Pětihodinová bitva o Balkán
Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu nepřestává rozdělovat sedmadvacítku. Potvrdil to i její poslední summit.
BRUSEL/PRAHA Modrá unijní vlajka s dvanácti zlatými hvězdičkami v Albánii a v Severní Makedonii hned tak rychle vyvěšena nebude. Prezidenti a šéfové vlád členských zemí totiž na své vrcholné schůzce odložili k ledu zahájení vstupních rozhovorů s oběma státy. Schylovalo se k tomu již od konce minulého týdne, kdy francouzský stálý zástupce při Evropské komisi (EK) zahájení vstupních rozhovorů nedoporučil. A změnu nepřineslo ani jednání šéfů diplomacie zkraje týdne.
Dvoudenní unijní summit to pak již po více než pětihodinové bitvě jenom potvrdil. Původně podporovali postoj Francouzů ještě Nizozemci a Dánové, kteří ovšem byli podle všeho ochotni souhlasit aspoň s oficiálním startem vstupních rozhovorů. Zcela opačný postoj zaujímaly státy Visegrádské skupiny, již tvoří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, které adresovaly dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, v němž rozšíření podpořily. Rozhodnutí summitu kritizoval i český premiér Andrej Babiš (ANO), dle nějž Albánie a Severní Makedonie kdysi dostaly jasné přísliby, že s nimi Brusel v říjnu zahájí vstupní jednání.
Francouzská pomsta za kandidátku na komisařku? Nedá se ovšem vyloučit, že v pozadí rozhodnutí ve věci Albánie a Severní Makedonie mohla být reakce francouzské vlády na nedávné odmítnutí její kandidátky Sylvie Goulardové do nové Evropské komise. Blízké spojenkyni prezidenta Emmanuela Macrona – která měla převzít odpovědnost za klíčový resort vnitřního trhu, průmyslu a obranné politiky – nedali europoslanci během slyšení v příslušném parlamentním výboru šanci.
Oficiálním důvodem, proč někdejší ministryně obrany a viceguvernérka francouzské Národní banky nedostala zelenou, bylo, že měla v minulosti údajně fingovaně zaměstnávat asistenta a nechat si ho platit europarlamentem (EP).
Hlavní podíl na předčasném konci Goulardové v EK měli zejména křesťanskodemokratičtí poslanci z frakce Evropské lidové strany. Spekuluje se proto, že vetování Francouzky mohla být z jejich strany odvetou za postup prezidenta Macrona, jenž po květnových eurovolbách zabránil, aby se kandidátem na příštího šéfa Komise stal šéf lidoveckých europoslanců, německý politik Manfred Weber. Macron nakonec prosadil do čela EK tehdejší německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Macronovo veto může být dalším dějstvím ve sporech s EP, neboť jak Weber, tak i většina europoslanců zahájení vstupních rozhovorů s balkánskými státy podporují.
Rozhodnutí summitu je negativním signálem obzvlášť ve vztahu k Severní Makedonii. Evropská komise v minulosti reformní úsilí tamní vlády silně podporovala, což vyvrcholilo uzavřením průlomové dohody mezi vládami ve Skopje a Aténách o novém oficiálním názvu bývalé jugoslávské republiky. Severní Makedonci očekávali, že se jim tím otevře cesta do euroatlantických struktur.