Slavia dřela, Dortmund střílel góly
Fotbalisté Slavie ve druhém utkání Ligy mistrů ostudu neudělali, Dortmund dokonce v lecčems předčili, ale další body do tabulky skupiny F nepřidali. Německý favorit vyrovnanou bitvu rozhodl z protiútoků, oba parádně zakončil Ašraf Hakimí – ve 35. a 89. minutě.
PRAHA Slavia si vedla solidně, po změně stran Borussii zatlačila, měla šance, ale vyrovnání, které by si za odhodlaný a sebevědomý výkon zasloužila, nepřišlo.
Góly totiž stříleli jen hosté. Poprvé se prosadili ve chvíli, kdy český tým měl ze hry víc, kombinoval u vápna Dortmundu. Jenže Stanciu o míč přišel, Hakimí si narazil s Brandtem a od půlky běžel vlastně sám na Koláře, kterého vycvičil stejně jako dobíhajícího Ševčíka.
Slávisté v závěru utkání vrhli všechny síly do ofenzivy, tlačili se za trefou na 1:1, ale Dortmund je opět potrestal z protiútoku. Reus obral o balon střídajícího Zeleného, posunul ho na Brandta a ten poslal do brejku Hakimího, kterému obránci nestačili.
„Až na drobné chyby byl náš výkon dobrý. V první půli se hrál vyrovnaný zápas, po přestávce jsme byli lepší. Kromě gólů jsme se soupeři ve všem vyrovnali,“řekl slávistický kouč Jindřich Trpišovský. „Druhá rovina je výsledek, ten dobrý není. Mrzí mě, že si lidi nezakřičeli gól. Přitom jsme měli tři gólovky, takové proti nim neměla ani Barcelona.“
Například ve dvaapadesáté minutě, kdy měl gól na noze Tecl, který dostal za obranu balon od Ševčíka, jenže tísněný Hummelsem zakončil mimo.
„Vyčítám si to hodně, stačilo to dát k tyči, bohužel jsem to netrefil. Kdybychom dali na 1:1, měli by s námi mnohem víc práce,“prohlásil Tecl smutně.
Uzdravený Ševčík, jenž naskočil do středu zálohy místo Hušbauera, zvládl zápas skvěle. Dvakrát pálil z dálky, ale Bürki byl vždy připraven. Po centru Bořila hlavičkoval nad slávistický kapitán Souček.
Slavia předvedla ohromné zaujetí, zarputilost i odvahu – viz Kolářova elegantní klička na Hakimího třicet metrů od vlastní brány ještě v první půli. Svěřenci kouče Trpišovského hráli s enormním nasazením, dalšího soupeře v Lize mistrů přeběhali, měli víc střel.
Jen to zakončení vázlo.
A jestli něco dělalo slávistům obzvlášť potíže, byla to ohromná rychlost některých fotbalistů soupeře. Hakimí, Brandt, Sancho, nesmírně dynamičtí hráči se skvělým zrychlením.
Přesto se český mistr popasoval s Dortmundem jako rovný s rovným, hrál v rychlosti, obranný blok vytažený vysoko, snažil
se napadat, vedle zmíněných zakončení Tecla a Ševčíka ve druhé půli zazdil v té úvodní tutovku Masopust.
Krásnou kolmicí jej vyslal do brejku Stanciu, ale domácí křídelník šanci nevyužil – trefil Bürkiho do nohou.
Slávisty hnala vpřed fantastická atmosféra ve vyprodaném Edenu, fandové nonstop skandovali, vystřídali několik transparentů, hned na úvod třeba nápis „Never Give Up – nevzdávejte se!“.
A domácí se toho kréda drželi po celý duel. Olayinka nešetřil energií, Stanciu rozdával skvostné přihrávky, uzdravený Ševčík toho uprostřed spoustu oběhal. Nikdo vyloženě nepropadl.
Jen ty góly.
Ty ve středečním pražském večeru střílel jen Hakimí, a proto hosté nakonec odjeli z Edenu s cennou výhrou 2:0.