Maturanti se vyhnou počítání
PRAHA Z maturantů, kteří si při letošní závěrečné zkoušce dobrovolně vybrali matematiku, v ní na první pokus pohořelo 15,5 procenta. Kdyby od příštího školního roku, jak s tím počítá platný zákon, byl předmět povinný, číslo by se rapidně zvýšilo. Na gymnáziích by podle odhadů ministerstva školství neprošla třetina všech studentů. Nejhorší by to bylo na netechnických učilištích, 70 procent, a paradoxně na obchodních akademiích, kde by propadly dvě pětiny prvomaturantů.
Proto se ministerstvo pod vedením Roberta Plagy (ANO), motivované společenskou a pedagogickou poptávkou, rozhodlo povinnou zkoušku z matematiky ze zákona vyřadit, a to na dobu neurčitou. Respektive dokud nebude dost zdatných učitelů a dokud studenti neproniknou do tajemství, jak s počty nakládat v reálu.
„Nejprve je třeba pokračovat v systémové proměně výuky matematiky (...), aby ji žáci byli schopní používat v praxi i běžném životě, tedy nikoli se ji pouze krátkodobě naučit a dále již nepoužívat, jak ukazuje zpráva České školní inspekce (ČŠI),“uvádí resort školství v podkladech k novele.
Aby ministerstvo vědělo, jestli může velkou matematickou revoluci – několikrát odkládanou – spustit, nechalo si vypracovat analýzu od ČŠI. Výsledky jsou tristní, protože se ukázalo, že nejvíc studenti pohoří, když mají uplatnit logiku, sami určit, jaká matematická operace se na daný problém hodí, a při slovních úlohách, jejichž zadání nezvládají porozumět. Čili je jim nabiflované učivo reálně k ničemu.
Chyba není jenom na straně studentů, ta největší je hned na vstupu: nemá je to kdo pořádně naučit. Přivést dostatek kvalitních a kreativních pedagogů se nepodařilo ani poté, co ministerstvo za tímto účelem „připumpovalo“rozpočty daných fakult.
Nejhlasitěji si vydechnou na gymnáziích a lyceích, protože jejich posluchače čekala povinná maturita z matematiky už se školním rokem 2020/2021: poprvé by se šlo na potítko v tomto režimu na jaře přespříštího roku. Ostatní obory středního vzdělání ukončené maturitou měly přijít na řadu o rok později.
Jestliže změna projde oběma komorami parlamentu, a to nejspíš ano, protože si těžko někdo přeje hordy studentů, kteří se ze zkoušky přesouvají na úřady práce, nadále bude platit tento model: povinná čeština a k ní je na výběr z matematiky nebo cizího jazyka.
Vedle tohoto kroku novela zavádí důležitou novinku právě
FOTO MAFRA – DAN MATERNA i u jazykových složek závěrečné středoškolské zkoušky. V režimu státní, všem společné části zůstane jenom didaktická část, tedy testy, kde student zpravidla zaškrtává písmeno u odpovědi, u níž se domnívá, že je správná.
Ústní zkouška a slohová práce se přesunou do kompetence jednotlivých škol. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že se „rozevírá“specializace jednotlivých vzdělávacích programů. Prostě gymnazistova kompetence vystřihnout jazykově líbezný elaborát je platnější schopnost do dalšího života, než když má tutéž zdatnost osvědčit budoucí elektrikář.
Žáci všech oborů budou pořád muset složit obě části, tu státní i tu v režii jejich vzdělávacího ústavu, aby měli splněno. Ministerstvo dává k úvaze dvě varianty hodnocení společného, rozuměj státního, oddílu. „První možností je, že hodnocení didaktických testů bude probíhat na škále uspěl/neuspěl, tj. bude mít základní vypovídací hodnotu, zda žák dosáhl centrálně stanovené hranice úspěšnosti. (...) Druhou je hodnocení samostatným stupněm prospěchu dle centrálních kritérií,“píše se v důvodové zprávě.
„Odstátnění“části maturit vyvolává kontroverze, názorové tábory jsou nepropustné. K odpůrcům patří třeba Českomoravská konfederace odborových svazů; má za to, že je to nekoncepční a neprodiskutovaná hurá akce.
Pobouřená je z toho i Asociace ředitelů gymnázií. „Domníváme se, že takto pojatá zkouška bude mít negativní vliv na výuku cizích jazyků i českého jazyka a literatury. Výsledky státní maturity ukázaly různou úroveň na jednotlivých typech škol. Místo abychom s těmito fakty pracovali, děláme kroky k devalvaci maturitní zkoušky a vytváříme jakýsi hybrid mezi maturitou státní a původní,“uvádějí ve své námitce. Naopak jiné střední školy a učiliště změnu vítají, jejich svěřencům uleví.
Ministerstvo trvá na tom, že takhle to bude lepší – ústřední hodnocení lidmi z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) čelí opakovanému hněvu, protože ve slohu žáka, kterého nikdy neviděli a nezažili, nedovedou zohlednit jeho specifický styl. A taky se tím ušetří 14 milionů, když to na svá bedra vezmou zase školy.