Česko hájilo eura na soudržnost

BRUSEL (od zvláštní zpravodajky LN) Bez zásadní dohody se včera rozešli političtí vůdci 27 členských zemí Evropské unie, ke sblížení výrazně odlišných postojů v otázce unijního rozpočtu na období 2021–2027 nedošlo. I po summitu v Bruselu tak přetrvávají neshody v názorech na jeho výši i na objem peněz určených na jednotlivé priority.

Německo a několik převážně severských zemí prosazuje pokles rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. S tím nesouhlasí zejména země z východu EU, jež chtějí vyšší rozpočet a usilují o zachování co největšího balíku peněz do fondů soudržnosti. „Nechceme, aby se snižovaly peníze na kohezi,“zdůraznil český premiér Andrej Babiš (ANO), jenž kritizoval přemrštěnou výši nákladů evropských struktur.

Dle ministerského předsedy je důležité nejen to, kolik peněz Česko z rozpočtu dostane, ale i za jakých podmínek je bude moci čerpat. „Tím, že bohatneme, tak samozřejmě dostaneme méně peněz, ale důležité je to, abychom dostali peníze, které my potřebujeme,“zdůraznil.

Cílem včerejšího jednání bylo připravit si půdu pro prosincový summit EU, kde má ohledně rozpočtu zaznít konkrétnější představa. Její podobu má předložit finské předsednictví EU. To podle kuloárních informací představilo nevyvážený návrh, který byl přijatelný jen pro čisté plátce do unijní kasy. Neměl proto vůbec šanci na úspěch, většina zemí včetně Česka ho zavrhla.

Babiš: Ještě to bude boj Navrhovaný rozpočet byl i ve srovnání s tím stávajícím nižší; pokud by prošel, bylo by pro Unii obtížné splnit její priority a poskytnout z unijní kasy podporu zemědělcům, studentům, výzkumným pracovníkům a stovkám tisíců dalších příjemců. „Je tam tolik rozporů, že to bude na dlouho a bude to ještě velký boj,“řekl Babiš.

Prezidenti a premiéři včera jednali také o strategických prioritách pro další léta. Jednou z nich je boj s klimatickými změnami. O žádném konkrétním zvýšení závazků nerozhodli.

Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých vojenských operací v Sýrii a podpořili závazek zastavit prodej zbraní Ankaře. Babiš zkritizoval EU za neschopnost podílet se na dění v oblasti. „V celém regionu jsme vyklidili prostor a to je samozřejmě problém,“zdůraznil ministerský předseda a dodal, že nedostal od kolegů odpověď na to, kdo vůbec s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem jednal. „Evropy se přitom celá problematika dotýká, neboť se opět hovoří o možné uprchlické vlně,“doplnil premiér.