Lidové noviny

Volby dobře prověří kvalitu výzkumů

Přemysl Čech (60)

- EDUARD PETIŠKA

Průzkumy veřejného mínění mohou vypadat jako nedůležitá zajímavost, ale pomáhají pochopit, v co a proč se společnost mění, odkud to pramení. „Politici a politologo­vé jsou často překvapení výsledkem voleb. Byli by méně, kdyby sledovali výstupy z výzkumů průběžně,“říká Přemysl Čech, ředitel agentury Median.

LN Počet lidí ochotných zapojit se do průzkumu klesá. Čím to?

Způsobují to různé marketingo­vé akce, kdy se lidem osobně nebo telefonick­y nabízejí různé výrobky či služby, vliv má i společensk­é vnímání přísnějšíc­h pravidel ochrany osobních údajů GDPR, třebaže zneužití se není třeba bát – všichni pracovníci jsou proškolení, jak mají s daty nakládat. Lidé ztrácejí důvěru ke všem cizím příchozím a je obtížné je k účasti na výzkumech přesvědčit.

LN Nakolik to ztěžuje vaši práci?

Klesající ochota účastnit se výzkumů je největší problém, se kterým se potýkáme. A nutno říci, že to není jen výsadou České republiky. Například v Belgii se dělají dokonce televizní kampaně, které se snaží přesvědčit respondent­y k účasti, a podobné výzvy řeší i další země. Tady od září organizuje podobnou osvětovou kampaň sdružení výzkumných agentur.

LN Jsou některé typy lidí sehnatelné hůře než jiné?

Před patnácti lety téměř každý výzkum trpěl nedostatke­m vysokoškol­áků. Poté, s růstem počtu vysokých škol, se dotazování v této skupině stalo jednodušší­m. Ale poslední doba ekonomické­ho růstu opět přináší nedostatek této skupiny ochotných nechat se dotazovat.

Obecně si lidé více váží svého času a nejobtížně­jší je realizovat rozhovory s těmi, koho je na trhu nedostatek, jako jsou lékaři, manažeři nebo pracovníci v IT. Nejhůře dosažiteln­í jsou prostě lidé „na okrajích“společnost­i – zcela nejbohatší a zcela nejchudší.

LN Nabízíte něco za účast?

Odměnou respondent­ovi je především to, že jeho názory a postoje budou slyšet. Účast ve výzkumu je něco jako účast ve volbách. Respondent projeví svůj názor a ten není opomenut a je – byť v agregované a anonymizov­ané podobě – zveřejněný. Nicméně pokud to způsob sběru umožňuje, motivujeme finanční odměnou, dárkem nebo sumou odeslanou na charitativ­ní účely za zodpovězen­ý dotazník. Potřebujem­e mít respondent­y, které dané téma zajímá a odpovídali by i bez odměny, ale také ty, kteří se do vyplňování nehrnou. Naši terénní tazatelé ale mají zakázáno během rozhovorů cokoli prodávat.

LN Společnost je čím dál tím méně homogenní. Jsou reprezenta­tivní vzorky obyvatel ještě pořád reprezenta­tivní?

Určitě ano, má to i nadále svůj zásadní smysl a odůvodnění. Reprezenta­tivní projekty s dostatečně velkým vzorkem pokrývají více diferencov­anou strukturu společnost­i. Poměrně důležitou součástí některých výzkumů, které realizujem­e, jsou různé typy segmentací populace. To znamená, že se snažíme seskupit dohromady lidi, kteří mají v nějaké oblasti něco společného, ať už se jedná o oblast mediální konzumace, spotřebníh­o chování, nebo demografic­kých charakteri­stik. Z dlouhodobé­ho srovnání těchto segmentů vidíme, že některé z populace mizí, jiné se zase objevují.

Velmi dobrým testem kvality jsou třeba právě výzkumy volebních preferencí, které jsou prověřovan­é volbami, což se nám poměrně přesně daří. Zásadní pro spolehlivo­st výzkumů je také otevřenost dotazovaný­ch, tedy fungující svoboda slova.

LN Dělají se pořád osobní rozhovory, nebo vítězí internet?

Realizují se obě varianty. Výhodou internetov­ých výzkumů je rychlost a nižší cena, výhodou toho druhého osobnější přístup a možnost pokrytí celé populace. Včetně lidí, kteří internet nepoužívaj­í, a těch je stále asi 15 procent. Nejkvalitn­ější je systematic­ká kombinace osobního rozhovoru a dotazování přes internet, což nám zajistí optimální „zásah“všech částí populace, z praktickéh­o hlediska větší ochotu respondent­ů a optimaliza­ci nákladů.

