Severoirské „Ne“tlačí dohodu k zemi
Nová dohoda o brexitu je na stole. Ale podobně jako u té původní, již Londýn vyjednal s Bruselem loni v listopadu, čeká i tento kompromis zatěžkávací zkouška v britském parlamentu. Vyhlídky, že tentokrát projde, jsou nejisté.
LONDÝN/PRAHA Již od středy bylo pro britského premiéra Borise Johnsona připraveno letadlo, které ho mělo v případě potřeby okamžitě dopravit z Londýna do Bruselu. Počítalo se s tím, že v horečnaté konečné fázi vyjednávání by mohlo být zapotřebí, aby se jich Johnson zúčastnil osobně.
Nakonec to nebylo nutné. Nový kompromis se podařilo nalézt dřív, než premiér do Bruselu dorazil. O to větší spokojenost pak Johnson s jeho konečnou podobou včera vyjadřoval. Označil ho za „rozumný a férový výsledek“, který umožní udržet při životě mírový proces v Severním Irsku.
Je ovšem otázkou, jestli dokáže proslulá výřečnost a žoviálnost britského premiéra, kterou projevil i během včerejška v Bruselu, pohnout s betonově tvrdým „Ne“politiků ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP).
Její zástupci, jako například šéfka strany Arlene Fosterová, již od včerejška avizovali, že nebudou souhlasit s ničím, co by britskou provincii byť i jen trochu vzdalovalo od zbývajících součástí státu. Nalezené řešení, že Severní Irsko se bude částečně řídit pravidly trhu EU a zároveň patřit k britskému celnímu teritoriu, aby se předešlo obnovení hranice s Irskou republikou, odmítají.
Zkoušku ohněm podstoupí nově vyjednaná brexitová dohoda již během zítřka. Vůbec poprvé od krátké britsko-argentinské války o Falklandy z roku 1982 se v ten den mimořádně sejdou britští poslanci, aby rozhodli o dalším osudu nové dohody a tím i o tom, jakým způsobem Britové z EU odejdou.
Někteří euroskeptici jásají, jiní dohodu odmítnou
„Je to dohoda, kterou lze s potěšením a s chutí zhltnout,“neskrýval včera v parlamentu své nadšení vůdce vládní většiny ve sněmovně Jacob Rees-Mogg. Ten patřil odjakživa k nejtvrdším odpůrcům EU v řadách konzervativců. V dobách, kdy ještě nebyl členem kabinetu, patřil k těm vládním poslancům, kteří se výraznou měrou zasloužili o několikanásobné odmítnutí původní brexitové dohody, kterou loni s Bruselem vyjednala tehdejší premiérka Theresa Mayová.
Podle Reese-Mogga nyní čeká Brity „zlaté období“. „Osvobodíme se od těžké knuty Evropské unie, která nás po generace tlačila k zemi. Všechno zmizne a budeme moct zpívat haleluja,“uvedl politik, který je známý pro své výstřední vystupování.
Není ale jasné, jestli jeho slova dokážou zviklat i jiné zapřísáhlé odpůrce Bruselu v řadách konzervativních poslanců. Mnozí totiž dávali již dopředu najevo, že klíčový význam pro ně bude mít stanovisko DUP. Takže pokud by se proti dohodě postavili unionisté, učinili by tak i oni. Jejích deset poslanců navíc od posledních voleb pomáhalo konzervativcům k zajištění parlamentní většiny.
I proto prohlásil vlivný Rees-Mogg směrem k DUP, že nová dohoda splňuje jeden z jejích ústředních požadavků, a to aby zůstala zachována územní i ekonomická integrita státu.
Jenomže severoirští unionisté se zdáli být během včerejšího dne neoblomní. Zcela v souladu s principy jejich zakladatele, konzervativního presbyteriánského pastora Iana Paisleye. Ten odjakživa razil heslo „Nevzdávat se“, s nímž původně odmítl i Velkopáteční dohodu, jež v roce 1998 ukončila tři desítky let trvající sektářské násilí mezi probritskými protestanty a republikánskými katolíky v Severním Irsku. Později se s ní ale Paisley vyrovnal a několik let stál i v čele regionální vlády.
Spekulovalo se také, že Londýn se snažil „koupit si“přízeň protestantských unionistů příslibem poskytnutí mimořádných dotací z celostátního rozpočtu. DUP ovšem nebude jedinou frakcí, která se zřejmě postaví proti včera vyjednané brexitové dohodě. Odmítají ji i opoziční labouristé, podle nichž je tento dokument dokonce ještě horší než předchozí, vyjednaný premiérkou Mayovou. A odmítnout ho chtějí i skotští nacionalisté. Ti už mimochodem nedávno oznámili, že chtějí další referendum, které by rozhodlo o samostatnosti Skotska. A otazník visí i nad hlasováním bývalých konzervativních poslanců, kteří byli vyloučeni, když se postavili proti Johnsonovi.