Klaus: Havel byl z jiného těsta
Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje hovořil pro LN i o nepochopení kuponové privatizace
PRAHA Hlavní ambicí kuponové privatizace bylo umožnit lidem, aby se podíleli na privatizaci majetku a ekonomické transformaci jako celku. Někteří ale její smysl a cíl dodnes nepochopili, což je jedním z důvodů, proč se stala terčem kritiky. V rozhovoru pro LN to říká jeden z hlavních aktérů polistopadových změn, tehdejší ministr financí, později premiér a prezident Václav Klaus.
Negativní emoce podle něj rozdmýchávali i zahraniční experti a bankéři, kteří do země přijeli na lov levných podniků pro své klienty, firmy i sami pro sebe a kvůli „kuponovce“odjížděli s nepořízenou. „Ti nás pak nenáviděli,“vzpomíná Klaus.
K výhradám, že místo kuponové privatizace, jež mnohdy končila tunelováním a krachem firem, se mělo odstátňovat formou přímého prodeje zahraničním vlastníků, Klaus podotýká: „V té chvíli bylo vyprodání naší ekonomiky do zahraničí zásadním tématem veřejných debat. Lidé si to prostě nepřáli.“
Jeden sporný krok ohledně privatizace prostřednictvím kuponů Václav Klaus je prvním z řady hybatelů polistopadového přechodu země k tržní ekonomice, s nimiž LN přinesou v přístích týdnech rozhovory.
přece jen připouští – vznik příliš velkého množství investičních fondů. „Některé z nich si to vůbec nezasloužily,“myslí si tehdejší premiér, který podle svých slov prohrál spor s „údajnými liberály“o přísnější regulaci fondů.
Sám tehdy v investičních fondech
viděl nástroj, jak umožnit účast v privatizaci i „tetičkám z Orlických hor“, které by si s kupony samy nevěděly rady.
Klaus v rozhovoru mluví také o vztahu k Václavu Havlovi. Vzpomíná, jak chtěl prvního porevolučního prezidenta „trošku zatahovat do problémů“, které řešila vláda. Proto za ním po každém zasedání vyrazil. „Mé návštěvy na Hradě trvaly jistou dobu, myslím, víc než rok. Zdálo se, že to nějakou roli hraje. A v nějaké chvíli to Václav Havel přerušil, že se u toho necítí dobře, že já ho poučuju, že to prostě neakceptuje.“
K těmto audiencím se kdysi v rozhovoru s Karlem Hvížďalou vyjádřil i sám Havel: „Středeční hodinky se záhy staly mým postrachem a noční můrou, už od úterý večer se mnou nic nebylo.“