O té velké rebelii
Extinction Rebellion (XR) čili Protest proti vymírání je motivován frustrací z desetiletí omezování emisí skleníkových plynů vedoucích k jejich rostoucí produkci. Sympaticky nezapomíná ani na vymírání biologické rozmanitosti způsobené tím, že si uzurpujeme stále více ekosystémů na úkor volně žijících živočichů a rostlin.
XR je ale i hnutí zapomenuvší na klíčová poučení z dob komunismu. Není divu, jeho mladí vůdci i jejich rodiče jsou takovou zkušeností zjevně nedotčeni. A tak skupina idealistů prohlásí demokracii za nefunkční v době klimatické nouze a navrhne občanská sdružení z náhodně vybraných jedinců, jež by po proškolení a odborně moderované diskusi řídila společnost místo parlamentů a vlád. Čirá naivita prostých duší nevidících, jak se systému obratem zmocní „moderátoři diskuse“, by byla až dojemná, kdybychom my cynikové z postkomunistického východu neviděli její nebezpečí.
Pokud bychom tehdy místo vývoje alternativních chladiv žádali občany, aby se uskrovnili a žili bez ledniček, byli bychom dnes nejspíš bez ozonu