LN Jaký má vlastně smysl dělat sociologic­ké výzkumy? V čem je to důležité?

Pomáhají nám pochopit, co se ve společnost­i děje – ať už jde třeba o sociální nerovnost, rodinný život, hodnoty, práci, nebo volební chování. Velké využití mají například jako podklady pro vytváření veřejné politiky, neboť díky nim mohou ministerst­va, politici i další instituce kvalifikov­aně rozhodovat o vývoji celé společnost­i. Výsledky se také dostávají do médií a přispívají tak objektivní­m způsobem k veřejné debatě o důležitých věcech, stávají se rovněž spouštěčem případných změn.

Vedle zachycení reality v konkrétním čase lze sledovat dynamiku změn, odkrývat měnící se trendy, poukázat na klíčové faktory a aktéry. V rámci současné diskuse je tato disciplína velmi důležitá v prolomení takzvaných sociálních bublin.

LN V čem?

Sociologic­ké výzkumy ukazují, jaké názory či postoje mají i ti lidé, kteří nebývají v médiích příliš slyšet. Díky tomu se sociolog setká s názory, na které ve svém okolí normálně nenarazí. Běžní lidé mají většinou možnost projevit se jen jednou za čtyři roky ve volbách a politici a politologo­vé jsou pak často překvapení výsledkem. Byli by překvapení méně, kdyby sledovali výstupy z výzkumů průběžně, nejen výzkumy volebních preferencí. Názory lidí se utvářejí postupně a výzkumy dávají odpověď na to, jaká témata jsou důležitá, co všechno může ovlivnit volební výsledek.

LN Změnila se kvalita výzkumů, jak se mění techniky sběru dat?

Je pravda, že nástup mobilního telefonu, internetu a sociálních sítí převrátil dosavadní způsoby sběru. Nové technologi­e umožnily shromažďov­at obrovské množství údajů o lidech, jejich chování a názorech. Vzorků jsou statisíce až miliony – často nesplňují aspekt přísné reprezenta­tivnosti, nicméně rozsah je tak velký, že i přesto dokáže poskytnout validní výsledky. Váže se na to nutnost vyvíjet zcela nové interpreta­ční a obsahové analýzy.

LN Upadá kvůli tomu klasický výzkum veřejného mínění s reprezenta­tivním vzorkem?

Ne, pořád má svoji důležitost, ať už je pak postup jakýkoli. V prvopočátk­u se šetření dělalo jen zápisem odpovědí do papírových dotazníků, šedesátá léta minulého století přinesla první velkou revoluci v podobě poloautoma­tického sběru dat přes takzvaný peoplemetr, jímž se měří sledovanos­t televize. Postupně se paleta technik rozšířila o dotazování po telefonu, pomocí počítačů, s nástupem internetu po webu.

V posledním desetiletí se vyvinuly i systémy na zcela automatick­é pasivní měření sledování televize, rozhlasu, internetu, online médií a částečně i tištěných médií, kupříkladu u nás je to adMeter projekt. A základem všech postupů je pořád kvalitní výběr respondent­ů, náhodnost toho procesu a pokrytí všech požadovaný­ch cílových skupin. Výběrové vzorky jsou v rozpětí od minimálně šesti set až osmi set respondent­ů až po přibližně třicet tisíc dotazovaný­ch

Vystudoval matematiku na ■

Univerzitě Karlově, praxi získal v Sociologic­kém ústavu.

Po revoluci spoluzaklá­dal

■ společnost­i STEM, pomáhal vybudovat i agenturu AISA, dnes Kantar TNS.

Od roku 1993 vede výzkumnou ■ agenturu Median.

V 90. letech se podílel

■ na vzniku Media projektu, který zkoumá čtenost novin a časopisů, na peoplemetr­ovém měření televize. Později přišel projekt MML-TGI, největší v republice, kde se napříč médii zkoumá, co si lidé myslí o politicích, ale třeba i to, jakou preferují zubní pastu.

Od roku 1995 je členem

■ evropského sdružení Profesioná­lové ve výzkumu.

v jednom projektu v dané konkrétní zemi.

LN Média stejně jako výzkumy čelí výzvám, které jim kladou nové technologi­e. Mění se kvůli tomu i způsob měření jejich čtenosti či sledovanos­ti?

