Japonský císař se představí světu
Na chryzantémový trůn usedne v úterý nový japonský císař Naruhito, který v květnu převzal vladařské povinnosti od svého otce. Ceremoniálu budou přihlížet dva tisíce zahraničních hostů.
TOKIO/PRAHA Je to událost, která se v jejich životech už nemusí opakovat. Téměř každý vrcholný světový politik se jí proto zúčastní. Jedná se o intronizaci (uvedení na trůn) nového japonského císaře, 59letého Naruhita v Císařském paláci v Tokiu. Ten se stal panovníkem už 1. května po abdikaci svého otce Akihita, který jako první japonský císař za více než 200 let odstoupil na vlastní žádost, a to ze zdravotních důvodů. Oslavy za přítomnosti zahraničních státníků a oficiální představení nového vladaře domovu a světu se ale konají až v úterý 22. října, kdy se Japonci mohou těšit na mimořádné volno.
Ceremonii by mělo přihlížet více než 2000 hostů, včetně hlav států, premiérů či jiných vysoce postavených představitelů. Ze 195 zemí světa Tokio nepozvalo akorát syrského prezidenta Baššára Asada, odsuzovaného mezinárodním společenstvím za násilí na vlastním národu. Dorazit by měl britský následník trůnu princ Charles a další evropští a světoví monarchové, šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron nebo německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
Pozvány byly ale i dvě organizace – OSN a EU – a také kontroverzní osobnosti – například saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, viněný z podílu na vraždě tamního novináře Džamála Chášukdžího, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který počátkem října podnikl invazi do Sýrie, či myanmarská vůdkyně Aun Schan Su Ťij, kritizovaná za nečinnost v případě pronásledování a vraždění muslimské menšiny Rohingů. Účast přislíbil i šéf Kremlu Vladimir Putin nebo brazilský lídr, „tropický“Trump Jair Bolsonaro.
Samotný americký prezident Donald Trump však nepřijede a nezastoupí ho ani viceprezident Mike Pence. Delegaci povede ministryně dopravy USA Elaine Chaová narozená na Tchaj-wanu. Trump se už ale s novým japonským císařem setkal, a to jako první státník krátce poté, co v květnu vystřídal Naruhito na trůnu svého otce.
Do Tokia se ale nechystá ani hlava Číny Si Ťin-pching, který posílá svého viceprezidenta Wang Čchi-šana. A nedávné japonsko-korejské půtky zřejmě stojí i za rozhodnutím Soulu vyslat na intronizaci nikoli prezidenta Mun Če-ina, ale „pouze“premiéra I Nak-jona. Od začátku sporů však půjde o první návštěvu na nejvyšší úrovni a I Nak-jon bude také jednat se svým japonským protějškem Šinzóem Abem, stejně jako asi padesát dalších účastníků oslav.
Průvod odložili kvůli tajfunu Intronizaci bude, stejně jako před téměř třiceti lety, kdy to bylo poprvé v dějinách, přenášet japonská televize – očekává se velký zájem diváků. V roce 1990 byla ceremonie také přesunuta z bývalé metropole císařství Kjóta do Tokia. Rituál bude veřejný jen částečně, podobat se bude tomu z května a císař a císařovna jej minulý týden společně nacvičovali.
Naruhito stejně jako jeho otec v roce 1990 oblékne tradiční zlatohnědé roucho (tuto barvu smí nosit pouze panovník) a čepec, císařovna Masako pak slavnostní vrstvené hedvábné kimono. Ceremonie začne v jednu hodinu odpoledne místního času (v 6 hodin ráno SELČ) v Císařském paláci v Tokiu v síni Macu-no-Ma, tedy Síni borovice (známé také jako Státní místnost), nejprestižnějším prostoru v paláci.
Naruhito se prohlásí císařem z chryzantémového trůnu zvaného Takamikura, který měří 6,5 metru a váží asi 8 tun. Meč a klenot, dva ze tří takzvaných posvátných pokladů, budou umístěny vedle něj. Spolu s třetím z pokladů – zrcadlem –, které je uloženo ve Velké svatyni Ise, nejsvětějším místě japonského šintoismu, tvoří korunovační klenoty, které symbolizují legitimitu vladaře. Masako pak usedne na menší trůn vedle svého manžela.
Naruhitův otec, nyní emeritní císař Akihito, při své intronizaci v roce 1990 slíbil, že bude dohlížet na dodržování japonské pacifistické ústavy a plnit svoji roli symbolu národa a jednoty japonského lidu. Po Naruhitově prohlášení, který již dříve uvedl, že chce jít ve stopách svého otce, bude následovat blahopřejný projev premiéra Abeho. Ten pak třikrát společně s přítomnými hosty provolá novému císaři slávu, čímž asi půlhodinový obřad ukončí.
V úterý večer (po poledni SELČ) pak bude následovat banket pro zahraniční hosty i představitele japonské výkonné, zákonodárné a soudní moci a jejich doprovod. Ve středu odpoledne bude císař Naruhito s císařovnou Masako, bývalou diplomatkou, vzdělanou na Harvardu (Naruhito studoval na Oxfordu), pořádat čajový dýchánek pro příslušníky zahraničních královských rodů. A premiér Abe večer pořádá banket v tokijském hotelu pro asi 900 zahraničních lídrů a členů delegací.
V den intronizace se také měl konat slavnostní průvod městem, při němž měl nový císařský pár pozdravit japonský lid v centru Tokia z otevřené limuzíny. Vzhledem k dopadům tajfunu Hagibis, který si v Japonsku vyžádal už nejméně sedm desítek obětí, ale vláda průvod odložila. Podle japonské televize NHK by se měl konat v neděli 10. listopadu. Naruhitova otce Akihita a císařovnu Mičiko zdravilo v ulicích Tokia v roce 1990 přes sto tisíc lidí a podobně masová účast se očekává i nyní.
V listopadu pak mají proběhnout další slavnostní rituály spojené s intronizací, císař se například chystá obětovat božstvům rýži, a pomodlit se tak za dobrou sklizeň, ale i mír pro svoji zemi.
Milosti pro statisíce vězňů Podle deníku Asahi šimbun vláda u příležitosti intronizace plánuje udělit milost asi 550 tisícům vězňů. Podle listu Mainiči se bude milost vztahovat na pachatele drobné kriminální činnosti a zruší tak omezení, která se v Japonsku vztahují na usvědčené zločince. Ti totiž podle práva nesmějí pět let získat zdravotnické či další licence pro výkon svého povolání. To by jim nyní mělo být umožněno.
Intronizaci ale provází i skandál. Na všechny oslavy nástupnictví bylo v Japonsku vyčleněno z daní přes 16 miliard jenů, v přepočtu necelé 3,5 miliardy korun. A to se nelíbí více než dvěma stovkám Japonců včetně členů křesťanských skupin a buddhistických mnichů, kteří japonskou vládu zažalovali za utrácení peněz za „vysoce náboženskou záležitost“, což podle nich není v souladu se sekularizací státu. Jde jim konkrétně o zmiňovaný listopadový „rýžový“rituál, jehož financování ze státních peněz kritizoval i nynější korunní princ Akišino.
Podobné žaloby se vyskytly i při intronizaci bývalého císaře Akihita, soudy je ale smetly, přestože žalující straně daly částečně za pravdu.