informacím (v tomto je v celém rozsahu a univerzální platnosti MMF ojedinělý) a mají nástroje, aby předešly požárům a jejich šíření a minimalizovaly škody. Současně nejsou zájmovou skupinou: fungují pod veřejným dohledem, kolektivním dohledem členských zemí. Prostředky hašení jsou v případě MMF úvěrové nástroje, které jsou zemi ohrožené neschopností splácet téměř okamžitě k dispozici. Od roku 2009 mohou být pro zemi ohroženou nájezdy spekulantů nebo nedůvěrou investorů připraveny k užití i předem, aniž by je pak země musela čerpat. Stačí, pokud spekulanty odradí a nedůvěru odvrátí.
Mezinárodní měnový fond dostal při svém založení dvě poslání: postarat se o funkčnost a stabilitu mezinárodního platebního systému a současně v co největší míře snížit riziko státních bankrotů a důsledky pro ostatní země. První poslání vyžadovalo ustavení transparentního, stabilního a důvěryhodného systému měnových kurzů, to druhé vyžadovalo dostatečnou úvěrovou kapacitu, aby země, kterým hrozila neschopnost splácet pohledávky věřitelům, měly kam sáhnout pro úvěr za podmínek, které si mohou dovolit, i kdyby jim na finančním trhu už nikdo nevěřil.
Obě poslání společně vyžadovala důkladně sledovat makroekonomickou politiku každé členské země i pod povrchem oficiálních informací. Každá země, která chce být členem MMF, mu proto dává právo dohlížet na její makroekonomickou stabilitu i na podkladě neveřejných dat. Je to silný nástroj a účinná pravomoc MMF, dodnes jedna z nejsilnějších napříč mezinárodními institucemi.
Měla jsem tu čest být u historicky prvního summitu skupiny zemí G20 v dubnu 2009 v Londýně i u celého vyjednávání jeho náplně a výstupů. Summitu předcházelo více než půl roku stupňující se krize, prohlubované neklidem, až panikou na finančních trzích a čím dál zoufalejším čekáním na recept, akt, dohody nebo příslib, které konečně paniku zastaví.
Na jedné z prvních přípravných odborných diskusí před summitem G20, ještě v lednu 2009, padla otázka organizátora: Kdybyste měli vybrat jediný signál, jeden faktor, který by nejúčinněji zastavil paniku a jejž by měl summit vypíchnout, který by to byl? Diskuse dospěla k závěru, že tím faktorem je dostatečná kapacita hasičů, které globální ekonomika pro podobné ekonomické požáry má, a jejich možnost rychle a účinně jednat. A že účinným signálem by tedy bylo postavit se za MMF a další instituce určené k prevenci nejistoty a nadměrných otřesů na globálních trzích, dát jim větší flexibilitu a navýšit zásoby pro jejich vodní děla tak, aby finanční trhy uvěřily, že k zastavení státních bankrotů a šíření jejich důsledků po světě to bude stačit.
Trhy potřebují vědomí, že existuje požární prevence a že pro případ požárů existují hasičské stanice, které mají právo, nástroje a schopnosti bezodkladně zasáhnout
Uklidnění trhů
Předpoklad se potvrdil. Summit G20 v dubnu 2009 přijal i další důležité závazky, ale už signál z prvního odstavce závěrečného komuniké, že globální ekonomický požár se nebude šířit dál, protože globální hasičské stanice dostanou důvěru, flexibilitu i prostředky, aby si s ním poradily, měl na uklidnění trhů rychlý dopad. Ne všichni členové G20 pak svůj původní slib v plném rozsahu splnili, ale to už se světové ekonomice dařilo lépe. Od té doby se ani žádná vážná diskuse o potřebě MMF v současném světě zatím nerozhořela, naopak podobné instituce s regionálním dosahem vznikly především v Asii a eurozóně.
Autorka je bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance