Ke kamerám chybí personál
Anonymizované počty vyšetření na jeden přístroj a jeden pracovní den ve 14 centrech pozitronové emisní tomografie (PET) Přehled PET center odborníků při zavádění těchto přístrojů přitom očekávaly, že v roce 2018 na nich vyšetří 30 až 36 tisíc pacientů. To by ovšem vyžadovalo jejich mnohem větší využití, protože řada pacientů podstoupí toto vyšetření opakovaně.
Předseda České společnosti nukleární medicíny David Zogala zdůraznil, že vytíženost přístrojů je dána celou řadou faktorů. „Rozhodně nechceme, aby se to celé zcvrklo na to, že se bude sledovat parametr počtu vyšetření na přístroj a den, to je cesta do pekel, to takhle nejde shrnout,“řekl LN. Na přímou otázku, zda je tedy podle něj vše v pořádku a všechny přístroje mají optimálně nastavení využití, odpovědět nechtěl. „Rád bych viděl ten článek, než půjde do tisku, a pak bych vám možná k tomu mohl dát nějaký komentář,“uvedl.
Limitující faktory jsou tři Pokud jde o personál, zdravotnictví obecně trpí nedostatkem sester. U drahých kamer na rakovinu navíc může jít i o jiný problém. „Legislativní omezení říkají, že u vyšetření musíte mít fyzika s atestací z nukleární medicíny, který přístroje měří a kalibruje. Jenže těch fyziků není ani tolik, kolik je PET/CT přístrojů,“vysvětlil Válek.
Co se týče peněz, nemocnice mají s pojišťovnami uzavřeny individuální smlouvy, které podléhají obchodnímu tajemství. Je přitom známo, že pojišťovny historicky platí za stejné úkony nemocnicím dost rozdílné částky. Jedno vyšetření na PET/CT přístroji stojí i s cenou za radiofarmaka asi 18 až 25 tisíc podle rozsahu vyšetření. Pokud by se počítala průměrná cena 22 tisíc, tak výdaje na PET/CT loni činily přes 600 milionů korun, což představuje nárůst o 72 procent oproti roku 2015.
Omezením pro jednotlivá centra pak mohou být i dodávky radiofarmak a jejich poločas rozpadu. Nelze je totiž nakoupit do zásoby. Používaná radiofarmaka mají poločas rozpadu zhruba dvě hodiny, takže za dvě hodiny jich je půlka a za další dvě hodiny půlka z této půlky. Jakmile se tedy vyrobí, musí se rychle dopravit do centra a tam ihned využít.
Netřeba si moc zoufat
Jak LN upozornil Pavel Koranda z kliniky nukleární medicíny v olomoucké fakultní nemocnici, Česko si přitom v mezinárodním srovnání nevede nijak špatně. Podle statistik Eurostatu bylo Česko v roce 2016 na třetím místě v Evropě, pokud jde o vytíženost PET/CT přístrojů, před námi bylo už jenom Maďarsko a Francie. Právě toto srovnání by mělo být podle Korandy hlavním parametrem optimálního využití techniky a z něj Česko vychází velmi dobře.
To ovšem nic nemění na tom, že ve Fakultní nemocnici v Olomouci zvládli loni udělat 4232 vyšetření, zatímco ve Fakultní nemocnici v Ostravě jenom 2105. Na dotaz, jaká je optimální vytíženost přístroje a co případně brání tomu, aby tohoto výkonu dosahoval, mluvčí ostravské nemocnice Naďa Chattová odpověděla velmi stručně: „Optimální vytíženost je pro nás 2100 pacientů ročně.“
Jiné nemocnice však uvádějí zcela jiné hodnoty. Pro srovnání, v pražské Nemocnici Na Homolce na dvou PET/CT skenerech v roce 2018 dohromady udělali 7942 vyšetření, tedy v průměru 3971 vyšetření na jeden. „Optimalizaci provozu PET skenerů se věnujeme přes 20 let, dle našeho názoru je využití našich obou skenerů dlouhodobě optimální,“dodala mluvčí Homolky Martina Dostálová.
Právě na Homolce udělali lékaři 25. srpna 1999 první vyšetření pacienta pomocí pozitronové emisní tomografie. Až do roku 2003 pak bylo PET centrum na Homolce jediným pracovištěm svého druhu v Česku.