„Wielemie“si zvolila klidnou smrt
Úspěšná belgická paralympička Marieke Vervoortová podstoupila v úterý eutanazii. Život jí lékaři ukončili ve čtyřiceti letech.
BRUSEL/PRAHA Na fotkách se většinou usmívala, z paralympijských her má doma z vozíčkářských atletických závodů celkem čtyři medaile.
V Londýně brala stříbro a zlato, o čtyři roky později stříbro a bronz.
Právě po hrách v Riu před třemi lety šokovala slovy o tom, že uvažuje o eutanazii. Byť to tehdy podala média tak, že ihned po olympiádě, sama rodačka z Diestu to ale myslela jinak.
„Je pro mne důležité, že mohu mít život ve vlastních rukou.
Opravdu se bojím, ale ty papíry mi dávají hodně klidu, protože vím, že když budu potřebovat, mám vše připraveno,“svěřila se před třemi lety.
Vervoortová trpěla kvůli progresivní myelopatii, degenerativní a nevyléčitelné chorobě páteře.
Dle vlastních slov často spala pouze deset minut denně, její tělo bojovalo s nepopsatelnou bolestí.
„Trpím bolestí po každém tréninku, závodu, ale soutěžení je pro mne lékem,“přiznala po Riu.
Už tehdy měla za sebou další tvrdou zkoušku, když si během jednoho z epileptických záchvatů, kterými trpěla, vylila při vaření těstovin horkou vodu na nohy.
V nemocnici následně strávila čtyři měsíce.
Vrátila se, v Brazílii opět závodila, poté se ale rozhodla se sportovní kariérou skončit.
Žít ale ještě chtěla. „Musíte žít ze dne na den. Užívat si malé chvíle. Kdykoliv se vám může něco stát,“vyprávěla nedávno velká bojovnice za eutanazii. V té době už musela každé dva týdny navštěvovat nemocnici kvůli léku, který tišil její silné bolesti.
Tušila, že konec se blíží.
Přesto ještě před pár týdny vystoupila v místní televizi, kde opět zářila jako sluníčko. Právě si totiž splnila jeden ze svých snů, když se projela na okruhu v Zolderu ve sporťáku značky Lamborghini.
O víkendu umístila na svůj Instagram závodní snímek se slovy: „Nemohu zapomenout na krásné vzpomínky.“
V úterý pak jedenáct let po podepsání oněch „papírů jistoty“podstoupila eutanazii.
„Naše Wielemie zemřela 22. října 2019,“stojí v prohlášení jejího rodného města.
„Doufám, že všude na světě si lidé uvědomí, že nejde o vraždu, ale o šanci mít jemnou, krásnou smrt s nejbližšími po svém boku,“vysvětlovala svoji volbu.
Volbu, kterou proměnila v realitu...