Zrada, či mír pro Donbas?
KYJEV/PRAHA Steinmeierův plán byl na Ukrajině tajemným dokumentem: nikdo neznal jeho detaily a čekalo se, jak se k němu postaví vláda. První říjnový den prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina ho během rozhovorů třístranné vyjednávací skupiny v Minsku přijala a přizná povstaleckým územím na Donbase (části Doněcké a Luhanské oblasti) zvláštní status. Plné znění dokumentu publikoval včera ruský deník Kommersant. V tu dobu se na Ukrajině již vášnivě diskutovalo o tom, zda ústupek znamená první krok k faktickému navrácení povstaleckých území na Donbase Ukrajině, či zda jde o legitimizaci proruských separatistů a kapitulaci před Moskvou.
„Žádná kapitulace, žádné volby před hlavněmi kulometů nebudou,“obhajoval přijetí plánu Zelenskyj. „Máme pojistky,“dodal prezident a zopakoval nutnost dostat ze separatistických věznic všechny zadržované Ukrajince.
„Je to léčka Kremlu,“reagovala místopředsedkyně ukrajinské sněmovny ze strany exprezidenta Petra Porošenka Evropská solidarita. „Režim nemá ani ponětí, co se stalo,“řekl sám Porošenko.
Ukrajinští nacionalisté svolali protest před sídlo prezidentské administrativy v Kyjevě. „Zelenskyj si vybral ostudu a teď bude mít i válku,“prohlásil lídr Národního korpusu Andrij Biletskyj. Jurij Syroťjuk ze strany Svoboda má podpis dohody za zradu.
Moskva boduje
Mírový plán současného německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera existuje od roku 2016 a mluví se o něm jako o jedné z podmínek uspořádání summitu tzv. Normandské čtyřky (Ukrajina, Rusko, Německo a Francie). Předpokládá, že se na povstaleckých územích uskuteční volby pod dozorem pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V den hlasování pak začne platit dočasný zvláštní status teritorií a pokud OBSE uzná, že volby proběhly v pořádku a byly svobodné, pak se status změní na stálý. Předcházet, ale i následovat mají kroky jako propuštění vězňů a zajatců, stažení vojsk od linie dotyku, odchod všech zahraničních jednotek z oblasti a kontrola hranic s Ruskem ukrajinskými celníky a pohraničníky.
Ruští a ukrajinští komentátoři upozorňují, že názory obou stran na body mírového plánu se v zásadě shodují, panuje ale odlišný pohled na to, v jakém pořadí se mají realizovat. Zatímco Kyjev požaduje nejprve uzavřít příměří, stáhnout cizí (rozuměj ruská) vojska a hlavně předat kontrolu nad hranicí s Ruskem ukrajinským úřadům, Moskva chce nejprve uskutečnit volby.
Pokud by se tedy měl plán realizovat tak, jak je, znamenal by faktické vítězství Moskvy. Za současné situace by totiž na povstaleckých územích obyvatelstvo nepříliš nakloněné Kyjevu hlasovalo jistě pro lídry separatistů a v podstatě by je tím legalizovalo.
Region by pak sice formálně byl součástí Ukrajiny, prakticky ale s vlastní armádou i hranicemi – podobně jako např. Podněstří v rámci Moldavska. A kyjevská vláda by neměla kontrolu prakticky nad ničím.
Ukrajinská vláda přijala takzvaný Steinmeierův plán, který slibuje povstaleckým regionům na východě země volby a zvláštní status. Část Ukrajiny to vítá jako krok směrem k míru, jiní hovoří o zradě.
Tlak Putina i Západu „Předchůdci nechali Zelenskému těžké dědictví, a tak bude muset mnohé řešit. Předně by se ale měl zabývat vztahy mezi Ukrajinou a Donbasem,“prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
„Dosáhli jsme dlouho očekávaného úspěchu, který otevírá dveře summitu Normandské čtyřky a dalším etapám minských rozhovorů,“komentoval situaci německý ministr zahraničí Heiko Maas.
„Pokud se plán nebude plnit a jde jen o získání času, pak je to v pořádku. Jenže nevíme, jakou strategii Zelenskyj zvolí,“řekl LN kyjevský novinář původem z východoukrajinského Luhansku Konstantin Reucki. Připomíná, že pokud chtějí Ukrajina a Západ přechytračit Putina, nevyjde to. „Jakýkoli ústupek, třeba i budoucí možné zrušení sankcí, si Kreml vyloží jako slabost a signál pro pokračování expanze,“dodává.