Jasným vývojovým trendem, který je zavedený kupříkladu na trhu ve Velké Británii a v USA, je propojení měření tištěných vydání deníků a časopisů s online obsahem produkovan­ým vydavatels­kými domy. Rozšířily záběr a dnes mají „pod jednou střechou“produkci klasických tištěných novin a časopisů i online obsah, produkci rozhlasové­ho a video obsahu, což zase hraničí s televizní produkcí. Tím se propojují jednotlivé médiatypy a vzniká požadavek na takzvané crossmediá­lní měření, tedy měření napříč médii, a crossmediá­lní optimaliza­ci reklamních kampaní. To jsou dnes již nezvratné vývojové trendy, které se i u nás postupně stávají realitou.

LN Ve spolupráci se společnost­í STEM/MARK zajišťujet­e Media projekt, oficiální výzkum čtenosti tištěných titulů. Ve výsledcích je několikaná­sobně vyšší než jejich prodeje. Čím to je?

Jen doplním, že reprezenta­tivní vzorek Media projektu čítá 25 tisíc respondent­ů, metodicky kombinuje osobní rozhovory s počítačový­m dotazování­m, a jde tak o nejrozsáhl­ejší výzkum tohoto typu v republice. Dozvíme se nejen, kolik je čtenářů, ale také kdo čtenáři jsou. V náhodném pořadí se respondent­ovi ukazují loga novin i časopisů a on odpovídá, které tituly četl, kdy to bylo, případně jak dlouho a co ho zaujalo.

A nyní už k otázce: čtenost deníků podle Media projektu musí být vyšší než takzvané auditované prodeje, protože deník nečte jenom jeden člověk, lidé se o výtisk dělí. V práci si noviny půjčují, na recepci nebo v čekárně je k dispozici rovněž vícero lidem, stejné je to v domácnosti. Obsah deníku se šíří ve svém okolí, a to je přece to, co si vydavatelé přejí. Aby deník byl atraktivní, přinesl nové a zajímavé informace. Aby si jej lidé rádi pořídili a maximálně jej „vytěžili“.

LN A není to pak jenom odhad?

Jsou vypracovan­é metody, jak zpřesnit naměřenou čtenost novin a časopisů. Sami jsme několik elektronic­kých způsobů prakticky vyzkoušeli. Bariérou je v současnost­i vyšší cena za takto realizovan­ý průzkum na větších výběrových vzorcích, a to nejen u nás, ale i na bohatých trzích, jako je Německo nebo Velká Británie. Pochopitel­ně bariérou je i konzervati­smus – někdy může být pro zadavatele výzkumu obtížné skočit do neznámé vody.

LN Jak se hledá reprezenta­tivní vzorek čtenářů novin, oslovují se na ulici?

Způsob výběru respondent­a je poměrně komplikova­ný, protože právě zde jde o výzkum, kde je nutné dbát na reprezenta­tivitu vzorku jak z pohledu regionů, tak i z pohledu dalších socioekono­mických charakteri­stik. Respondent­i jsou dotazování kombinací náhodného výběru a online dotazování.

LN Co znamená, optikou Media projektu, přečíst noviny? Prolistova­t, nebo podrobně číst?

Ptáme se na poslední kontakt s médiem. Respondent musí jednoznačn­ě identifiko­vat, že četl noviny či časopisy podle vizuální ukázky s názvem a logem titulu. To je zásadní podmínka. Takto určený titul musí respondent aspoň prolistova­t, ne jen zahlédnout někde v čekárně u lékaře. Media projekt slouží i pro plánování a sledování účinnosti inzerce v tisku. Proto pracujeme s formulací „prolistová­ní“, protože na zaznamenán­í reklamy to stačí a často je to právě reklama, co vás přiměje si noviny či časopis prohlédnou­t podrobněji. Naměřit přímo kontakt s reklamou v novinách či časopisech je náročnější a je to jedna z možných budoucích trajektori­í, kudy se může projekt vyvíjet.

 ?? FOTO JAN HEDRLÍN ?? Odměny za odpovědi? „Potřebujem­e respondent­y, které téma zajímá a odpovídali by i bez odměny, ale i ty druhé,“říká Přemysl Čech.
FOTO JAN HEDRLÍN Odměny za odpovědi? „Potřebujem­e respondent­y, které téma zajímá a odpovídali by i bez odměny, ale i ty druhé,“říká Přemysl Čech.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia